Schodek letošního státního rozpočtu by mohl být kolem 400 miliard korun, tedy o sto miliard méně, než schválila sněmovna. Podle zpravodajství České televize to v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podmínkou podle ní ale je, že se podaří zastavit novou vlnu epidemie bez uzavření ekonomiky.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci září stoupl schodek státního rozpočtu na 252,7 miliardy korun ze srpnových 230,3 miliardy korun. Loni ke konci září byl schodek 21 miliard, informovalo ministerstvo financí. Letošní zářijový výsledek je nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci září nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2011, a to 105,1 miliardy korun.

Rozpočet na příští rok, který je zatím naplánován se schodkem 320 miliard korun, se podle vyjádření ministryně pro Reuters může přiblížit letošní odhadované úrovni. Deficit se totiž může zvýšit o dalších zhruba 60 miliard korun, pokud se vládě podaří prosadit zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu. Ministryně Alena Schillerová k tomu dále uvedla, že vláda podpoří ekonomiku, podpoří občany, aby se nebáli utrácet.

Debatu o návrhu státního rozpočtu na příští rok vláda zahájí v pondělí. Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Vláda musí rozpočet předložit sněmovně do konce října.

Zpravodajství České televize rovněž konstatovalo, že celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Návrh rozpočtu neobsahuje diskutované zrušení superhrubé mzdy a další opatření, která předpokládá daňový balíček pro rok 2021.

Přičemž ministerstvo financí to odůvodňuje tím, že balíček je v tuto chvíli ve sněmovně před druhým čtením a není znám výsledek tohoto hlasování. Na druhou stranu rozpočet počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu.