Nevládní zemědělské organizace, tj. Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Svaz marginálních oblastí a Spolek pro obnovu venkova, vydaly v pondělí 11. května 2020 společné prohlášení, ve kterém nesouhlasí s předloženými pravidly a preferenčními kritérii pro připravované 10. kolo Programu rozvoje venkova (PRV).

V tomto společném prohlášení, které nám zaslal náš sociální partner – Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, se dále uvádí, že již v jejich společném prohlášení ze dne 21. dubna t.r., tyto organizace nesouhlasí s tím, aby většina financí přidělených resortu z rozpočtové rezervy byla využita na 10. kolo Programu rozvoje venkova. Zároveň odmítají, aby se pod rouškou boje za soběstačnost skrytě podporovaly vybrané zemědělské sektory, navíc s důrazem na intenzívní produkci. Píší v něm dále, že „podpora intenzívnímu chovu prasat a drůbeže a velkým zpracovatelským subjektům s cílem zvýšit soběstačnost v těchto komoditách, je ze strany státu uskutečňována již řadu let a evidentně zcela bez efektu“. Domnívají se proto, že je načase změnit přístup, a nejen tyto vybrané komodity a zpracování zemědělské produkce „podpořit s důrazem na lokální a šetrnou produkci jak ke krajině, tak k chovaným zvířatům, menší a začínající subjekty“.

Podle nich nebyla pravidla aktuálně připravovaného mimořádného kola navíc řádně projednána s nevládními zemědělskými organizacemi a na připomínky v rámci Monitorovacího výboru byly ponechány pouze dva dny, což považují za nestandardní, a navíc naprosto nedostatečné.

Z výše uvedených důvodů navrhují v rámci, bohužel již schválených, pravidel snížit maximální velikost projektů rámci záměrů i), j) a l) na 10.000.000 Kč. Zásadním snížením maximální velikosti projektu bude, podle nich, zajištěno spravedlivější rozdělení podpory, která se tak dostane k daleko vyššímu počtu zemědělských podniků.

Dále požadují, aby mezi záměry opatření 4.1.1 byla zařazena podpora chovu skotu, jakožto druhu zvířat, který má velký potenciál přispět ke zvýšení organické hmoty v půdě, což je podle tiskových prohlášení ministerstva zemědělství jednou z priorit rámci adaptace na sucho. Nevidíme důvod chovatele skotu zcela vyčlenit z možnosti žádat v rámci 10. kola PRV o podporu investic.

Zároveň trvají na požadavku, aby bylo v rámci PRV důsledně sledováno propojení podniků.

Dalším z jejich společných požadavků, je zachování navýšení míry podpory pro mladé začínající, ekologické zemědělce a zemědělce hospodařící v ANC oblastech (horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními – pozn. red.) o původně navrhovaných 20 %. Z přehledu hlavních změn Pravidel pro 10. kolo příjmu žádostí, který byl přílohou tiskové zprávy Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) ze dne 4. května, vyplývá, že ministerstvo zemědělství plánuje míru podpory nad základních 50 % navýšit pouze o 5 % a jen u mladých začínajících a ekologických zemědělců. To zásadně odmítají.

V návrhu preferenčních kritérií (PK) operace 4.1.1. Investice do zemědělských podniků vznáší tyto zásadní připomínky:

• Nevidí důvod pro znevýhodnění zemědělců, jejichž příjmy ze zemědělské prvovýroby nedosahují 50 % celkových příjmů. Zájmem by naopak mělo být takové zemědělce podpořit, protože se často jedná o začínající zemědělce, kteří zemědělskou činnost provozují při dalším zaměstnání, kterým se snaží vydělat na to, aby se zemědělství mohli v budoucnu věnovat naplno.
• V rámci obecných PK dále požadují snížení limitu minimální výše příjmů ze zpracování vlastní produkce na 100 tisíc Kč ročně. Pokud má 10. kolo PRV přispět k navýšení soběstačnosti, je nutné podpořit zejména menší a začínající zpracovatele a současné nastavení tohoto PK jde přesně opačným směrem.
• Zvýhodnění žadatelů, kteří s pomocí investice navýší kapacitu stáje o 20 %, jde zcela proti současnému trendu na zvyšování welfare (ochrana pohody) zvířat, kdy se naopak podporuje přechod na volné ustájení prasat a přechod z klecových na podestýlkové chovy drůbeže. Toto kritérium proto navrhují vyřadit.
• U specifických PK (prasata a drůbež) zcela chybí preferenční body, které by zvýhodňovaly začínající chovatele těchto druhů zvířat.
• U specifických PK dále nesouhlasíme s preferenčními body za intenzitu chovu zvířat. V aktuální situaci dlouhotrvajícího sucha nelze preferovat vysokou intenzitu chovu zvířat, protože v řadě oblastí je nemožné uživit více zvířat než 0,5 VDJ/ha. Podporu intenzity chovu nepovažujeme v této situaci za vhodnou.
• U specifických PK (drůbež) chybí jednoznačná podpora pro chovatele, kteří přechází z klecových chovů na chovy volné.

V návrhu preferenčních kritérií operace 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů pak vznášíme tyto zásadní připomínky:

• Zcela chybí bodové zvýhodnění ekologického zemědělství, mladých zemědělců a mikro a malých podniků. Podporu těchto podniků považují přitom v rámci investičních opatření za zcela klíčové.
• Navrhují snížení počtu preferenčních bodů pro žadatele, kteří u svých výrobků mají některou z registrovaných značek kvality. Bodové zvýhodnění v této výši zásadně blokuje přístup pro subjekty, které chtějí se zpracováním produkce začít, což považují za kontraproduktivní.
• Navrhují zcela zrušit preferenční body za export (proexportní výkonnost podniku a proexportní aktivity s podporou MZe). Pokud je smyslem 10. kola PRV zvýšení soběstačnosti, jsou tato kritéria zcela proti tomuto záměru.

V rámci Specifických podmínek pro opatření 4.2.1 dále požadují v bodu 7) Dalších podmínek umožnit čerpat dotaci také na očištění a balení produkce. I toto základní zpracování pomůže malým subjektům zkrátit dodavatelský řetězec.

Společné prohlášení dne 11. května 2020 podepsali představitelé Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků, PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, Svazu marginálních oblastí a Spolku pro obnovu venkova.