Evropská komise potvrdila, že Nizozemsko se jako 21. členský stát EU připojuje k Úřadu evropského veřejného žalobce.
Evropská komise dne 1.8.2018 potvrdila, že Nizozemsko se jako 21. členský stát EU připojuje k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), jenž bude hrát klíčovou úlohu v potírání trestné činnosti ohrožující rozpočet EU, jako jsou podvody, korupce, praní peněz či závažné přeshraniční podvody s DPH, které přesahují 10 milionů eur. Úřad začne fungovat do konce roku 2020, a to ve všech zúčastněných členských státech.
Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla: „Zločin nezná hranic, a proto se mu musíme postavit společně. Ráda bych dnes přivítala Nizozemsko jako nového člena Úřadu evropského veřejného žalobce. Čím více zemí Unie se přidá, tím větší bude dosah tohoto úřadu a tím více peněz lze získat zpět. Chtěla bych tedy vyzvat všechny zbývající členské státy, aby se do této důležité sítě pro boj proti podvodům a korupci také zapojily. Pomůže nám to zaručit, že každý cent z rozpočtu Unie bude vynaložen ve prospěch občanů.“
Členské státy, které se pro účast na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce dosud nerozhodly, tak mohou učinit, budou-li si to přát, kdykoliv po přijetí příslušného nařízení. Malta oznámila dne 14. června 2018 svůj záměr zapojit se. Komise posuzuje její žádost postupem stanoveným v článku 331 Smlouvy o fungování Evropské unie a již brzy by o ní měla rozhodnout. K Úřadu evropského veřejného žalobce se již připojily tyto země EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Složení výběrové komise Úřadu evropského veřejného žalobce
Komise dnes také navrhla Radě Evropské unie seznam kandidátů do výběrové komise úřadu. Výběrová komise se bude skládat z dvanácti členů, kteří se mají ujmout funkce v říjnu 2018. Všichni kandidáti budou vybráni mezi bývalými členy Soudního dvora a Účetního dvora, bývalými národními členy Eurojustu, členy nejvyšších vnitrostátních soudů, státními zástupci na vysoké úrovni a obecně uznávanými právníky. Komise ve svém výběru zohlednila zeměpisnou a genderovou vyváženost a řádné zastoupení právních systémů členských států zapojených do činnosti úřadu. Výběrová komise bude mít za úkol vypracovat užší seznam kandidátů na pozici evropského nejvyššího žalobce a posoudit kvalifikaci kandidátů na evropské žalobce, kteří budou následně jmenováni Radou.
Souvislosti
Rozpočty států v celé Evropě přicházejí kvůli přeshraničním podvodům rok co rok v souhrnu nejméně o 50 miliard eur na příjmech z DPH. V roce 2013 proto Komise pod vedením bývalé komisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové navrhla zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. V červnu 2017 se 20 členských států dohodlo na vzniku tohoto úřadu prostřednictvím mechanismu posílené spolupráce.
Úřad zajistí, aby trestné činy poškozující unijní rozpočet, mezi něž patří podvody, korupce, praní peněz a přeshraniční podvody v oblasti DPH, mohly být efektivněji a rychleji vyšetřovány v celé EU. Pomůže překonat stávající nedostatky a bude stíhat podvody s finančními prostředky EU nad 10 000 eur a komplexní případy přeshraničních podvodů s DPH se škodou převyšující 10 milionů eur. Úřad evropského veřejného žalobce bude za tímto účelem úzce spolupracovat s vnitrostátními donucovacími orgány a s ostatními subjekty EU, jako je Eurojust a Europol. V květnu 2018 Komise navrhla nová pravidla pro Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby se také mohl stát blízkým partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce.
Rozhodnutí Komise o účasti Nizozemska na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Struktura Úřadu evropského veřejného žalobce:
