• Zveřejněno: 20.05.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová předložila 7. května vládě ČR návrh důchodové reformy, kterou, pod vedením ekonomky Danuše Nerudové, vypracovala Komise pro spravedlivé důchody. Protože od této doby se řada lidí v naší veřejnosti dotazuje, co je podstatou předložené důchodové reformy, uspořádala Masarykova demokratická akademie včera, 19. května, s ministryní Janou Maláčovou a rektorkou Mendelovy Univerzity v Brně Danuší Nerudou besedu, v níž obě účastnice této besedy, přenášené přes internet, snažily vysvětlit podstatu předložené důchodové reformy.

Jana Maláčová v úvodu zdůraznila, že její podstatou je změna architektury vyplácení důchodů, kdy základní důchod bude činit 28 % průměrné mzdy. V této chvíli ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s částkou 10.000 Kč, kterou by měl dostat každý důchodce, který by odpracoval 25 let v pracovním poměru a zároveň dosáhl předepsaného věku odchodu do důchodu. Podle ministryně práce a sociálních věcí je důvodem této změny to, že každý, kdo odchází do důchodu, měla by to tato pevná částka důchodu chránit před chudobou. „Logika je jasná, ten, kdo po celý život pracuje, nemá trpět ve stáří chudobou. Týká se to zejména osamělých seniorů a seniorek,“ dodala Jana Maláčová.

Druhou části důchodu by měl být tzv. zásluhový důchod. „Koeficient jeho výpočtu zůstává stejný, jako je tomu nyní. To znamená, že kolik peněz do důchodu odvedete, a kolik peněz z něho dostanete, se odvíjí od toho, jak dlouho člověk pracoval a kolik penz státu odvedl. To si myslím je správné,“ doplnila svůj výklad Jana Maláčová. Podle ní zásluhovost nespočívá jenom v tom, kolik peněz člověk odvedl státu, ale také člověk, který vychovává budoucí generace, musí být, za svůj přístup, po zásluze finančně odměněn. Vždyť v naší zemi žijí ženy, které se staraly o své děti, a přitom mají, kvůli svým výpadkům v pracovním procesu, nižší důchody. Proto Komise pro spravedlivé důchody přišla s touto změnou architektury výpočtu důchodů. Jana Maláčová k tomu dále dodala, že základní důchod by měl chránit před strádáním. „Chceme, aby lidé, kteří těžce pracují a mají kvůli tomu zničené zdraví, aby mohli odcházet dříve do důchodu, a to podle principu, že za každých 10 odpracovaných let půjdou o rok dříve do důchodu,“ vysvětlila Jana Maláčová.

Ekonomka Danuše Nerudová na ni navázala s tím, že obavy některých lidí, zda v budoucnu bude i nadále na důchody, nejsou opodstatněné, protože důchody jsou mandatorní (povinnou) složkou výdajové části státního rozpočtu na každý rok. Podle ní ale naše společnost potřebuje, kromě důchodové reformy, i daňovou reformu. Zdůvodnila to tím, že je zapotřebí, aby potřebné peníze byly nejen na důchody, ale i na jiné záležitosti. K těm nejdůležitějším přiřadila bezplatné školství a zdravotnictví. Podle ní jsou to dvě základní věci, bez nichž se naše společnost neobejde. „V tomto případě jde především o odpovědnost vůči příštím generacím. To je, aby lidé mohli žít kvalitním životem, a aby se v budoucnu měli minimálně tak dobře, jako ta současná generace. Když neuděláme tyto dvě základní reformy, reálně nám hrozí, že budoucí generace bude na tom, poprvé od druhé světové války, hůře než ta generace současná,“ prohlásila Danuše Nerudová.

