Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila, že navrhne zvýšení deficitu z 300 miliard, na které se už letos plánovaný rozpočet dříve měnil. Ministryně to ve středu řekla v České televizi. Uvedla také, že se zvažují i další formy pomoci zasažené ekonomice, například COVID IV či podpora cestovnímu ruchu. K pokrytí výdajů chce využít hlavně prodej státních dluhopisů, o které mají investoři velký zájem. 

Před několika dny, v květnovém čísle časopisu AGRObase, který vydává Agrární komora ČR, byl zveřejněn článek prezidenta Agrární komory (AK) ČR Zdeňka Jandejska, ve kterém zhodnotil úlohu českých a moravských zemědělců v souvislosti s pandemickou krizí, kterou jsme v uplynulých třech měsících prožívali.

Ze třetího čtení zpět do druhého vrátila ve středu Poslanecká sněmovna návrh na zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v obchodech. O vrácení požádal sněmovní zemědělský výbor, aby bylo opět možné načíst pozměňovací návrhy. Ty by měly normu, která vzbudila velký a nejednoznačný ohlas, dál zpřesnit. Ve svém zpravodajství to včera v pořadu Události oznámila Česká televize.
POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Na otázky v seriálu rozhovorů o potravinové soběstačnosti a suverenitě státu dnes odpovídá Jarmila Dubravská, výkonná ředitelka pro Společnou zemědělskou politiku Agrární komory ČR. „Umíte si představit, že bychom doma neměli základní potraviny například dva či tři týdny nebo déle, jako to bylo v případě roušek a ochranných prostředků? Občané by si jen tak lehce nevyrobili chléb, máslo, mléko či maso. Takže v první řadě jde o zajištění dostatku kvalitních a zdravých potravin pro obyvatele České republiky,“ říká na podporu aktuálně připravovaného zákona o poměru českých a zahraničních potravin v českých obchodech Jarmila Dubravská.
Mechanismus civilní ochrany Unie je struktura pro řešení krizí, která členským státům a zúčastněným státům[1] umožňuje posílit spolupráci v oblasti civilní ochrany, a zlepšit tak prevenci katastrof a připravenost a reakci na ně. Zakládá se na dobrovolných příspěvcích členských států a Evropská komise hraje klíčovou úlohu při koordinaci a spolufinancování.