Česká delegace jednala v Bruselu o stavbě nového jaderného bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) míří Česká republika k bezemisní energetice, kdy zamění uhlí, které má více než čtyřicetiprocentní podíl, za větší díl jádra a obnovitelných zdrojů energie, jak to odpovídá i přáním EU. Uvedl to v pátečním pořadu Interview ČT24.

„Nezaznělo, že jádro je špatná cesta, naopak zaznělo, že je správně, že míříme k bezemisní energetice,“ uvedl ministr Karel Havlíček. Jednání jsou nicméně podle něho teprve na začátku. Zástupci Evropské komise pošlou do Česka ještě další dotazy a budou plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu. 

Premiér Andrej Babiš v polovině října uvedl, že Česká republika musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

Podle Karla Havlíčka je Česká republika připravena své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí. Bezprostředním cílem je ukázat Rakousku celý „jízdní řád“ a parametry. Ukázat, jak je zabezpečená budoucnost. Vyžaduje to ovšem otevřené jednání z obou stran, dodal Karel Havlíček. Znamená to ovšem, že Rakušané budou respektovat naše právo svolit si svůj vlastní energetický mix. Česká republika má úmyslu vyrábět z jádra polovinu elektrické energie a na této koncepci se nic nemění,“ řekl ministr.

Karel Havlíček k tomu zároveň dodává, že podle vypracované studie polovinu energetického mixu z jádra ale nevyřeší jeden ani dva nové bloky v Dukovanech. Havlíček proto v Interview ČT24 připomněl, že je potřeba jít krok za krokem a kromě nového dukovanského bloku také řešit prodloužení životnosti stávajících bloků s tím, že by jejich životnost byla prodloužena do konce 40. Let. Navíc, během následujících pěti let se bude muset otevřít otázka ještě dalšího rozšíření Temelína.

Karel Havlíček dále uvedl, že nové jaderné zdroje budou financovány dceřinými firmami skupiny ČEZ, jak rozhodla vláda. Důležité podle něj bude i to, jak se podaří rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle něho je stát připraven podporovat obnovitelné zdroje i na investiční bázi, ale bude se omezovat podpora provozní s výjimkou malých zdrojů. „Tedy zdroje na rodinných domcích, malých firmách, na zemědělských usedlostech,“ podotkl Karel Havlíček. Zároveň se vyjádřil k fotovoltaickým zdrojům, tedy solárním panelům, které se vybudovaly ve volné přírodě. Uvedl, že jejich provoz stojí Českou republiku 29 miliard korun ročně. „Tam musí podpora brzy končit. To bylo na 15 let, až do roku 2031, jsme přibližně v polovině,“ upřesnil Karel Havlíček.

Podle Karla Havlíčka, pokud nechceme extrémně draze platit za energii, nezbývá než jít cestou soběstačnosti. Podle něho je soběstačnost v obnovitelných zdrojích, v jádru, a lze připustit, že všechno bude ještě doplněno plynem. Ale současné je nutné plnit kritéria nízkých emisí, protože Evropa totiž hovoří jedním hlasem o tom, že se má mířit k bezemisní Evropě v roce 2050.

Co se týká ceny nového jaderného bloku, jsou úvahy podle Karla Havlíčka předčasné. „Mohu pouze říci, že to není nic tajného, předseda představenstva ČEZu zatím naznačil první odhady. Někde mezi 140 a 160 miliardami korun,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

Hodnoticí komise, která bude dodavatele vybírat, je společnost ČEZ. Ta podle Havlíčka nemůže vybírat jinak než podle ekonomických parametů, ale zhodnotí i ty bezpečnostní nebo technologické. Vláda nicméně musí podle něj vytvořit prostředí, aby se jednalo se všemi partnery.