Česká krajina se viditelně mění, mizí z ní velké lány, přibývají stromořadí, meze, stovky nových rybníků i tůní a mokřadů. Uvádí to Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) ve své tiskové zprávě. Zároveň konstatuje, že MZe změnilo řadu pravidel, kterými se musí zemědělci při hospodaření řídit, masivně investuje do budování a obnovy rybníků nebo pozemkových úprav, které pomáhají krajinu více rozčlenit, a rovněž podporuje také živočišnou výrobu produkující pro půdu tolik potřebnou organickou hmotu. Jen v loňském roce do boje proti dopadům sucha investovalo MZe 13,7 miliardy korun.

Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Podle portálu Zemědělec to uvádí Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27 200 korun.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Podle zpravodajství České televize jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

V červnu se konal v Olomouci 29. sněm Agrární komory (AK) ČR, na kterém byl zvolen, kromě nového vedení této nevládní zemědělské organizace, která reprezentuje zájmy naprosté většiny českých a moravských zemědělců. Novým prezidentem AK ČR byl zvolen její dosavadní a dlouholetý tajemník Jan Doležal, kterého jsme požádali o rozhovor.

Evropská komise představila 1. července Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost. Agenda vytyčuje cíle na příštích 5 let, pokud jde o prohlubování dovedností a změnu kvalifikace. Obsahuje 12 opatření zaměřených na dovednosti pro pracovní místa, a to pomocí partnerské spolupráce s členskými státy, podniky a sociálními partnery v kontextu změn, zajišťování podmínek k tomu, aby se lidé mohli zapojovat do celoživotního učení, a využití rozpočtu EU pro uvolnění veřejných a soukromých investic do dovedností.

O nové evropské strategii pro malé a střední podniky se u nás, až na pár výjimek, příliš nehovoří. Stojí však za to ji zmínit, a to přinejmenším v kontextu koronavirové pandemie, která její kontury poněkud změnila a zdůraznila oblasti, na které by se podpora MSP měla v příštích letech zaměřit.