Vyplácení či nevyplácení mimořádných odměn pracovníkům zdravotnictví a sociálních služeb za jejich aktivní nasazení v době covidové pandemie, to byl ústřední námět tiskové konference Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR), která se uskutečnila 23. června v Praze, a to u příležitosti mezinárodního dne služeb.
Předsedkyně OSZSP CR Dagmar Žitníková v úvodu připomněla, že evropské odbory v této souvislosti volají po tom, aby veřejné služby byla i nadále zachovány a rozvíjely, aby nebyly privatizovány a komercionalizovány, jako se tomu v řadě zemí děje. Protože zdravotnictví a sociální péče jsou jedny z nejdůležitějších veřejných služeb v rámci naší společnosti, OSZSP ČR při této příležitosti udělal bilanci současné situace v obou dvou rezortech, na jejich zaměstnancích ležela, a dosud leží, největší tíha zvládnutí pandemie onemocněníCovid-19 v České republice.
Zároveň Dagmar Žitníková k tomu poznamenala, že odbory vždy zastávaly myšlenku, aby veřejné služby fungovaly především v gesci státu, krajů a obcí, což se týká zejména zdravotnictví a sociálních služeb. Proto také odbory vždy odmítaly privatizaci v této sféře života, vždyť s privatizací těchto služeb existuje i řada negativních zkušeností. Současně k tomu předsedkyně OSZSP ČR dodala, že jednou z nich je skutečnost, že v privatizovaných zdravotnických zařízeních jsou mnohem nižší mzdy, než ve státních zařízeních či v těch, kterou jsou pod veřejnou správou, to je v krajích a ve městech.
Dagmar Žitníková dále uvedla, že právě zaměstnanci veřejných služeb, kam, kromě zdravotnictví a sociálních služeb, patří například školství, kultura, dále policisté, hasiči atd., by měli být adekvátně zaplaceni, aby odváděli kvalitní práci.
Poté se ujal slova místopředseda OSZSP ČR Lubomír Francl, který v návaznosti na to, že lidé, kteří pracují ve veřejných službách, mají být adekvátně zaplaceni, hovořil o zvýšení minimální mzdy. Konstatoval, že odborový svaz podporuje návrh ministryně práce a sociálních věci Jany Maláčové na zvýšení minimální mzdy pro rok 2022 na 18.000 Kč měsíčně. Načež připomněl diskusi, která probíhala v loňském roce v Poslanecké sněmovně, kde pravicoví poslanci tehdy prohlásili, že OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) nemohou za 15.000 Kč měsíčně vyžít. Lubomír Francl k tomu podotkl, že tito poslanci si zřejmě neuvědomili, jak mají vyžít zaměstnanci, kteří pracují za minimální mzdu, která v roce 2020 činil 14.600 Kč hrubého a pro rok 2021 byla zvýšena na 15.200 Kč měsíčně. Zároveň dodal, že za tyto nízké sumy peněz mnozí zaměstnanci zdravotnických zařízeních pracují. Týká se to například uklízeček, vrátných či jiných profesí. Přitom u zdravotních sester, které dnes musí mít vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání, jsou jejich mzdy na úrovni 21.700 Kč. Takž, když se odečtou jejich povinné odvody, kolik peněz jim potom zbyde? Konstatoval v řečnické otázce. Proto také OSZSP ČR plně podporuje návrh ministryně Jany Maláčové na zvýšení minimální mzdy na 18.000 Kč měsíčně.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková ho doplnila s tím, že práce lidí v pandemii byla neuvěřitelná a lidé u nás si ani neumějí představit, co zdravotníci, zejména v nemocnicích, zažívali. Vždyť pracovníci z jiných oddělení, kteří neměli praxi v oblasti intenzivní péče, museli jít posílit tamější zdravotnický personál na covidových odděleních ARO a intenzivní péče. Mnozí na to doplatili svým zdravím a někteří i svým životem. Uvedla, že za dobu pandemie zemřelo 88 zdravotníků a 21 pracovníků v sociálních službách. Přičemž mnozí ti, kteří covid prodělali, se dosud potýkají s jeho následky na jejich zdraví. Proto také odborový svaz zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách za jejich odvedenou práci děkuje a plně podporuje, aby všichni ti, kteří byl v době covidové nasazeni, byli náležitě odměněni.
