• Zveřejněno: 28.10.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělské oborové organizace se obávají přijetí obchodní dohody se zeměmi Latinské Ameriky - s tzv. Mercosurem. Může mít dopad na světové životní prostředí, tvrdí. Navíc by se podle nich muselo maso převážet přes celý svět. V pátek 25 října to uvedli zástupci Zemědělského svazu ČR, Českého svazu chovatelů masného skotu a Společnosti mladých agrárníků na tiskové konferenci.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že svaz má obavy z toho, že zemědělci v Latinské Americe nebudou muset splňovat stejné normy jako zemědělci evropští, například u pohody zvířat v chovech, při používání geneticky modifikovaných krmiv nebo antibiotik. "Obáváme se, že vytváříme duální pohled na kvalitu a bezpečnost potravin - budeme tu mít potraviny evropské a potom z Mercosuru a oboje budou vyráběny za jiných podmínek," prohlásil Martin Pýcha.

Účastníci tiskové konference se zároveň dozvěděli, že podle německé studie mají evropští zemědělci vyšší náklady na dodržování všech legislativních podmínek - německý farmář podle Pýchy má náklady na jeden hektar ve výši 315 euro, ve státech Latinské Ameriky, Austrálie, Nového Zélandu a Oceánie jde o 69 euro. "To samo o sobě ukazuje, že Evropa je směrem ke svým zemědělcům velmi přísná," dodal Martin Pýcha.

Podle svazu se ze zemí Mercosuru do Evropské unie importuje 270.000 tun hovězího masa ročně, nová dohoda představuje navýšení o 99.000 tun. Kromě hovězího masa mají zemědělci obavy také z drůbežího masa a importu cukru.

EU dojednala dohodu se čtyřmi zeměmi Mercosuru - Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí - v červnu po téměř dvou desítkách let rozhovorů. Pokud by se ji podařilo schválit, vznikla by největší zóna volného obchodu na světě. Ujednání musí projít schvalovacím procesem ve všech členských zemích unie. Už v polovině září ale návrh dohody odmítl rakouský parlament.

Terčem kritiky se dohoda se sdružením Mercosur stala především kvůli postoji Brazílie k požárům deštných pralesů v Amazonii. Na konci srpna se kvůli nim do ostrého sporu dostali francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro. Prezident jihoamerické země odmítá kritiku, že by jednal při hašení požárů liknavě. Macron jej obvinil, že lhal, když v červnu slíbil, že bude bojovat s klimatickými změnami. Později vyjádřil naději, že bude mít Brazílie brzy nového prezidenta, který bude kompetentní.