Pod názvem „Kvalita ryb u nás a v zemích EU“, v rámci projektu „Zrozeno v EU“, se ve středu 20. listopadu 2019 uskutečnila v Praze tisková konference Agrární komory (AK) ČR, jejímž smyslem je upozornit českou veřejnost na skutečnost, že právě konzumace ryb, ať již sladkovodních či mořských, patří k těm potravinám, které by lidé měli, v rámci svého zdraví a pozitivního životního stylu, co nejvíce konzumovat.

Tajemní Agrární komory ČR Jan Doležal při této příležitosti sdělil přítomným novinářům, že projekt “Zrozeno v EU“ je informačním a edukačním projektem Agrární komory ČR na podporu zemědělských a potravinářských produktů. Cílem projektu je informovat širokou veřejnost o kvalitě produkce potravin ve státech Evropské unie. Přičemž tento projekt zahrnuje 5 hlavních kategorií potravin: maso a masné výrobky, mléko a mléčné výroby, ovoce a zelenina, oleje a v neposlední řadě vína. Komunikační aktivity jsou, podle Jana Doležala, zaměřeny na české a slovenské spotřebitele, a to proto, aby si lidé u nás uvědomili, že v Evropské unii se produkují kvalitní potraviny, přičemž české potraviny patří k těm nejkvalitnějším. K nim přirozeně lze zařadit i ryby. Proto byla otázka zvýšení konzumace ryb u nás vybrána za téma této tiskové konference.

Čeští rybáři doporučují spotřebitelům konzumovat více ryb!

Zástupce ředitele Rybářského sdružení ČR Martin Urbánek, v úvodu svého vystoupení uvedl, že rybí maso od nepaměti patří do české kuchyně. Chov sladkovodních ryb má u nás nesmírně dlouhodobou tradici. Písemné záznamy hovoří o tom, že se rybníkářství v Čechách a na Moravě začalo rozvíjet již od 15 a 16. století. Ve středověku bylo u nás zhruba 182.000 hektarů menších i větších rybníků. K tomu můžeme ovšem poznamenat, že právě tyto rybníky v době minulé přispívaly k prevenci rizik sucha a dokázaly zadržet vodu v krajině přirozeným způsobem při povodních. V současné době se v ČR nachází zhruba 50.000 hektarů ploch rybníků, což je méně než třetina původních ploch.

Pokud jde o konzumaci ryb v dnešní době, je podle Martina Urbánka, poměrně nízká. U nás jde o spotřebu 1,3 kg sladkovodních ryb a 2,9 kg mořských ryb na osobu za rok. Zatímco průměr EU činí 11 kg na sobu za rok. Aktuální spotřeba ve světě je 16 kg na sobu za rok. Podle odborníků by roční spotřeba pro jednoho člověka měla činit 16 kg za rok.

Proto, jak dále uvedl Martin Urbánek, spotřeba 1,3 kg sladkovodních ryb (plus 2,9 kg mořských ryb) je opravdu málo. Přitom zdaleka ani nepokrývá naši produkci sladkovodních ryb, která je ve výši cca 21.000 tun ryb za rok. Protože kapr je nejoblíbenějším druhem ryby na stolech našich strávníků, přirozeně, že se u nás vyprodukuje nejvíce. „Jde o 18,3 tis. tun za rok, přičemž polovina z této produkce kapra jde na tuzemské trhy a druhá polovina se vyveze do zahraničí, hlavně do okolních států, tj. Německa, Polska a Slovenska,“ dodal Martin Urbánek.

Podle Martina Urbánka je o naše ryby v zahraničí nesmírný zájem, protože jsou vysoce kvalitní. Mají totiž kvalitní svalovinu. Zároveň k tomu poznamenal, že je to dáno způsobem krmení, protože například mořské ryby, které se k nám dovážení z Norska, jsou chovány v klecích, kdy jako příkrm dostávají granule, čímž je jejich kvalita, oproti našim rybám, o něco nižší. Ovšem, jak dále podotkl, zpracování mořských ryb je technologicky náročnější.

Konzumace ryb ve světě klesá

Podle údajů Rybářského sdružení ČR průměrná spotřeba ryb ve světě dosahovala v roce 2015 hranice 20 kilogramů ryb na osobu. Ještě v 60. letech to bylo kolem 9 kg. Trendy zdravého stravování hovoří jasně a tak by se dal čekat nárůst spotřeby rybího masa. Opak je ale pravdou. Příčin, proč čeští konzumenti preferují mořské ryby, je hned několik. „Tou hlavní příčinou je vyšší cena tuzemských ryb. Ta je způsobena delší dobou jejich odchovu. V rybnících jsou to 4 roky. Po celou tuto dobu se musí ryby přikrmovat, rybníky organicky hnojit a rybáři se navíc musí starat o optimální podmínky prostředí, které jim v posledních letech znepříjemňuje celá řada problémů. Zmínit musíme predátory jako je kormorán nebo vydra, a také nepříznivým vlivem vysokých teplot a nevhodným rozložením srážek v průběhu roku. To vše se promítne na vyšší ceně,“ konstatuje Martin Urbánek.