Poté Jana Msláčová odpovídala na několik otázek moderátora pořadu Masarykovy demokratické akademie, které se týkaly upřesnění návrhu důchodové reformy. Mimo jiné uvedla, že stále platí, že člověk, který odchází do důchodu, musí mít odpracován příslušný počet let, nyní je to 35 let, Komise navrhla zkrácení na 25 let. Ovšem podmínka, dodržení potřebného věku odchodu do důchodu stále platí.

Jana Maláčová dále uvedla, že člověk má mít nárok na důchod, a to z toho důvodu, že nikoliv každý jedinec má štěstí, že vyrůstá v rodině, která se o něho stará a potom to odvádí svým rodičům. Dále, že ne každý je zdravý po celou dobu jeho aktivního života, proto jsou zde zavedeny různé sociální systémy, jejichž úkolem je postarat se o tyto občany. Prostě, když člověk pracuje a odvádí určitou sumu peněz do systému, ví, že o něj bude, na základě celospolečenské shody a solidarity, postaráno. Jana Maláčová poté zdůraznila, že průběžný důchodový systém, který existuje v České republice, je nejspolehlivější a časem nejvíce prověřený. „To, že zde budou budoucí generace, nám dává jistotu, že se celý systém nezhroutí,“ dodala.

V této návaznosti se Danuše Nerudová vyjádřila k důchodovému systému, který je položen na třech pilířích, to je základním, dále druhém, tj. fondovém, a třetím, který je založen na spoření budoucích důchodců. Poté uvedla, pokud jde o to, že (v roce 2013 – pozn red.) byl tehdejší pravicovou vládou zaveden systém odvodu určité peněžní částky do různých fondů v rámci druhé pilíře a poté zrušen (v roce 2015 vládou premiéra Bohuslava Sobotky – pozn. red.), uvedla Danuše Nerudová, že se ukázalo, že soutěživost mezi druhým a třetím pilířem byla v podstatě minimální. Podle ní to bylo dáno i tím, že ke zřízení druhého pilíře, to je odvodům do fondů, chyběl celospolečenský konsensus. „Domnívám se, že právě celospolečenský konsensus je zcela zásadní věc při důchodové reformě,“ poznamenala. Podle ní, když chybí celospolečenský konsensus, občané reformu nepřijmou. „Jak se druhý pilíř s velkou pompou založil, tak se s velkou pompou také zrušil,“ uvedla. Důsledkem této situace, to je se založením a poté se zrušením druhého pilíře, je to, že důvěra, že lze u nás udělat důchodovou reformu, velice poklesla. Proto také Komise pro spravedlivé důchody zdůrazňuje, že předložený návrh důchodové reformy je skutečně konsensuální, a že je na něm shoda napříč politickým spektrem.

Načež se poté Jana Maláčová vyjádřila ke kritikům důchodové reformy, kteří tvrdí, že stačí změnit parametry dosavadního systému. Odpověděla jim, že si myslí, že zvýšení příslušného procenta není, podle ní, správným krokem. Hlavní důvod spočívá v tom, že v České republice fungují stovky tisíc lidí mimo legální trh práce, což je do určité míry způsobeno exekucemi a do značné míry i tím, že sociální pojištění je u nás poměrně vysoké. Je to dáno tím, že řada lidí se nalézá v sociálních potížích, a proto se snaží odvody sociálního pojištění obcházet. Proto také uzavírají různé dohody o provedení práce, případně jsou živnostníky, či pracují za minimální mzdu a zbytek si nechávají vyplácet „na ruku“.

Ministryně k tomu dále uvedla, že je to pro tyto naše spoluobčany pouze krátkodobé řešení, ale dlouhodobě to znamená, že jsou delší dobu mimo systém sociálního pojištění. „Takže, až nastoupí do důchodu, pravděpodobně spláčou nad výdělkem,“ dodala Jana Maláčová. Načež poznamenala, že další zvýšení sociálního pojištění, jak se o tom leckde hovoří, by bylo v podstatě kontraproduktivní, protože by vedlo k tomu, že značná část dalších lidí by se snažila přejít mimo legální trh práce.

