Rozhovor s předsedkyní OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou:

*Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví nebyl spokojen s tím, co ministerstvo zdravotnictví navrhovalo pro zajištění chodu systému zdravotnictví v roce 2020. Požadovali jste další peníze navíc. Jak na to ministerstvo zdravotnictví reagovalo a jaký je výsledek?

Francouzský prezident Emmanuel Macron nezažívá klidné období. Na globální scéně budí pozornost jeho spory s kolegy z NATO. Stále více se hovoří i o napětí ve vztazích Francie s Německem. Doma k tomu ve čtvrtek čelil největší stávce za poslední roky, kterou vyvolal plán penzijní reformy. Podle deníku Le Monde, jak uvádí deník E15, příští dny budou pro hlavu státu rozhodující zkouškou.

Poslanci schválili ve středu návrh státního rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Zákonodárci navrhli více než 150 dílčích přesunů peněz mezi kapitolami, zejména kvůli školství a sociálním službám. Naprostá většina jich však neuspěla. Návrhy opozice neprošly, bylo schváleno jen několik dříve předjednaných změn od rozpočtového výboru či návrhů KSČM. Pro návrh hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Proti bylo 82 hlasů. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman, který již dříve uvedl, že tak učiní.

Průměrná mzda v České republice se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33.697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Podle zpravodajství České televize údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Přičemž Česká televize upozorňuje, že obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Analytici očekávali, že reálný růst mezd zpomalí pod čtyři procenta.

Podle statistik průměrná cena nových prodaných bytů v hlavním městě na konci září meziročně vzrostla o 11,5 procenta na 106.713 korun za metr čtvereční. Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,1 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Z metropolí v regionu je to výrazně nejvíce, ve druhé Bratislavě je to o tři roky méně. Podle Hospodářských novin to vyplývá ze studie developerské společnost Central Group, jejíž výsledky v úterý zveřejnila na tiskové konferenci. Za Prahou a Bratislavou následují Mnichov (10,9 roku), Vídeň (8,9), Frankfurt a Varšava (8,7), Berlín (8,4) a Hamburk (6,5).