Česká delegace jednala v Bruselu o stavbě nového jaderného bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) míří Česká republika k bezemisní energetice, kdy zamění uhlí, které má více než čtyřicetiprocentní podíl, za větší díl jádra a obnovitelných zdrojů energie, jak to odpovídá i přáním EU. Uvedl to v pátečním pořadu Interview ČT24.

Na cestu velké proměny se letos vydal státní podnik Česká pošta. Do roku 2021 se chce zbavit současného ztrátového hospodaření a vsadit třeba na automatizaci či služby v nové podobě. Přechod firmy do konkurenčního prostředí 21. století pak má být podle představ jejího současného vedení dokončen do roku 2025. Zatím stejně jako v minulosti prodává nepotřebný majetek a nově zkouší například dvourychlostní doručování dopisů, jak uvedla to ve svém sobotním zpravodajství Česká televize.

Ekonom Lukáš Kovanda mi v HN minulý týden věnoval prostor v příspěvku Stanford vs. Středula. Přemýšlel jsem chvíli, zda tuto milou pozornost oplatit, a dospěl k tomu, že by byl hřích nesmečovat, když vám někdo tak krásně nahraje.

Pod názvem „Kvalita ryb u nás a v zemích EU“, v rámci projektu „Zrozeno v EU“, se ve středu 20. listopadu 2019 uskutečnila v Praze tisková konference Agrární komory (AK) ČR, jejímž smyslem je upozornit českou veřejnost na skutečnost, že právě konzumace ryb, ať již sladkovodních či mořských, patří k těm potravinám, které by lidé měli, v rámci svého zdraví a pozitivního životního stylu, co nejvíce konzumovat.

V minulosti náš Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy-Asociace svobodných odborů ČR věnoval nemalé finanční prostředky do osvěty a to v souvislosti s novelizací zákona č. 373/2011Sb., o specifických zdravotních službách. Tato novelizace nabyla právní účinnosti právě před dvěma lety a to zákonem č. 202/2017 Sb., na jehož tvorbě se náš svaz také nemalou měrou podílel. Přestože naši inspektoři BOZP provedli za tu dobu několik seminářů a školení k této problematice, objevují se neustále tytéž dotazy k platnosti tohoto zákona. Některé, nejčastější z těchto dotazů se pokusím zodpovědět a to zjednodušenou formou.

Již před léty se ukázalo, že vztahy mezi zahraničními obchodními řetězci a jejich dodavateli potravin, a to převážně tuzemské provenience, vyžadují, aby byly dány do souladu s normálními vztahy mezi prodejcem a dodavatelem, jako je tomu v jiných oblastech prodeje zboží.