Podle Jany Maláčové je na trhu práce potřebná řada změn. Patří sem například posílení pravomocí Státního úřadu inspekce práce, dále jasné vymezení pojmu, co je deklarovaná a nedeklarovaná práce, předložení a schválení definice švarcsystému s tím, že je nutné proti němu vždy zakročit. Načež dodala, že do srpna příštího roku nám evropská legislativa ukládá změnit systém práce na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Konstatovala, že jde o ojedinělý systém, který lidem pomůže si krátkodobě přivydělat v době, kdy nemají hlavní pracovní poměr, ale oni jsou potom bez ochrany na trhu práce. Tento systém je často zneužíván proti zaměstnancům. V této návaznosti poznamenala, že by se měla zvýšit role a úloha odborů v České republice. Přičemž dále uvedla, že nejen důchod by měl být vyšší, ale rovněž i minimální mzda by se měla zvýšit. Podle ní, i když v minulých letech rostly mzdové tarify, tak výše minimální mzdy je směšná.

Poté obě účastnice diskuse, tj. Jana Maláčová a Danuše Nerudová, odpovídaly na řadu zaslaných dotazů, které se týkaly například toho, zda by měl být důchod vyšší, než je minimální mzda, dále předčasných odchodů do důchodu u těžkých profesí, jak je to s výpočtem výše důchodů u lidí, kteří dále pracují, i když mají nárok na důchod apod.

V blížícím se závěru besedy Danuše Nerudová zdůraznila, že se na důchodovou reformu dívá očima ekonomky, a proto by byla ráda, kdyby se co nejrychleji prosadila změna dosavadní architektury výpočtu důchodů na tu, kterou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová předložila do vlády. Podle Danuše Nerudové jde o záležitost, která bude mít minimální dopady do státního rozpočtu, a přitom se dá na tom, pokud jde o zajištění našich občanů v důchodu, stavět.

Ministryně Jana Maláčová by si rovněž velice přála tuto důchodovou reformu prosadit. Dále uvedla, že ve společnosti potřebujeme mít dvě základní jistoty. Tou první jistotou by mělo být to, že kdo pracuje, byť třeba i za minimální mzdu, musí být schopen z této mzdy vyžít! Druhou jistotou by mělo být, že kdo po celý život pracoval, měl by mít spravedlivý důchod. Zároveň ještě poznamenala, že podle ní je nutné prosadit v rámci důchodové reformy i potřebné sumy peněz ve formě tzv. výchovného, a to jako odměnu za práci těch, kteří se starají o výchovu nové, příští generace. Zkrátka, podle Jany Maláčové jsme svědky toho, jak nám stále více žen upadá ve stáří do chudoby.

V úplném závěru Danuše Nerudová uvedla, že příští vláda, po říjnových volbách, by měla mít rovněž Komisi pro důchodovou reformu, načež dodala, že i pro daňovou reformu. Označila je za dvě klíčové strukturální reformy, bez nichž se Česká republika neobejde, a bez kterých se u nás rozloží veřejné finance.

Jana Maláčová k tomu dodala, že podle ní nejen důchodová reforma, ale i daňová reforma je velice potřebná. Přičemž poznamenala, že jsou potřebné i další reformy, zejména bytová. Prohlásila, že je naprosto nutné řešit otázku dostupnosti bydlení. V tom by, podle ní, měl sehrát významnou roli Fond dostupného bydlení, který by mohl v této fázi začít skupovat byty na trhu a potom je poskytovat za rozumné nájemné seniorům, seniorkám, samoživitelkám, mladým rodinám s dětmi a zdravotně postiženým. Samozřejmě, že žádoucí by bylo, aby se začalo více a rychleji stavět a zároveň, aby se schválil zákon, který navrhla ČSSD o neziskových bytových družstvech. „Vrcholní polici si dnes ani neumí představit, co příští vládu čeká,“ dodala.

  • Zdroj: Masarykova demokratická akademie