Na Štědrý den odpoledne uzavřeli vyjednavači EU a Velké Británie obchodní dohodu, která bude upravovat vzájemné vztahy po skončení pobrexistového přechodného období. Na svém facebooku k tomu napsal člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Ivan David, že jde o pozitivní zprávu pro české zemědělce.
Ve svém komentáři uvedl, že dohoda má vstoupit v platnost 1. 1. 2021, přičemž si čeští zemědělci mohou odechnout. Konstatoval, že s Velkou Británií má Česká republika, jako s jednou z mála zemí světa, kladnou obchodní bilanci v oblasti potravin a zemědělských produktů. Podle něho ani po novém roce nehrozí, že by Spojené království omezovalo vzájemný obchod se zemědělskými výrobky pomocí omezení množství dovozu nebo je zatěžovalo cly.
Europoslanec Ivan David dále uvedl, že po celou dobu jednání mezi EU a Velkou Británií hrozilo, že pokud by se obě strany nedohodly, odnesli by to zemědělci ze zemí, které v EU zůstaly. Zákaz omezovat dovoz pomocí dovozních licencí, stejně jako zákaz uvalovat na průmyslové výrobky cla upravuje Dohoda o Evropském hospodářském prostoru, jehož členy jsou nejen země EU, ale i členské státy Evropské zóny volného obchodu (EFTA). Tato dohoda se však nevztahuje na potraviny ani na produkty zemědělské prvovýroby. Británie je již několik staletí v agrární oblasti dovozní zemí. Více potravin každoročně doveze, než vyveze.
Podle Ivana Davida kromě ztráty přístupu na britský trh našim zemědělcům v případě nedohody hrozilo, že by na náš trh byly přesměrovány přebytky zemědělské výroby i z ostatních členských států. Některé země jako Irsko, Belgie nebo Holandsko měly připraveny a pokusně uplatňovaly vnitrostátní dotace na vývoz přebytků, které by nebylo možné vyvážet do Británie, na trhy východoevropských zemí. V posledních měsících si naši spotřebitelé mohli v regálech supermarketů všimnout dotovaného irského hovězího nebo většího výskytu holandských mléčných výrobků. Vzhledem k politice zahraničních obchodních řetězců, které ovládají náš domácí trh, by z toho pro české zemědělce vznikly těžké problémy, dodal Ivana David.
Ivan David dále konstatoval, že nové uspořádání britsko – unijních obchodních vztahů by tato rizika mělo z větší části odvrátit. Zároveň také k uzavření dohody na dálku poblahopřál i britskému premiéru Borisi Johnsonovi. Protože obchodní dohoda je, podle Ivana Davida, jednoznačně jeho vítězstvím. I Evropská komise na svých webových stránkách přiznává, že od 1. 1. 2021 budou EU a Spojené království budou tvořit dva samostatné trhy – dva oddělené regulační a právní prostory. Dohoda však stanoví, že na vzájemný obchod budou uplatňována nulová cla a nebudou použity žádné kvóty omezující vzájemný obchod.
Ivan David na svém facebooku dále sdělil, že premiér Boris Johnson má pravdu, když označil 1. ledna 2021 za den, kdy Velká Británie získá zpět svoji úplnou suverenitu. V tento den totiž přestane v Británii platit právo EU. Napříště to bude již jen parlament ve Westminsterkém paláci v Londýně, kdo bude moci britským občanům a podnikům ukládat povinnosti a omezení. Veškeré právní předpisy, které schválí Evropský parlament a Rada po tomto datu, se na britské podniky, které nevyvážejí na kontinent, nebudou nijak vztahovat. „Britští občané se těm nesmyslným (právním předpisům) budou moci ze svých ostrovů vesele vysmívat,“ konstatoval Ivan David.
Podle Ivana Davida sdělovací prostředky hlavního proudu do poslední chvíle tvrdily, že Británie bude muset kapitulovat a zavázat se k přijetí všech předpisů, které orgány EU vypracují po skončení přechodného období. Německá televize dokonce ještě večer před podpisem dohody tvrdila, že Británie bude muset přijmout, že nad jejími podniky a občany bude mít „vrchní kuratelu“ Evropský soudní dvůr – tedy je soudní orgán EU. Což by fakticky popřelo smysl brexitu.
Jako již mnohokrát neměl mainstream pravdu, tvrdí Ivan David. Britské firmy budou výrobky pro společný trh vyrábět podle závazných technických norem Evropského normalizačního institutu (CEN) a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC), jejichž členem je britský normalizační úřad od jejich založení. Směrnice a nařízení, kterou vzniknou v rámci Zeleného údělu, však v Británii platit nebudou. Stejně jako různá genderová nařízení o kvótách na zastoupení různých pohlaví ve veřejných funkcích nebo ve vedení podniků.
Také různá nařízení týkající se migrace, jak dále uvedl Ivan David, si Britové budou moci přečíst pouze pro zábavu. Pokud jejich vlastní parlament neschválí dobrovolně něco podobného, nebudou žádné povinnosti týkající se přerozdělování migrantů v Británii platit. Evropský soudní dvůr nebude mít nad Británií žádnou pravomoc. Spory, které se mohou v budoucnu vyskytnout ve vzájemném obchodě – například kvůli tomu, že Zelený úděl neúměrně zdraží výrobu a zboží v EU, což pro britské firmy bude znamenat konkurenční výhodu – bude řešit Rada partnerství EU – UK. V ní budou obě strany stejně silným partnerem. Spory bude možné řešit jen vzájemnou dohodou.
Jde o podobný model, jaký používá ve vzájemných vztazích s EU Švýcarsko. Tento systém umožňuje si ze vzájemného vztahu vzít to dobré - v podobě vzájemného přístupu na trhy. Umožňuje však nenechat se svazovat regulacemi, které zemi