Elektřina, plyn, uhlí i dřevo. Za to všechno si české domácnosti ještě letos připlatí až tisíce korun. Energie by mohly zdražit o 10 až 15 procent. Může za to rostoucí poptávka a zdražování energetických komodit na světových burzách. Uvedla to ve svém zpravodajství televize CNN Prima NEWS.
Podle této zprávy cena elektřiny na burze překročila hranici 70 eur za megawatthodinu. To je asi o tři čtvrtiny více než před rokem. Podobně je tomu u zemního plynu. České domácnosti se musí připravit na zdražení energií. „Dodavatelé nakupují pro konečné zákazníky z řad domácností zhruba s ročním i víceročním předstihem, což jim umožňuje promítat nárůst burzovních cen do konečných produktů postupně a mírněji,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie. „Výhodu nyní mají domácnosti, které si zafixovaly ceny na delší období,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Podle Gavora i Křečka se nyní už vyčerpal prostor pro absorbování rostoucích cen komodit na burze do marží dodavatelů energií, a tak je nutné počítat s tím, že si za ně Češi připlatí. Podle odhadu Jiřího Gavora výrazný nárůst burzovních cen se projevit musí, hlavní vlna zdražování přijde na podzim a na přelomu roku. Obchodní složka, platba za vlastní elektřinu, se zvedne zřejmě nejčastěji v rozmezí 10 až 20 procent.
Neznamená to ale, že se celková výše našich výdajů za elektrickou energii zvýší právě v této míře, dodává Jiří Gavor s tím, že naštěstí pro odběratele, nárůst regulované složky, která tvoří kolem 60 procent celkového účtu za elektřinu, bude jen v jednotkách procent. Dopad na rozpočty domácností tak bude snesitelnější, konstatoval Jiří Gavor. Češi by si tak za elektřinu mohli připlatit kolem 10 až 12 procent, což pro čtyřčlennou domácnost žijící v rodinném domku znamená přibližně 2,5 tisíce korun za rok. Pokud elektřinou zároveň topí, bude částka pochopitelně mnohem vyšší.
Hlouběji do peněženek ale budou muset sáhnout také domácnosti, které k zajištění svých energetických potřeb používají zemní plyn, upozornil Jiří Gavor. Podle něho ceny plynu na burzách sice dramaticky nerostou, nicméně obchodní část celkové ceny je naopak větší než u elektřiny, kolem 70 procent. Takže celkový dopad na výdaje bude u plynu jen o málo nižší než v případě elektřiny. V roce 2022 si tedy připlatí všichni, dodal Jiří Gavor.
Skutečnost, že před dražšími energiemi neunikne skutečně nikdo, dokazuje vývoj také dalších zdrojů, kterými Češi vytápějí svá obydlí. Tedy uhlí nebo palivového dřeva. „Cena hnědého uhlí v příští sezóně, konkrétně letos v prosinci, historicky poprvé překročí průměrnou cenovou úroveň 400 korun za metrák, zejména kvůli poměrně výrazné celkové inflaci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Rovněž v případě palivového dřeva, kterého byl ještě loni na trhu nadbytek, dochází k obratu cenového trendu. Podle Lukáše Kovandy cena palivového dříví klesala od prvního čtvrtletí roku 2019, kdy činila 722 korun za metr krychlový, až do třetího čtvrtletí loňského roku, kdy se kubík prodával za 423 korun. Poslední čtvrtletí roku 2020 však přineslo zdražení dřeva asi o šest korun na metr krychlový. Palivové dřevo bude nadále zdražovat, prohlásil Lukáš Kovanda. Jestliže lidé topí uhlím nebo dřevem, mají šanci trochu ušetřit tím, že si zásoby na zimu opatří právě teď. Načež dodal, že květen je měsícem levného dřeva i uhlí, proto je tak nejlepší čas se připravit na následující topnou sezónu.
Jenže ani v příštích letech si od zdražování energií nejspíše neoddychneme. Podle Štěpána Křečka se situace bude zřejmě dále zhoršovat, protože do konce roku 2022 bude ukončen provoz ve všech německých jaderných elektrárnách, které na rozdíl od obnovitelných zdrojů vytváří stabilní zdroj energie. Oproti tomu spotřebu elektřiny budou navyšovat elektromobily, kterých po Evropě jezdí stále větší množství. Přičemž Štěpán Křeček uvedl tak dva hlavní faktory, které cenu elektrické energie v budoucnu ovlivní.
Obnova globální ekonomiky po koronavirové pandemii se ale promítá, a ještě bude promítat, do rostoucí poptávky po dalších energetických komoditách. Tedy po ropě nebo zemním plynu. Podle Štěpána Křečka jsme tak svědky výrazného vzestupu burzovních cen, které se přenesou do koncových cen pro spotřebitele. Tím však zdražování nekončí. Lidé si připlatí i za nákupy automobilů, pohonných hmot, chemických látek, plastů, kovů, alkoholických nápojů, tabákových výrobků, vybraných potravin, nájmů a nemovitostí. Štěpán Křeček tak avizoval to, co už se reálně děje. Tedy, že růst spotřebitelských cen začíná po několika měsících opět zrychlovat.