Vláda v pondělí 27. dubna - na návrh Ministerstva zdravotnictví ČR - schválila na oddlužení vybraných státem řízených nemocnic, které jsou v dlouhodobých problémech se splácením svých závazků, kdy současná krize způsobená epidemií koronaviru jejich hospodářskou situaci ještě zhoršuje. Informovalo o tom tiskové oddělení vlády ČR ve své zprávě.
Podle tiskové zprávy se jedná o Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Nemocnici Na Bulovce, Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vláda v jejich prospěch uvolní z vládní rozpočtové rezervy téměř 6,6 miliardy korun.
V tiskové zprávě je dále uvedeno, že ministři souhlasili také s nasazením příslušníků Armády ČR rovněž v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou léčebně rehabilitační péči. Vojáci vypomohou v léčebnách dlouhodobě nemocných a zařízeních sociálních služeb, domovech pro seniory, v Chebu a v Mariánských Lázních, kde se mezi klienty a zaměstnanci objevilo ložisko nákazy nemocí covid-19 a zařízení by péči o klienty vlastními silami nemohla zvládnout.
Vláda zároveň schválila navýšení finančních prostředků na služební platy vojáků z povolání v celkové výši 35,59 milionu korun, které půjdou na platy a odměny pro příslušníky Armády ČR, kteří vypomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Ze stejných důvodů odsouhlasili ministři i navýšení prostředků na platy příslušníků Celní správy o 44,18 milionu korun, na platy policistů o 783,89 milionu korun a platy příslušníků Hasičského záchranného sboru o 99,76 milionu korun.
Ministři rovněž rozhodli, že s účinností od 28. dubna bude zrušeno krizové opatření, kterým vláda zakázala obcím po dobu trvání nouzového stavu vybírat poplatky za parkování na místních komunikacích, tzv. zónách placeného stání.
Ministři se také zabývali několika důležitými legislativními návrhy. Schválili návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Jedním z cílů novely je eliminovat další náklady státu na provozní podporu a mít možnost každoročně nařízením vlády maximálně zohlednit situaci na energetickém trhu. Zároveň návrh transponuje do české legislativy závazky České republiky, které vyplývají z vydaných rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory energie získávané využitím obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla s vnitřním trhem EU.
Vláda rovněž schválila návrh nového zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Vyčlenění tohoto specifického podnikatelského prostředí do zvláštního zákona má umožnit zpřísnit podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb, jasně definovat nároky na ně a zlepšit také možnosti kontroly. Zákon má za úkol pomoci odstranit z trhu nekvalitní či rizikové provozovatele a celkově zkvalitnit jejich služby.
Ministři také schválili návrh novely daňového řádu, který předložilo ministerstvo financí. Jedná se vlastně o opětovné předložení návrhu, který po zamítnutí Senátem neschválila minulý týden Poslanecká sněmovna. Základem návrhu je realizace projektu „MOJE daně“, který má pomoci zjednodušit daňový systém a podpořit elektronizaci správy daní. Návrh rovněž zjednodušuje kontrolní postupy, reviduje sankční systém a nově upravuje i problematiku vracení daňového odpočtu.
V rámci tohoto procesu schvalování ministerstvo financí připravilo několik dílčích změn. Vypustilo například návrh na faktické prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů v případě konkludentního stanovení daňového odpočtu či upravilo institut zálohy na daňový odpočet tak, aby vznik nároku na tuto zálohu byl správcem daně posuzován až v průběhu daňové kontroly, popřípadě při zahájení postupu k odstranění pochybností, a nikoliv ve fázi před zahájením daňové kontroly. Účinnost nového zákona se také posunula na 1. leden 2021.