Tým odboru politiky zaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO) připravil v roce 2020 vydání zprávy Globální trendy zaměstnanosti mládeže. Toto vydání se zaměřuje na dopad technologického pokroku na trhy práce co se týká zaměstnanosti mládeže. Analyzuje příležitosti i rizika pro mládež, pokud jde o zanikání a vytváření pracovních míst, používání digitálních technologií ke zlepšení programů trhu práce a sdílení zvýšení produktivity. Stručně uvádíme závěry zprávy, celý obsah zprávy je volně ke stažení na webových stránkách Mezinárodní organizace práce.
Míra účasti mladých lidí ve věku 15–24 let v pracovním procesu nadále klesá. V letech 1999 až 2019 se celkový počet pracujících mladých lidí snížil z 568 milionů na 497 milionů, a to i přesto, že celosvětová populace mladých lidí vzrostla z 1 miliardy na 1,3 miliardy. I když tento trend odráží rostoucí počet studentů zapojených do středního a terciárního vzdělávání, což v mnoha zemích vede k lepší kvalifikaci, upozorňuje také na značný počet mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání, zapojeni do vzdělávání nebo do odborné přípravy (NEET) ⃰ , přičemž velkou část z nich tvoří mladé ženy.
Ačkoli se celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí pohybuje okolo13,60%, existují značné regionální rozdíly, od méně než 9% v severní Americe, oproti subsaharské Africe (okolo 30%). Významným faktem zůstává, že mladí lidé jsou nezaměstnaní třikrát více než dospělí (25 let a starší). Je to částečně proto, že když se ucházejí o zaměstnání, limitují je jejich omezené pracovní zkušenosti, existují také velké strukturální překážky, které brání mladým lidem v přístupu na trh práce.
Přibližně 41 milionů mladých lidí tvoří „potenciální pracovní sílu“, včetně těch, kteří jsou buď k dispozici pro práci, ale aktivně nehledají práci, nebo ti, kteří ji hledají, ale nejsou k dispozici pro okamžité zahájení práce (často stále ještě dokončují své studium).
V celosvětovém měřítku má v současnosti jedna pětina mladých lidí status NEET, z čehož vyplývá, že nezískávají zkušenosti na trhu práce, nezískávají příjem z práce ani nezlepšují své vzdělání a dovednosti. Je zřejmé, že jejich plný potenciál není využit, ačkoli mnoho z nich může přispívat k ekonomice prostřednictvím neplacené práce, což platí zejména pro mladé ženy. Rozdíl mezi muži a ženami je ještě výraznější v regionech, jako je jižní Asie a arabské státy, kde často sociální a kulturní normy brání ženám ve vzdělávání, nebo v práci mimo dům. Míra NEET mládeže se v žádném regionu od roku 2005 významně nesnížila. Všechny tyto formy nedostatečného využívání pracovních sil v raných fázích kariéry mladého člověka mohou vést k řadě zraňujících zážitků, včetně snížení zaměstnanosti a vyhlídek na výdělky o desetiletí později.
I mezi mladými lidmi, kteří jsou zaměstnáni, není jejich situace zdaleka uspokojivá. Z celkového počtu 429 milionů mladých pracovníků na celém světě trpí přibližně 55 milionů extrémní chudobou (definovanou jako živobytí s příjmem pod 1,90 USD denně), zatímco 71 milionů žije v mírné chudobě (s příjmem nižším než 3,20 USD za den).
Přestože se výskyt extrémní pracovní chudoby mladých pracovníků mezi lety 1999 a 2019 celosvětově snížil přibližně o 20 procentních bodů, v některých částech světa, zejména v subsaharské Africe a arabských státech, je pracovní chudoba stále velmi vysoká. V arabských státech se v letech 1999 až 2019 míra dokonce prudce zvýšila o 12 procentních bodů, což odráží politické nepokoje postihující některé země v regionu. Mírná pracovní chudoba, jejíž výskyt se meziročně snížil pouze o 8 procentních bodů v letech 1999 a 2019 mezi mladými pracovníky na celém světě, nadále postihuje miliony mladých lidí v jižní Asii a subsaharské Africe.
