Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny nahoru tlačily zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. Podle zpravodajství České televize o tom dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Vyšší inflaci očekávali i analytici, odhadovali však, že se přiblíží ke čtyřem procentům.
V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta, což ovlivnilo zejména zdražení dovolených.
Ve zprávě se dále uvádí, že právě v cenách služeb se nejvíce projevuje vysoká spotřebitelská poptávka daná napjatou situací na trhu práce, tedy nízkou nezaměstnaností a rychlým růstem mezd. Podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky jsou inflační tlaky ze zahraničí ale utlumené, přičemž ceny v produkční sféře v eurozóně stejně jako dovozní ceny v tuzemsku klesají.
Ekonom Komerční banky Michal Brožek k tomu dodává, že ještě před měsícem banka odhadovala, že inflace v březnu dosáhne čtyř procent, nicméně brutální propad cen ropy prognózu inflace na březen stahuje zpět k cca 3,6–3,7 procenta. Klíčovou otázkou je, podle něho, ale vývoj ekonomiky a dopad na ceny v dalších měsících, který je vlivem epidemie koronaviru velmi nejistý.
Podle ekonomů na vysoké úrovni inflace dlouho nezůstane. Důvodem je největší kolaps cen ropy od roku 1991. Analytik ČSOB Petr Dufek to komentuje slovy, že propad cen ropy, za nímž by mělo následovat rovněž prudké zlevňování pohonných hmot, vrátí českou inflaci pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo. Prozatím sice inflace zůstává vysoko nad cílem ČNB a také nad její prognózou, nicméně už teď se na ni může Česká republika v důsledku dění na trhu s ropou dívat jako na staré číslo.
I podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by tak od příštího měsíce měly ceny začít opět zpomalovat s tím, že pokud ropa setrvá na současných úrovních po dobu několika čtvrtletí, inflace bude letos zhruba o půl procentního bodu nižší, než ekonomové předpokládali začátkem letošního rok. Bude se tak pohybovat kolem 2,6 procenta.
Ekonomové a statistici dále uvádějí, že největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení, kde o 4,3 procenta stouply ceny nájemného a o 9,7 procenta elektřiny. O 5,3 procenta bylo dražší i vodné a o 4,5 procenta stočné.
Inflaci ovlivnily rovněž ceny potravin a alkoholu. Výrazněji zdražilo například ovoce, jehož ceny byly meziročně vyšší o 19,3 procenta. Zhruba o 17 procent více než před rokem zaplatili lidé i za vepřové maso a o 15,3 procenta více za cukr. Z alkoholu byly meziročně dražší o sedm procent lihoviny a o 2,3 procenta pivo.
Zdražení proti loňskému únoru statistici zaznamenali také v dopravě a ve stravovacích a ubytovacích službách. Naopak levnější byly telefonní a faxové služby.
Zdražuje se stále rychleji. Inflace překonala odhady a je nejvyšší za několik let.
Proti lednu, vedle dovolených, zdražilo také vybavení domácností, oděvy, obuv a mezi potravinami zelenina, nealko, ovoce a uzeniny. Zlevnilo víno, pivo a lihoviny nebo vejce a máslo.
Za normálních okolností by vývoj, kdy se inflace vzdaluje dvouprocentnímu cíli centrální banky a dále roste nad tolerovatelnou odchylku, která činí tři procenta, vyvolal téma pro debatu o možném dalším zpřísnění měnové politiky. To se však zřejmě teď, podle ekonomů, asi nestane.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček říká, že Česká národní banka (ČNB) se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojeným se šířením koronaviru mohlo, podle Štěpána Křečka, zadusit růst české ekonomiky.
Ovšem, propad cen ropy navíc povede ke zlevnění pohonných hmot a v nejbližších měsících může vést inflaci v české ekonomice k poklesu.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč předpokládá, že příští pohyb úrokových sazeb ČNB bude směrem dolů. K takovému kroku ale ČNB přikročí zřejmě až v polovině letošního roku. Rizika spojená s koronavirem by hovořila pro snížení úroků, oslabení koruny ale tuto potřebu trochu tlumí a ČNB navíc bude opatrná vzhledem k tomu, že inflace s velkou pravděpodobností po celý letošní rok setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem.
Podle Štěpána Křečka hrozí, že česká ekonomika nakročila na cestu, která by mohla vést ke stagflaci, kdy inflace dál narůstá, ale ekonomický růst se zpomaluje. Na konci této cesty čeká Českou republiku pomalejší růst životní úrovně, míní Štěpán Křeček.
Ředitel sekce měnové ČNB Petr Král dnes uvedl, že únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Důvodem rozdílu, podle něho, byl především růst tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Podle něho rovněž ceny potravin poněkud korigovaly svůj lednový nárůst. V meziročním vyjádření se však i v únoru nacházely nad odhady ČNB. Naopak regulované ceny a ceny pohonných hmot v únoru meziročně rostly ve srovnání s odhady pomaleji. Nižší proti prognóze ČNB byly též primární dopady změn nepřímých daní, když prozatím nedošlo k očekávanému nárůstu cen cigaret z titulu lednového zvýšení spotřebních daní na tabák.
Petr Král k tomu dále dodal, že zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Ta pro prvních několik měsíců letošního roku očekává pohyb inflace zřetelně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou především cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí přetrvávajících domácích inflačních tlaků.
Inflace podle ČNB většinu letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma, tedy nad třemi procenty. Ke dvěma procentům se sníží na začátku příštího roku.