Vláda ve čtvrtek na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky pro období 2021 až 2023. Tento dokument vychází ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a tím, že určuje závazné výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy, začíná nový rozpočtový proces. Součástí Rozpočtové strategie je Konvergenční program České republiky, který z odvozeného výdajového rámce vychází. Informovalo o tom, Ministerstvo financí ČR ve své tiskové zprávě.

Tiská zpráva uvádí, že v souvislosti s aktuálním ekonomickým vývojem byla v dubnu schválena novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která upravuje odvození výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů pro období let 2021 až 2028. Výdajové rámce budou v těchto letech odvozeny od explicitně dané hodnoty strukturálního salda, které je pro rok 2021 stanoveno ve výši -4 % HDP a v každém dalším roce se sníží o 0,5 procentního bodu. Tím bude zajištěno, že ekonomika nebude destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové dopady koronavirové krize do českého hospodářství musí být aktivně řešeny, a to za pomoci všech relevantních fiskálních nástrojů, které jsou k dispozici. Je nutné zachovat zaměstnanost a omezit negativní dopady koronavirové krize na národní hospodářství a sociální oblast. „Nové rámce na příští tři roky zajišťují, že se můžeme naplno věnovat ekonomickému oživení,“ vysvětlila Alena Schillerová.

Aplikací příslušných ustanovení zákona byly odvozeny výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy ve výši 1.792 mld. Kč pro rok 2021, 1.811 mld. Kč pro rok 2022 a 1.825 mld. Kč pro rok 2023. Výdajové rámce se oproti aktualizovaným rámcům Střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 zvyšují o 86 mld. Kč v roce 2021 a 32 mld. Kč v roce 2022.

Tisková zpráva dále konstatuje, že veřejné finance budou v letošním a minimálně i příštím roce výrazně ovlivněny výpadkem příjmů v důsledku poklesu ekonomiky a rovněž vyššími výdaji ve zdravotnictví, v sociální oblasti a na podporu soukromému sektoru.

Pro rok 2020 ministerstvo financí tak očekává deficit sektoru vládních institucí ve výši 5,1 % HDP a zvýšení zadlužení na 37 % HDP. I přes toto zvýšení zadlužení splňuje Česká republika národní i Maastrichtské dluhové kritérium.