Česká ekonomika šlape na plné obrátky, lidé nemají nouzi o práci, výdělky rostou v soukromém i státním sektoru, Češi více utrácejí. Na druhou stranu začíná nabírat na síle inflace a ceny nemovitostí jsou především ve velkých městech na svých historických maximech. To jsou jen některé z důvodů, proč se letos Česká národní banka rozhodla zvýšit základní úrokové sazby. A to hned dvakrát.

Pracovní trh není statický, naopak vyznačuje se neustálou změnou. S rozvojem lidského poznání, zaváděním nových pracovních postupů a organizace práce se mění nároky a požadavky na pracovní sílu. Zanikání a vznik nových profesí a pracovních míst je pro trhy práce charakteristický proces. Přitom změny neprobíhají rovnoměrně ve všech odvětvích či oborech, ale liší se v nich svou hloubkou a intenzitou.

Během mezinárodní konference na téma: "Dopady digitalizace práce na zaměstnanost, kolektivní vyjednávání a sociální zabezpečení zaměstnanců" zazněly i nepříznivé prognózy toho, co s sebou nová průmyslová revoluce přinese v oblasti práce. Úkolem politické reprezentace, ale i zaměstnavatelů, nejbližších let bude se na to připravit a negativním jevům pokud možno čelit.

Doby, kdy člověk nastoupil do jedné práce a setrval v ní někdy až do důchodu, jsou podle všeho nenávratně pryč. Stejně tak to, že by se někdo díval přes prsty s nálepkou fluktuanta na někoho, kdo práci vždy po pár letech vymění. I když tady přece jen pozor – je totiž otázka, kdy je normální jít lidově řečeno o „dům dál“ a kdy je to přece jen brzy…Tématu se proto věnoval nedávno i portál Jobs.cz.

Je to tak - společnost je na počátku nového období, a to se nazývá čtvrtá průmyslová revoluce. Vyvolává to řadu nejistot, hypotéz a nezodpovězených otázek. Přitom je víc než zřejmé, že tohoto stavu muselo být dosaženo, protože rychlý vývoj nových informačních a komunikačních technologií, robotiky a kybernetiky vnáší do oblasti výroby kvalitativní a tím pádem i revoluční změny.