EU musí bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům. Musí také přimět velké technologické firmy, aby podléhaly spravedlivému zdanění. Komise poodkryla své plány na daňové reformy v EU.
Události poslední doby přinesly Evropské unii a jejím členským zemím řadu nových výzev. Tou největší je v současné době pandemie nového koronaviru a s tím související propad globální i evropské ekonomiky.
Ale nejde jen o COVID-19. Mezi výzvy dnešní doby patří i dynamický vývoj v oblasti digitálních technologií, rostoucí vliv nadnárodních společností či problematika daňových úniků a daňových rájů.
Na všechny tyto výzvy se Komise rozhodla reagovat různými způsoby. Jedním z nich má být i rozsáhlá reforma daňové politiky. Její hrubé obrysy dnes Komise představila v rámci balíčku pro spravedlivé a jednoduché zdanění. Budoucí právní předpisy mají podle něj reagovat nejen na probíhající pandemii, ale rovněž i na trendy moderního světa.
„Členské státy dnes více než kdy jindy potřebuji zajistit své daňové příjmy, které následně investují do svých občanů a firem. Stejně tak musíme klást důraz na odstranění překážek v daňové oblasti, evropské firmy musejí mít lepší podminky pro inovace, investování a růst. Dnešní daňový balíček nás nasměruje tím správným směrem, pomůže nám zavést férovější daňovou politiku, která bude v souladu s dnešním digitálním světem,“ uvedl k novým plánům Komise její místopředseda pro hospodářství Valdis Dombrovskis.
Komisaři v balíčku navrhují řadu kroků, mezi jinými i zásadní reformu zdanění příjmů právnických osob v EU. V dnes představeném dokumentu nejsou uvedeny konkrétní kroky, ty chtějí komisaři představit do konce tohoto roku. Podle odborníků se ale v Bruselu již dlouho mluví třeba o několik let zaprášeném návrhu na společný základ korporátních daní.
„Evropská komise se podle Ursuly von der Leyenové zasadí o reformu systému zdanění tak, aby více reflektoval současnou realitu v globální ekonomice a dokázal zahrnout i nové obchodní modely v digitálním světě,“ píše ve svém aktuálním policy briefu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.
„Pomoci k tomu má například úsilí o prosazení několik let neprůchodného návrhu Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob či obnovená snaha o nalezení řešení pro oblast zdanění digitálních služeb na úrovni EU, pokud současné rozhovory v rámci OECD nepovedou do konce roku 2020 k nalezení řešení,“ uvádí dále.
Dnes zveřejněné plány Evropské komise počítají s legislativními či nelegislativními návrhy ve třech stěžejních oblastech. Prvním je Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění, které podpoří obnovu ekonomického růstu, druhou oblastí je návrh revize směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, a třetí pak sdělení Komise ohledně toho, jak by měla v následujících letech vypadat daňová politika v EU.
V Akčním plánu i ve sdělení se opakovaně zdůrazňuje potřeba spravedlivějšího prostředí pro digitální platformy a jiné technologické firmy, důraz na daňové ráje, etický kodex pro právnické osoby, reformy v systému placení DPH, boj proti daňovým podvodům či spravedlivější zdanění právnických osob včetně zjednodušení administrativy při placení daní napříč EU.
„Spravedlivé zdanění pomůže naší ekonomice vyváznout z krize. Musíme si došlápnout na daňové podvodníky, na ty, kteří se vyhýbají placení daní,“ zdůraznil eurokomisař Paolo Gentiloni.
Ztráty až 240 miliard dolarů ročně
Důvody pro daňové reformy jsou nasnadě. Výrazný propad globální ekonomiky v důsledku pandemie, ale i rostoucí vliv nadnárodních právnických osob, zejména pak těch, které působí v digitálním prostředí. Tyto vlivné nadnárodní společnosti navíc často využívají mezery v daňových zákonech a profitují z tzv. agresivního daňového plánování.
Jádrem reforem, které se mají na výše uvedené výzvy zaměřit, by mohl být již zmíněný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB) a zdanění digitální služeb, tedy tzv. digitální daň. Tyto návrhy mají podle odborníků pomoci mimo jiné i v boji proti daňovým rájům a agresivnímu plánování.
Na konkrétní legislativní návrhy Komise si ale budeme muset počkat minimálně do podzimu. Komisaři totiž prozatím dávají přednost reformě na úrovni OECD. Pokud se na této mezinárodní úrovni shoda nenajde, přistoupí Unie k vlastnímu legislativnímu řešení, a to jak v oblasti korporátních daní, tak v oblasti digitálních daní.
Proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování ale EU bojuje dlouhodobě a přijala v této souvislosti i několik směrnic. Podle Komise agresivní daňové plánování „spočívá v tom, že daňoví poplatníci snižují svou daňovou povinnost prostřednictvím opatření, která mohou být legální, ale jsou v rozporu s duchem zákona. Agresivní daňové plánování zahrnuje využívání mezer v daňovém systému a nesouladu daňových systémů. Může také vést ke dvojímu nezdanění nebo dvojímu odpočtu“.
Tato praktika je však podle odborníků stále častější a dosavadní nástroje nejsou dostatečně účinné
Podle odhadů OECD se v důsledku agresivního daňového plánování nadnárodních korporací každý rok ztrácí 4 až 10 % celosvětového výtěžku daně z příjmů právnických osob. Odhadem jde o 100 až 240 miliard dolarů ročně.
