Vládní koalice, tj. hnutí ANO a ČSSD, se v pátek 28. srpna 2020 dohodla na tom, že zruší superhrubou mzdu. Na společné tiskové konferenci to oznámili premiér Andrej Babiš a vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček s tím, že zrušení superhruné mzdy logicky přinese změny ve stanovení a výpočtech daní z příjmu, kdy pro naprostou většinu zaměstnanců bude stanovena 15procentní daň z příjmů a pro osoby, jejichž měsíční příjem přesahuje částku 139.000 Kč, bude zavedena 23procentní daň z příjmu.
O názor, jak tuto dohodu představitelů obou koaličních stran hodnotí odbory, jsme požádali předsedu Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, kterému jsme položili několik otázek.
Pokud vím, vaše odborová centrála již několik let poukazovala na to, že je zapotřebí srovnat výpočty daní z příjmů u zaměstnanců a u podnikatelů. Jak tuto změnu hodnotíte?
Ano máte pravdu. Asociace samostatných odborů, spolu s naším Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, již po nějakou dobu upozorňovala vládu, ale i samotné zaměstnavatele, na to, že není únosné, aby zaměstnanci odváděli daň z příjmu ve výši 19 %, což je ve skutečnosti 20,1procentní daň, a podnikatelé neboli zaměstnavatelé odváděli jen 15procentní daň z jejich příjmů. Takže, zrušením superhrubé mzdy a dohodou vládní koalice, jak bylo naší veřejnosti v pátek avizováno, se situace změní tak, že 15 procentní daň budou odvádět téměř všichni, to je až na těch pár jedinců, jejichž příjem přesahuje 139.000 Kč měsíčně, kterým bude vyměřena 23procentní daň z příjmu.
Řekl bych, že jako odbory, můžeme být absolutně spokojeni. Vždyť, tímto opatření, až vstoupí v platnost, a to doufejme, již od 1. ledna 2021, se sníží daně z příjmů u naprosté většiny našich občanů. Myslím si, že je velmi dobré, když se tyto dvě dosud odlišné položky daní z příjmů srovnají. Mimochodem, odborům to bylo slibováno v roce 2008. Jenže zavedení superhrubé mzdy to celé zhatilo. Takže, až současná vláda premiéra Andreje Babiše si uvědomila neúnosnost další existence superhrubé mzdy a dospěla k názoru ji zrušit.
K argumentům politické opozice, kde na to vláda vezme potřebné peníze, bych chtěl dodat, že otázka zrušení superhrubé mzdy a z toho vyplývající změny výše daní z příjmů, by se měla projednat a prodiskutovat především v Parlamentě ČR, aby její zrušení parlament schválil. Podle mého názoru by nemělo nic bránit tomu, aby byla tato 15procentní daň z příjmů u zaměstnanců schválena. Vždyť je to ku prospěchu naprosté většiny daňových poplatníků, tedy většiny našich občanů a ve svých důsledcích i ku prospěchu dalšího rozvoje české ekonomiky. Ještě bych dodal k názoru guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který se v nedělním pořadu otázky Václava Moravce v České televizi vyslovil proti zrušení superhrubé mzdy, že mne jeho názor velice mrzí. Jenom připomínám, že jde o bývalého sociálního demokrata, který se tímto svým postojem staví proti občanům České republiky. Myslím si, že i on by měl přehodnotit názor na superhrubou mzdu.
Vládní kolace se rovněž dohodla na tom, že důchodci dostanou jednorázový příspěvek 5000 Kč v prosinci letošního roku. Politická opozice v Poslanecké sněmovně je proti, protože podle ní je zvýhodněna jen určitá sociální skupina. Jak, jako předseda odborové centrály, tyto postoje politické opozice hodnotíte?
Tyto „tanečky“ politické opozice, která je vykřikuje v lavicích Poslanecké sněmovny a také hlasitě i do médií, bych charakterizoval jako „výkřiky do tmy“. Uvedu konkrétní příklad. Když se v loňském roce schvalovalo navýšení důchodů pro letošní rok, tak se také k důchodu přidala určitá finanční hotovost nad rámec, který schvaloval zákon. Musím konstatovat, že v tomto případě, kolem toho nebyl takový hluk ve Sněmovně a ani v médiích, jako se jej snaží někteří představitelé opozičních politických stran vytvářet letos. Podle mého názoru je to dáno tím, že se blíží volby do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu. Proto se tohoto tématu chytají opoziční politici v domnění, že svými „protiargumenty“ zaujmou naši veřejnost. Takže, uvidíme, které argumenty, jestli vládní či opoziční, naše veřejnost nakonec přijme.
Jeden z argumentů opozice je ten, kde na toto zvýšení důchodů vláda najde potřebné finance. Co byste na to odpověděl vy?
Odbory již nějakou dobu poukazují na to, že u nás existuje řada zahraničních firem, které u nás nedaní své zisky, které jsou v řadě případů mnohamilionové či v několika málo případech i miliardové. Tyto zisky odvádějí do zahraničí, načež prospěch z nich mají cizí státy, kde je daná firma či společnost registrována a odvádí tam daně. Proto požadujeme, aby vláda pomohla u nás vytvořit takové prostředí, aby tyto zahraniční firmy, alespoň určitou část svého zisku investovaly do dalšího rozvoje na území České republiky a zaměstnávaly české občany a pomohly tak ke zvyšování jejich životní úroveně. To je odpověď odborů, na otázku, kde vzít peníze na zvyšování důchodů či na přijímání dalších sociálních opatření pro naše občany.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Jaký je postoj odborů k tomuto návrhu?
Řeknu svůj osobní názor. V návrhu ministerstva práce a sociálních věcí je to takto uvedeno s tím, že údajně se to má zpracovat do novely zákona o platech ústavních činitelů a soudců. Ovšem, zde musím podotknout, že uvidíme, s čím ministerstvo práce a sociálních věcí přijde na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity 21. září. Podle toho odbory k danému návrhu zaujmou své stanovisko. Za sebe mohu k tomu dodat, že se mně návrh ministerstva libí, protože by tak odpadlo vyjednávání tripartity o výši minimální mzdy. Navíc, zaujalo mne, že je navrhováno 50 % průměrné mzdy z předminulého roku. To je v pořádku, neboť každý podnikatel či zaměstnavatel by tak mohl předvídat, jaké výdaje na mzdy bude mít v nadcházejícím roce, protože by si to mohl spočítat dopředu, když by vycházel z údajů, které zaměstnavatelé dostávají z Českého statistického úřadu.
V této návaznosti rovněž chci upozornit ještě na jeden problém, a to je otázka výše důchodů. Vždyť řada důchodců, a možná je to i značná část našich občanů, nebere důchod, který by byl na úrovni ani minimální mzdy v České republice. Nad tím bychom se měli zamyslet a srovnat to. Myslím si, že je to jeden z dalších námětů, který by měly odbory, při jednáních s vládou a se zaměstnavateli v rámci sociálního dialogu, prohovořit.
Na podzim se v řadě oborů národního hospodářství rozběhne kolektivní vyjednávání o růstu mezd pro příští rok. Představitelé některých firem se nedávno vyjádřili, že v příštím roce zvýší mzdy jen o růst inflace. Jak se na to dívají odbory?
Je logické, že v posledních několika letech, kdy rostla česká ekonomika poměrně dost dobrým tempem, se v řadě průmyslových oborů zvyšovaly minimální mzdové tarify o 6 až 7 procent, načež byla i odvětví, kde to bylo o 8 či dokonce o 9 procent. Například v zemědělství to bylo něco málo přes 6 procent. Ale koronavirová krize změnila situaci v české ekonomice natolik, že asi většina firem již nemůže, z čistě provozních důvodů, zvýšit mzdy o oněch 7 až 8 procent. Takže hospodářská vedení těchto firem hovoří o zvýšení mezd o růst inflace. K tomu však mohu dodat, že vezme-li úroveň inflace ve výši 3,5 až 4 procenta, kterou máme v současnosti, a připočteme-li i zrušení superhrubé mzdy a rozhodnutí o snížení daně z příjmů na 15 %, znamená to, že v peněženkách zaměstnanců zůstane více peněz. To by mělo, podle možných předpokladů, činit zvýšení mezd o 9 až 10 procent. Myslím, si, že to je pro naše občany velice slušné a citlivé řešení této situace, ve které se nalézáme. Samozřejmě, že podstatné pro další vývoj české ekonomiky, a tím i pro vývoj celé naší společnosti, bude, jaké zakázky v příštím roce, a v následujících letech, naše firmy budou dostávat a jak obstojí na našem, evropském, světovém trhu. Přirozeně i podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomická situace v celé Evropě.