Mladí lidé na celém světě se obávají, že nové technologie a zejména robotika a umělá inteligence, jim mohou vzít práci. Aktuální vydání zprávy Globální trendy zaměstnanosti mládeže se zamýšlí nad tím, jak technologický pokrok Čtvrté průmyslové revoluce přináší mladým lidem jak příležitosti, tak výzvy na trhu práce. Paradoxně, navzdory tomu, že mladí lidé s nadšením přijímají nové technologie, mají tendenci se obávat, že jejich pracovní místa budou nahrazena roboty a umělou inteligencí. V rozvinutých i rozvojových zemích panují velké obavy, že tyto nové technologie nemusí vést k vytváření nových, lépe placených pracovních míst.
Takovéto riziko je pochopitelné právě u mladých pracovníků vzhledem k tomu, že u nich je větší pravděpodobnost, že budou zaměstnáni s větším podílem automatizovatelných úkolů. Zejména rostoucí používání průmyslových robotů ve výrobním odvětví hrozí, že se sníží nejen podíl pracovníků se střední kvalifikací, ale také míra najímání mladých uchazečů o zaměstnání, protože firmy nemusí vytvářet nová pracovní místa.
Nedostatek vhodných pracovních míst pro absolventy do jisté míry odráží mizení středně kvalifikovaných pracovních míst v posledních letech - trend, k němuž technologické změny přispěly. Na druhé straně údaje z průzkumů z několika rozvinutých zemí naznačují, že zaměstnavatelé se v současné době snaží obsadit více volných pracovních míst na základní úrovni ve zdravotnictví a sociální péči než v odvětví informačních technologií. Avšak i pro tyto a další netechnická místa, jako jsou zákaznické služby a prodej, se očekává, že uchazeči budou mít počítačovou gramotnost a dobrou znalost kancelářského softwaru. Propagace získávání digitálních dovedností spolu s celoživotním vzděláváním může nezaměstnaným pracovníkům všech věkových skupin pomoci nastoupit do nových odvětví, kde
bude k dispozici více pracovních míst. Je třeba také podotknout, že je nutné modernizovat programy odborného vzdělávání tak, aby se mladí stážisté mohli lépe přizpůsobit měnícím se požadavkům digitální ekonomiky.
Celkově lze konstatovat, že je nedostatek slušných pracovních míst pro mladé lidi. Povzbuzování mladých žen a mužů k univerzitnímu studiu nevyřeší problém nezaměstnanosti mladých lidí. Je důležité zajistit, aby univerzitní studijní plány byly vysoce kvalitní a aby byla také dostatečná poptávka po dovednostech absolventů. V posledních letech však nárůst počtu pracovní síly s titulem nebyl doprovázen obdobným nárůstem počtu vysoce kvalifikovaných pracovních míst a vznikala tak nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou absolventů vysokých škol.
Digitální technologie představují vynikající příležitost k posílení služeb zaměstnanosti a hledání zaměstnání. Veřejné služby zaměstnanosti, klíčový prostředník mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání, jsou také velmi poznamenány novými technologiemi. V celosvětovém měřítku se tyto služby stále častěji poskytují prostřednictvím digitálních kanálů, zejména mladým lidem. V rozvinutých i rozvojových zemích je však nezbytné zajistit, aby digitálně negramotní lidé nebyli vyloučeni: často se jedná o lidi s malou vazbou na trh práce, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mladí lidé NEET. Navíc průzkumy zjistily, že mladí uchazeči o zaměstnání stále velmi oceňují osobní kontakt s kariérními poradci. Veřejné instituce zaměstnanosti by proto měly kombinovat poskytování digitálních služeb s tradičním poradenstvím založeným na pravidelných schůzkách mezi svými pracovníky
a uchazeči o zaměstnání.
Zpráva zdůrazňuje úlohu sociálního dialogu, který musí zahrnovat hlasy mladých lidí.
Tripartitní konzultace zůstávají základem udržitelného pokroku a sociální spravedlnosti. Je nezbytné, aby mladí lidé byli zapojeni a zastoupeni v tripartitním dialogu o budoucnosti práce a měli by mít hlas v současných politických rozhodnutích, která formují jejich budoucnost.
---------------
⃰ Zkratka NEET („Not in Education, Employment or Training“) je označení pro mladé lidi, kteří nestudují, nepracují ani se na zaměstnání nepřipravují a živí je především rodiče. Zkratka vznikla ve Velké Británii, ale užívá se i v dalších zemích.