Vláda na svém pondělním jednání projednala a schválila materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují.

Podle zpravodajství České televize o schválení příprav první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe informoval na Twitteru ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu,“ uvedl poté na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček. Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyjde na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.

Úsek z Ostravy do Polska se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti by měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident ČR Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Opoziční politici schválené přípravy první části koridoru kritizují. Podle většiny opozičních stran jde o nesmyslný a megalomanský projekt, který je finančně náročný. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka k tomu dodala, že preferuje budování vysokorychlostních železnic a také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů.

Ekologové prohlašují, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi. Proti přípravě a stavbě vodního koridoru D-OL se vyjádřila organizace Greenpeace, dále hnutí Duha Arnika.