V této návaznosti se ujala slova místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková, která uvedla, že i zaměstnanci v sociálních službách byli vystavení problémům, které souviseli s pandemií covidu-19. Konstatovala, že museli čelit problematice, která byla pro ně, v mnoha případech, velmi neznámá. Načež dále uvedla, že OSZSP ČR prosadil u ministryně Jany Maláčové, že zaměstnanci sociálních služeb dostanou za první vlnu pandemie odměny s tím, že na to byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu. Zároveň poznamenala, že odboráři jsou rádi, že zaměstnanci sociálních služeb tyto odměny za první vlnu dostali.
Jenže, jak dále prohlásila, na podzim nastala druhá vlna pandemie, která trvala od 1. října loňského roku do 28. února roku letošního. Odborový svaz se proto rovněž snažil, aby zaměstnanci sociálních služeb za toto období dostali příslušné odměny. Odborový svaz současně požadoval, aby jim tato odměna byla i navýšena. Druhá vlna pandemie se projevila mnohem složitější situací, což se projevilo například i v tom, že vzhledem k onemocnění řady zaměstnanců sociálních služeb museli na výpomoc nastoupil vojáci, hasiči i mnozí další dobrovolníci.
Podle Jany Hnykové od členů odborů, ale i od jiných zaměstnanců, přicházejí na odborový svaz informace o tom, že řada zaměstnavatelů, zejména v té privátní sféře, zapomněla, co svým zaměstnancům slíbila. Zaměstnavatelé své zaměstnance před několika měsíci chválili a děkovali jim za odvedenou práci, ale přitom hledali kličky, jak zaměstnancům nevyplatit plné částky odměn, jak si určitou sumu peněz ponechat na zaplacení jiných položek s tím, že by vyplácení odměn zdrželi do konce roku. Právě takto vzniklou situaci odborový svaz jednoznačně odmítl. Přičemž Jana Hnyková k tomu dodala, že odbory v jejich stanovisku, aby bylo vše proplaceno, jak je dohodnuto, nepodpořila ani Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ta, naopak, zaměstnavatele v tomto jejich přístupu podporovala.
Proto se OSZSP ČR obrátil na náměstkyni ministryně práce a sociálních věci Danu Roučkovou, která má na starosti řízení sekce legislativy. Náměstkyně D. Roučková k otázce vyplácení odměn vypracovala oficiální stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí. V tomto stanovisku se uvádí, že vyplácení odměn se řídí paragrafem 141 zákoníku práce. Odborový svaz následně připravil dotazníkové šetření, které v současné době probíhá. Ukázalo se, že zaměstnavatelé vyplatili odměny v červnu, a to v plné výši. Jana Hnyková zároveň poděkovala, že byl vypsán dodatečný dotační titul, který by měl pokrýt vyplácení odměn pro ty zaměstnance sociálních služeb, kteří odešli do jiných provozoven sociálních služeb, případně i těch, na které se předtím zapomnělo.
Poté Jana Hnyková v této souvislosti poděkovala ministryni Janě Maláčové za to, že ministerstvo práce a sociálních věcí od počátku covidové krize pořádalo pravidelné on-line konference, kde si jejich účastníci pravidelně vyjadřovat k problematice očkování, dostatku ochranných prostředků apod. Podle místopředsedkyně odborového svazu to byl pozitivní přínos ministerstva práce a sociálních věcí. V této návaznosti dále poznamenala, že doufá, že příští vláda, která vzejde u říjnových parlamentních voleb, bude na jejich kvalitu a rozvoj.
Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková poté přešla k charakterizování současné situace ve zdravotnictví. Nejprve připomněla, že v loňském roce vznikly určité problémy s tím, kdy a jak budou tyto odměny vplaceny za první vlnu pandemie. Vzniklo to tím, že zdravotnické odbory nebyly tehdy schopny se na tom domluvit s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Proto se zdravotnické odbory obrátily na premiéra Andreje Babiše, s nímž se dohodly na tom, že tyto odměny pracovníkům zdravotnictví budou vyplaceny v červnu. Jenže, jak dodal Dagmar Žitníková, skutečnost byla nakonec taková, že jim odměny byly nakonec vyplaceny až v listopadu loňského roku.
Podle Dagmar Žitníkové se ukázalo, že druhá vlna pandemie, která vznikla na podzim loňského roku a trvala do konce února roku letošního, byla opravdu extrémní. Pokud jde o odměny zdravotníkům, v nemocnicích zaměstnanci odměny obdrželi. Mnohem horší situace ale vznikla v ambulantním sektoru. Šlo především o pracovníky dialýz, které jsou převážně privatizovány. Problémy se týkaly i dopravní zdravotní služby a dalších privátních pracovišť. Podle předsedkyně odborového svazu je poskytovatelů zdravotnické péče v této oblasti cca 140.000. Načež řada jejich zaměstnanců si odborům stěžovala, že jim odměny nebyly vypláceny v plné výši. Na odbory volali především zaměstnanci dialýz. Volal i jeden zaměstnanec záchranné dopravní služby, že místo odsouhlasených 120.000 Kč dostal jen 15.000 Kč. Podle Dagmar Žitníkové se ukázalo, že lidé, zejména v privátní zdravotnické sféře, nejsou schopni se v tom orientovat a nevědí, v jaké výši jim mají být tyto odměny vypláceny.
Podle Dagmar Žitníková se přitom zdravotnické odbory dohodly na tom, že odměny za durhou vlnu pandemie budou vyplaceny prostřednictvím kompenzační vyhlášky, která byla vydána v dubu letošního roku. Vyhláška přímo určovala, že každému zdravotníkovi, který bude evidován, že sloužil v době pandemie, bude vyplacena odměna. Bohužel se ukázalo, jak předsedkyně odborového svazu podotkla, že v České republice není dodržován zákon, kdy některá zdravotnická zařízení své zaměstnance pro zdravotní pojišťovny neevidovala. Proto také odborový svaz zahájil nové jednání s nejprve s ministerstvem zdravotnictví, konkrétně i s ministrem Vojtěchem Adamem, načež posléze přímo s premiérem Andrejem Babišem, aby se tato neutěšená situace nakonec vyřešila.
Navíc, situace se dále zkomplikovala i tím, že opět v některých zdravotnických zařízení a u poskytovatelů zdravotní péče docházelo k tomu, že jejich vedení začalo tvrdit, že schválená suma peněz na odměny není určena pro zaměstnance v plné výši, nýbrž, že část těchto finančních prostředků se mohou použít na kompenzaci nákladů na covidovou pandemii. Přitom, jak k tomu Dagmar Žitníková dále dodala, peníze na pokrytí nákladů na pandemii dostávají zdravotnická zařízení z jiných finančních položek. Případně, že ministerstvo zdravotnictví jim tvrdilo, že si je mají nechat i na „horší dobu“.
Podle Dagmar Žitníkové odborový svaz s těmito názory některých zaměstnavatelů nesouhlasí. Proto také na pondělním jednání tripartity na tuto skutečnost upozornila. Ve svém pondělním příspěvku na tripartitě zdůraznila, že tyto peníze jsou určeny pro odměny zdravotníkům s tím, že v případě těch zdravotnických zařízení, kde tyto finanční prostředky nebudou proplaceny zaměstnancům v plné výši, tak by je vedení těchto zdravotnických zařízení, to je tuto neproplacenou část, vrátila zdravotním pojišťovnám zpět.
Poté na tiskové konferenci následovala diskuse, kdy představitelé odborového svazu odpovídali na konkrétní otázky, které se týkaly otázky vyplácení odměny zdravotníkům v konkrétních oblastech zdravotnictví, to je například v nemocnicích, v záchranných službách, hygienické službě a dalších zdravotnických zřízeních. Podrobné údaje o konkrétní situaci v těchto zdravotnických zařízeních a službách naleznete ve zprávě Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb ČR.