Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na pondělní tiskové konferenci vlády ČR vystoupil k tolik diskutovanému zákonu po podporovaných zdrojích energie, který se podle něho připravoval rok a v těch posledních měsících velmi intenzivně. Podle tiskové zprávy Úřadu vlády ČR ministr Karel Havlíček na tiskové konferenci prohlásil, že vláda přijala fakt, že Česká republika bude v budoucnu vycházet z tzv. zeleného bonusu, nikoliv z výkupních cen, což fakticky znamená, že stát bude dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a mezi výkupní cenou v oblasti obnovitelných zdrojů. Zároveň dodal, že současně vláda přijala i návrh o zavedení opatření k zajištění přiměřenosti poskytování podpory, které naplňují závazky České republiky, které jsou uvedené v rozhodnutích Evropské komise.

Zjednodušeně řečeno, jak dále ministr Karel Havlíček vysvětlil, chystá se překompenzace obnovitelných zdrojů a tato překompenzace se bude týkat všech zdrojů, jak vodních, tak fotovoltaických, větrných, bioplynu, biomasy, případně geotermálních. Vláda rozhodla, že ve všech kategoriích obnovitelných zdrojů se bude držet rozpětí mezi tím, co je minimum v rámci doporučení Evropské komise a maximum, tzv. maximální částky, a to s výjimkou fotovoltaiky, kterou naopak dává na částku minimální. Fakticky to znamená, že vodní zdroje budou v rámci tzv. vnitřního výnosového procenta na úrovni 7 procent, fotovoltaika 6,3 procenta, větrné elektrárny 7 procent, bioplyn 10,6 procenta, biomasa 9,5 procenta, geotermální 7 procent.

Zároveň sdělil zdůvodnění tohoto kroku vlády. Vláda je, podle něho, přesvědčena, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších „tunelů“, který kdy v České republice proběhl. Jenom v rámci fotovoltaiky to bude stát 500 miliard korun, přičemž v jednu chvíli se tam až zdesetinásobily výkupní ceny, v důsledku čehož dnes platíme (daňoví poplatníci- pozn. red.) ročně celkem 43 miliard korun za obnovitelné zdroje jakožto podporu, a právě fotovoltaika z nich dělá bohužel nejvíce a to je 29,2 miliardy, přičemž fotovoltaika z obnovitelných zdrojů činí pouze 2,6 procenta podílu na celkové výrobě elektřiny, na rozdíl třeba od biomasy, do které dáváme v podpoře 4 miliardy, čili několikanásobně méně než do fotovoltaiky, ale tvoří nám 4,6 procenta v celkovém podílu výroby elektřiny. Z tohoto důvodu se vláda rozhodla překompenzovat nebo v rámci překompenzací nastavit limit na 6,3 procenta.

Toto rozhodnutí vlády nicméně musí projít schvalovacím procesem v Parlamentu, takže, jak podotkl Karel Havlíček, bude o tom nepochybně ještě diskuse. Ministr Karel Havlíček dále zdůraznil, že v každém případě je to - s ohledem na obnovitelné zdroje - pravděpodobně nejdůležitější zpráva v posledních letech.

Další důležitá věc v oblasti energetiky je, podle Karla Havlíčka, oblast jaderné elektrárny, a to přípravy bloku číslo 5 v Dukovanech. Česká republika, dále dodal ministr průmyslu a obchodu, se rozhodla posilovat jadernou energii, a to z toho důvodu, že bude docházet vlivem dekarbonizace k útlumu uhlí, a jakkoliv bude ten režim trvat ještě mnoho let, tak v každém případě má Česká republika ambici a cíl stát se v této oblasti soběstačnými.

I z tohoto důvodu vláda v červnu minulého roku rozhodla opětovně zahájit proces projektu dukovanského bloku č. 5, a to o výkonu 1.200 megawatt, který by měl vyrobit celkově 9 terawatthodin, což bude činit deset procent očekávané roční spotřeby. Vláda tedy v pondělí přijala návrh dvou smluv mezi vládou ČR, zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, a společností ČEZ, které budou následně připraveny k projednání s Evropskou komisí v rámci tzv. notifikace.

První smlouva je víceméně zastřešující, jedná se o rámcovou smlouvu. Nicméně ta druhá je velmi významná, je to smlouva prováděcí, která jasně definuje územní povolení, povolení k umístění a současně i výběr dodavatele, a to vše do roku 2024, přičemž stát dává možnost společnosti ČEZ odprodat celý projekt za vynaložené náklady státu, a to rovněž do roku 2024.

Nicméně, podle Karla Havlíčka, je to pouze první krok. Současně musí vláda, potažmo Česká republika, vyřešit celou výstavbu, přičemž jaderná elektrárna o výkonu dvanáct set nestojí řádově 140, 160 miliard korun. Nicméně podstatné je to, že dotované zdroje v Evropské unii pokřivily značně trh, což bude znamenat to, že musíme přijmout z tohoto důvodu zákon o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a ten umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny.

Na základě tohoto zákona stát, jak dále doplnil Karel Havlíček, uzavře se společností ČEZ třetí smlouvu, a to na další etapy, které budou pokrývat kompletní výstavbu nového jaderného bloku a dodávku elektřiny z něj. Cena elektřiny bude stanovena podle ekonomických oprávněných nákladů a přiměřeného zisku bez ohledu na to, jaká bude zrovna cena krátkodobě na burze. ČEZ pak bude mít povinnost tento blok postavit v dohodnutém termínu a rozpočtu, přičemž rizika výstavby ponese ČEZ jako investor.

Ministr Karel Havlíček současně dostal od vlády za úkol společně s paní ministryní financí Alenou Schillerovou připravit do 31. května i model finanční, to znamená způsob financování. Dnes existuje celá řada variant řešení této situace. „V každém případě je pravdou, že budeme silně tlačit na Evropskou unii v tom, aby financování bylo co možná nejlevnější. Jinými slovy, aby bylo akceptováno, že se jedná o zelený zdroj, nebo aspoň nízkoemisní zdroj, což nepochybně ve finále může znamenat a bude znamenat nižší cenu, a máme zde i další alternativy ve smyslu financování. To financování je strašně důležité, s ohledem na cenu financování se nakonec počítá návratnost celé investice, a tím pádem pochopitelně i cena elektrické energie,“ prohlásil ministr Karel Havlíček.

V rámci vysvětlení tohoto kroku Karel Havlíček uvedl, že je pověřen vládou k tomu, abych zahájil vyjednávání o notifikaci s Evropskou komisí a současně předložil do 30. června klíčovou smlouvu k nízkouhlíkové energetice, která bude do určité míry definovat pozici, za jakých podmínek bude stát vykupovat elektřinu od společnosti ČEZ. Současně do 30. června mají být definitivně uzavřeny smlouvy mezi státem a společností ČEZ.

„Čili z tohoto úhlu pohledu je to naprosto klíčový krok k výstavbě nového jaderného bloku. My tím stále jasně ukazujeme, že naplňujeme jízdní řád, budou dodrženy všechny termíny, které jsme si vytýčili, ať už tedy ten klíčový, který jsem zmínil, rok 2024, což následně povede k tomu, že by se v roce 2029 mělo stavět a v roce 2036 by měl být pátý blok v Dukovanech uveden do provozu. Čili z tohoto záměru neustupujeme, a naopak potvrzujeme, že platí všechny termíny. Za mne je to z oblasti energetiky vše,“ uvedl ministr Karel Havlíček.