Cestovní ruch je jedním ze sektorů, který covidovou krizí trpí nejvíce. Nejvíce pak ve velkých městech v čele s Prahou, kde se v oboru tržby propadly až o 70 procent. Podle CNN Prima NEWS pokud vláda, jak uvádí Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR), pro podnikatele v cestovním ruchu rychle nespustí program kurzarbeit na udržení stávajících zaměstnanců, v následujících měsících hrozí další kolaps. Pomoc by podle asociace měla směřovat minimálně do nejhůře zasažených regionů.
Podle výsledků průzkumu AHR se bohužel v letním období naplňují černé scénáře, před kterými na základě dat a vývoje počtu turistů varovala AHR již na počátku léta. Propady tržeb v Praze jsou 70procentní proti loňskému roku, který byl již poznamenán pandemií. „Vláda za této situace rezignovala na jakoukoliv formu přímé podpory podnikatelů a dosud neaktivovala slibovaný kurzarbeit, který byl právě pro tyto účely schválen,“ uvedl k situaci prezident AHR ČR Václav Stárek.
Hotely ve velkých městech, podle AHR, dlouhodobě dosahují průměrné obsazenosti kolem 20 procent. Nejhůře je na tom Praha, kde v červnu a červenci činila 18 procent. Čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové hotely v Praze za letošní první pololetí, podle AHR, měly obsazenost 9,9 procenta, loni přitom dosáhla 26 procent. Před pandemií koronaviru se v tomto období pohybovala na úrovni 75 procent.
Obavy panují také s příchodem podzimních měsíců, kdy již pojišťovny nebudou proplácet testy na covid. „Cestovní ruch má velký potenciál pro rozvoj životní úrovně obyvatel a do veřejných rozpočtů přinášel až 41 Kč z každé stokoruny, utracené turistou. Pokud vláda bude nadále ignorovat jakoukoliv účinnou pomoc podnikatelům v oboru, hrozí cestovnímu ruchu v následujících měsících další kolaps,“ doplnil Stárek.
Všeobecně však v České republice došlo oproti loňskému roku k nárůstu. Podle Českého statistického úřadu dosáhl počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 1.568.453 lidí. Tedy o 51,3 procenta více než loni.
Stále však chybí především zahraniční turisté. „Díky nízké srovnávací základně vypadají výsledky cestovního ruchu za druhé čtvrtletí letošního roku velmi dobře. Počet hostů vykázal obří růst, a i další ukazatele vypadají v meziročním srovnání fantasticky. Nicméně ve skutečnosti se cestovní ruch vzpamatovává z tak tvrdého knockoutu, že ani nárůsty o desítky procent nejsou dostatečné k zotavení tohoto těžce zkoušeného odvětví naší ekonomiky,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vzhledem k tragickému prvnímu čtvrtletí je i přes zlepšující se trend zřejmé, že letošní rok se pro ubytovací zařízení nevyvíjí dobře. Nejhorší situace panuje v Praze, která je výrazně závislá na zahraničních hostech. Situace mimo hlavní město vypadá o trochu lépe. Regionální ubytovací zařízení jsou totiž více závislá na české klientele, která v pandemii vykázala větší míru stability než v případě zahraničních hostů.
Turistické destinace tradičně vytížené domácími turisty jsou přes léto obsazeny v průměru ze 60 procent, od září očekávají však další propady v obsazenosti, kterou provozovatelé odhadují na 30 až 40 procent. V místech, kam turisté v létě zavítají, navíc nastává problém s nedostatkem pracovníků, pro které se stal cestovní ruch a pohostinství všeobecně rizikovým oborem.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku Česko navštívilo nejvíce zahraničních hostů z Německa a Slovenska. S velkým odstupem na třetím místě následovali hosté z Polska. Do první desítky nejčastějších zahraničních hostů spadají pouze lidé pocházející z Evropy. Jedinou výjimku tvoří na deváté příčce hosté ze Spojených států. Z asijských zemí se do první desítky nikdo neprobojoval.