A poptávka Evropanů po řešení těchto nekalých praktik se zvyšuje. A to i v souvislosti s pandemií koronaviru.
Neprůchodné návrhy
„Některé členské státy Evropské unie (Polsko, Dánsko, Francie) již začaly podmiňovat poskytování veřejné podpory soukromým subjektům v souvislosti s pandemií COVID-19 tím, že konečný příjemce není registrován v některé daňové jurisdikci, která je považována za daňový ráj,“ píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz Kryštof Kruliš.
„To ukazuje na zvyšující se míru politické poptávky po opatřeních proti daňovým rájům. Evropská komise plánuje do konce roku 2020 představit akční plán pro boj s daňovými úniky,“ dodává.
Problémem ale je, že návrhy na společný základ korporátní daně ani digitální daň nejsou ničím novým. Daňová problematika, konkrétně pak oblast přímých daní, však i nadále zůstává v kompetenci členských zemí. Proto je na úrovni Rady třeba vždy nalézt jednomyslnou shodu. A to je téměř nadlidský úkol.
Třeba návrh na zavedení (tehdy ještě dobrovolného) společného konsolidovaného základu korporátní daně (CCCTB) Komise představila už v roce 2011. O zavedení digitální daně se minulá Komise neúspěšně pokoušela od roku 2018.
„Snahy Evropské komise o rozsáhlejší pozitivní harmonizaci pravidel pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob ovšem opakovaně selhaly na nejednotnosti postojů členských států v Radě. Na mrtvém bodě tak zůstal návrh směrnice o fakultativním CCCTB z roku 2011 i jeho obnovená verze z roku 2016, která měla být pro plátce daně obligatorní,“ připomíná Kruliš.
„Jednomyslnou podporu v Radě nezískal ani návrh balíčku dvou směrnic o digitální dani z roku 2018, které měly řešit situaci, kdy někteří globální poskytovatelé digitálních služeb nepodléhají v Evropské unii přiměřené daňové zátěži,“ dodává.
Pomůže koronavirus?
Jednomyslnou shodu budou potřebovat i případné návrhy reforem, jejichž obrysy dnes představila Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Otázkou zůstává, proč by měla být zrovna ona v oblasti daňových reforem úspěšnější než její předchůdci.
Třeba italský eurokomisař Paolo Gentiloni si myslí, že k zavedení evropské digitální daně by mohla členské země přimět ekonomická recese způsobení pandemií koronaviru.
Další možností, jak zamezit opětovným neúspěchům, má být podle Komise využívání klauzulí primárního práva EU, které umožňují přijímat rozhodnutí v Radě kvalifikovanou většinou, i když se jedná o oblast, ve které je třeba jednomyslnost. Využití těchto klauzulí, tzv. passarell, kdy se členské státy rozhodnou určitou oblast přesunout do rozhodování kvalifikovanou většinou, ovšem opět předpokládá jednomyslný souhlas všech zemí.
„Evropská komise může působit pouze váhou svých argumentů na členské státy, aby na využití passarell přistoupily. Jejich přijetí ale nemá ve svých rukou,“ upozorňuje Kruliš.
A co tedy onen deset let neprůchozí návrh na společný základ korporátní daně vlastně znamená?
„V současné době platí v každém členském státě Evropské unie samostatná pravidla pro výpočet základu daně z příjmu právnických osob. Ta stanoví, co je předmětem daně, v jakém rozsahu lze uplatňovat konkrétní daňově uznatelné náklady a odpočty či jakým způsobem a jak rychle lze uplatnit odpisy majetku,“ vysvětluje Kruliš.
„Daňové jurisdikce si tak konkurují nejen výší sazby příjmové korporátní daně, ale také rozsáhlým souborem dílčích ustanovení pro výpočet daňového základu,“ dodává.
Lidem dochází trpělivost
CCCTB pak má tuto fragmentovanou praxi sjednotit a nastavit jednotná pravidla pro výpočet základu korporátní daně napříč EU. Důvodem je jednak usnadnění přeshraničního fungování právnických osob, ale zároveň i tlak veřejnosti po aférách jako Luxembourg Leaks či Panama Papers, které agresivní daňové plánování a daňové úniky nadnárodních korporací odhalily.
„Agresivní daňové plánování je z podstatné části umožněno mezerami mezi daňovými pravidly různých států a obtížnou kontrolovatelností tzv. převodních cen mezi propojenými osobami (transfer pricing). Společný daňový základ by výrazně pomohl s řešením mezer,“ uvádí Kruliš.
V Radě se ale doposud na takovém společném základu shoda nenašla.
Evropská komise přitom odhaduje, že zavedení společného základu korporátní daně by v dlouhodobém horizontu „navýšilo investice v EU až o 3,4 % a vedlo by k posílení hospodářského růstu až o 1,2 %, tedy přibližně o 180 miliard eur. Důvodem by podle Komise bylo výrazné zjednodušení administrativy pro společnosti, stejně jako nastavení rovných pravidel hry pro všechny.
Vedle CCCTB by mohl být druhým pilířem evropské daňové reformy i zavedení digitální daně. Jak již bylo uvedeno, minulá Komise pod vedení Jean-Claude Junckera se o její zavedení pokusila v roce 2018. Ani jedna ze dvou tehdy navržených směrnic ale nenašla v Radě jednomyslnou podporu. Komise tehdy odhadla, že její zavedení by do veřejných rozpočtů mělo přinést kolem 5 miliard eur ročně.