Podle českých rybářů velikou výhodou domácích ryb je, že pochází z kvalitního prostředí našich rybníků. Surovina se tak dá označit téměř za bioprodukt. Oproti tomu většina mořských ryb je odchovaná v klecových chovech ve znečištěných příbřežních oblastech moří, navíc ve vysokých obsádkách, kde je nutnost intenzivního krmení umělými krmivy s nutností používat vekou míru antibiotik, nebo pesticidů na hubení mořských vší, které podlamují zdraví ryb. „Konzumenti si většinou mylně myslí, že zakoupené mořské ryby pochází výlučně z volných průzračných mořských vod. Tyto ryby na trhu jsou. Ale většinou výrazně cenově dražší a tato cena bude dále narůstat s tím, jak ryby intenzivním lovem ubývají a lodě musí plout větší vzdálenosti od pobřeží,“ říká k tomu Martin Urbánek.

Toto všechno by měl zákazník při nákupu zvážit a pečlivě vybírat, jakou rybu nakonec zvolí. Ovšem, cena je však stále hlavním kritériem při výběru rybího masa.

Hitem v České republice stále kapr

Jak už jsme uvedli, ze sladkovodních ryb, které jsou vyprodukovány v ČR, vede jednoznačně kapr (18,4 tis. tun). Na druhém místě je to stále populárnější dvojice pstruh duhový a siven americký (celkem 1,1 tis. tun). Následují sumec, štika, candát, amur a tolstolobik. Co se týká mořských ryb z dovozu, velikou popularitu si získal losos z Norska, který cenově konkuruje českému kaprovi.

Podle Martina Urbánka nejčastěji čeští zákazníci kupují ryby čerstvé - chlazené, v posledních letech narůstá podíl zpracovaných ryb v podobě filetů, půlek či podkov. Mražením ztrácí rybí maso rychle kvalitu díky vysokému obsahu vody, zejména kapr. Doba mražení by proto neměla přesáhnout 1 měsíc.

Přínos rybníkářství pro krajinu

Tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal poté hovořil o přínosu chovu ryb pro hospodářství a krajinu v České republice. Konstatoval, že chov ryb u nás je významným příspěvkem k hrubému domácímu produktu (HDP) a pro udržení pracovních míst na venkově. Zároveň má také i svůj nezastupitelný význam i z pohledu environmentálního, to je z hlediska zadržení vody v krajině, ovlivnění lokálního mikroklimatu a krajinotvorby neboli estetického rázu krajiny.

Agrární komora ČR v této souvislosti upozorňuje, že o pozitivním významu vodních ploch pro krajinu už ostatně věděli naši předci, kteří po staletí rybníky v krajině budovali. Řada z nich ovšem dnes svou funkci již neplní, a proto je nutné se do budoucna zaměřit na jejich obnovu či budování rybníků nových. V tomto ohledu jsou zemědělci připraveni s majiteli pozemků spolupracovat. V místech, kde má výstavba nových malých vodních nádrží smysl, by k tomu mohlo například i s podporou státu dojít. „Jako Agrární komora České republiky jsme proto rádi, že tato podpora nově existuje pro vlastníky pozemků, jako jsou soukromí vlastníci nebo obce, a věříme, že bude mít pro budoucnost rybníkářství i zemědělství zásadní význam nejen v kontextu právě probíhající klimatické změny v tuzemsku. Neméně důležité je ovšem podle našeho názoru také chování spotřebitelů, kteří by měli preferovat kvalitní ryby z tuzemských chovů, které navíc na jejich talíře nemusely putovat přes půl světa,“ uvádí Jan Doležal.

Nová kampaň za zvýšenou konzumaci sladkovodních ryb

V závěru je nutné konstatovat, že Rybářské sdružení ČR usiluje o další kampaň na podporu konzumace sladkovodních ryb o hodnotě alespoň takové, jako byla kampaň „Ryba domácí“. V té době se zvýšila spotřeba sladkovodních ryb z 1,29 kilogramu na 1,43 kilogramu ročně, uváděla tehdy agentura, která ji pořádala. V ČR jde většinou o podporu celoroční konzumace kapra, který tvoří zhruba 85 procent tuzemské produkce.

Martin Urbánek dále řekl, že peníze na kampaň by se mohly najít v evropských penězích. Ministerstvu zemědělství ale zatím chybí politická vůle kampaň připravit a spustit. Sdružení se proto snaží ministerstvo přesvědčit. Kampaň by měla být lepší než ta minulá. Více by se, podle Martina Urbánka, mělo komunikovat se samotnými rybáři, což se tehdy, nestalo. Tajemník AK ČR Jan Doležal k tomu dodal, že agrární komora se bude snažit, aby se příprava této nové kampaně rozjela.