Německá kancléřka Angela Merkelová převzala do rukou předsednictví v Radě Evropské unie dne 1. července. Koronavirová pandemie do značné míry pozměnila chystané priority německého předsednictví a je zřejmé, že jeho ústředním tématem bude zotavení ekonomiky a boj s pandemií. Klíčovým nástrojem pro zotavení bude plán na podporu oživení Evropy a dlouholetý finanční rámec EU pro léta 2021-2027, na kterém se lídři členských zemí EU dohodli 21. července. Diskuse o penězích dokonce zastřela odchod Velké Británie z EU, přestože i ten má dopad na objem budoucího rozpočtu.

Představitelé států Evropské unie (EU) se tento týden dohodli na podobě dlouhodobého rozpočtového rámce na období 2021 až 2027. Pokud s návrhem na podzim vysloví souhlas i Evropský parlament (EP), více než dvouletá vyjednávání o financování unie na příští období by mohla být u konce. I když závěru jednání dominoval fond obnovy po koronavirové krizi v budoucnu lze čekat především diskuse o klimatických cílech, jak dnes uvedl server Novinky.cz.

Na podzim by měla být představena Národní hospodářská strategie, která má například ukazovat změny ve struktuře energetiky či dopravy až do roku 2030, uvedl ve středu ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Strategie vzniká ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Činnost tohoto expertního týmu - který pracoval už v letech 2009 až 2013 při finanční krizi, byla letos v dubnu obnovena. Věnuje se například konkurenceschopnosti českého hospodářství a přípravuje doporučení u strategických dokumentů. Má 17 členů.

Klíčový evropský summit dopadl pro Českou republiku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dobře. Lídři EU se po maratonském čtyřdenním jednání shodli na podobě nového evropského rozpočtu na příštích sedm let i na výši fondu na boj proti ekonomickým dopadům koronaviru. Andrej Babiš si v rozhovoru pro Lidovky.cz pochvaloval především českou výjimku umožňující přelévat mezi fondy až čtvrtinu prostředků.

Vláda v pondělí schválila model financování výstavby nového jaderného bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, podle zpravodajství České televize to oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vládní plán počítá s tím, že stát bude blok při výstavbě financovat bezúročně, a až začne provoz, počítá se s dvouprocentním úrokem.

Dukovanská elektrárna patří společnosti ČEZ, ale hlavní roli při financování sehraje podle modelu schváleného vládou stát. Měl by se na stavbě podílet ze 70 procent. ČEZ by měl kromě „svých“ třiceti procent hradit i všechny případné dodatečné náklady.