Průmyslová výroba v České republice v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.
Podle ČSÚ pokračoval pokles zakázek a o více než čtyři procenta v porovnání s minulým rokem klesl i počet zaměstnanců. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o téměř deset procent. Zahraniční zakázky klesly o 11,1 procenta, tuzemské o 6,6 procenta.
Podle analytiků průmyslová produkce v srpnu zklamala. Podle hlavního analytika ING Bank Jakuba Seidlera stejně, jako v případě německého průmyslu, tak srpnové hodnoty zaostaly za očekáváním trhu. Na druhou stranu není, podle něho, nutné výsledky přeceňovat, protože letní měsíce bývají méně vypovídající z důvodu celozávodních dovolených. Připomněl ale, že zotavování průmyslu ve zbytku roku bude brzdit druhá vlna pandemie.
Také analytik Komerční banky Michal Brožka označil srpnový výsledek za menší negativní překvapení. Konstatoval, že slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v sousedním Polsku a Německu. „Srpen byl do značné míry negativně ovlivněn čerpáním dovolených a není dobré z tohoto údaje činit silné závěry,“ souhlasil ale s Jakubem Seidlerem.
Řada průmyslových odvětví tak nenavázala na příznivý červencový vývoj, což však podle analytiků mohlo být způsobeno zmíněným rozdílným meziročním rozložením celozávodních dovolených, které způsobily nad očekávání lepší červencová čísla a o to horší srpnová čísla.
Jakub Seidler dále dodal, že v průměru výroba automobilů byla za červenec a srpen meziročně nižší o šest procent, v případě zohlednění vlivu počtu pracovních dní pak o 4,4 procenta. Zároveň sdělil, že ho nepotěšily ani nové zakázky v průmyslu, když jejich meziroční propad zesílil z červencových minus 3,6 procenta na téměř minus deset procent, což bylo taženo zejména zesílením propadu zahraničních objednávek (-11,1 % meziročně). „I zde se však mohl projevit efekt rozkolísaných letních měsíců a čísla je tak potřeba brát s určitou rezervou,“ uvedl Jakub Seidler.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy nelze však ani vyloučit, že zahraniční poptávka po české průmyslové produkci „ztrácí dech“, což by ztížilo oživování tuzemského průmyslu a vedlo k jeho vleklejší krizi. „Fakt, že německá průmyslová výroba v srpnu zklamala, tento výhled podporuje,“ dodal Lukáš Kovanda.
Podle Lukáše Kovandy je patrné i ochlazení vyhlížené poptávky po tuzemské průmyslové produkce, což vyplývá z poklesu zakázek zejména v autoprůmyslu, kovoprůmyslu a strojírenství.
„Firmy se sice rychle pustily do rozdělaných či odložených zakázek, avšak příliv nových objednávek se až na výjimky zatím nekoná. Nepřekvapí proto další tlak na snižování zaměstnanosti i pomalejší růst mezd, který od začátku pandemie nabral na síle,“ doplnil analytik ČSOB Petr Dufek.
Celkově produkce motorových vozidel byla ve srovnání s loňským srpnem nižší o 8,5 procenta. Výroba strojů klesla o 12,5 procenta a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,5 procenta. Naopak o více než deset procent si polepšila výroba oděvů, vyšší bylo také zpracování dřeva a lepší bilance dosáhl rovněž ostatní zpracovatelský průmysl.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 4,1 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o dvě procenta.
„Za celý letošní rok v průměru tuzemský průmysl meziročně propadl o 12,2 procenta, celkový propad by se však měl navzdory druhé vlně do konce roku postupně snižovat pod deset procent,“ míní Jakub Seidler. Také, podle Lukáše Kovandy, se bude celoroční pokles pohybovat kolem deseti procent. „Propad však může být o něco hlubší, pokud si v závěru roku svoji daň vybere závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie,“ doplnil Lukáš Kovanda.
Podle ČSÚ v srpnu naopak mírně zpomalil meziroční propad stavebnictví, a to na 9,7 procenta po červencovém poklesu o 10,4 procenta. Stejně jako v červenci si i v srpnu pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura.
Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí, podle ekonoma Komerční banky (KB) Martina Gürtlera, se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie, především s ohledem na další možné uzavření ekonomiky. „Neustálé přerušování stavebních projektů je pro firmy poměrně nákladné a s blížícím se zimním obdobím důležitost tohoto omezení ještě vzroste. Ve stavebnictví navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí, což se odráží v poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví o přibližně dvě procenta,“ konstatuje Martin Gürtler.
ČSÚ dále uvádí, že produkce pozemního stavitelství se proti loňskému srpnu snížila o 11,2 procenta, v červenci to bylo o 10,7 procenta. Inženýrské stavitelství v srpnu propad zmírnilo na 6,2 procenta z červencového poklesu o 9,9 procenta. Přičemž současně oznamuje, že také klesla orientační hodnota stavebních povolení i počet zahájených a dokončených bytů. Zpráva ČSÚ k tomu uvádí, že stavební úřady vydaly v srpnu 7595 stavebních povolení, meziročně o tři procenta více. Orientační hodnota těchto staveb v meziročním porovnání klesla o 12 procent na 31,1 miliardy korun. Počet zahájených bytů klesl v srpnu meziročně o tři procenta na 3198 bytů. Počet dokončených bytů činil v srpnu 2992 bytů, což je meziroční pokles o 1,7 procenta.
Načež ČSÚ dále konstatuje, že průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v srpnu meziročně snížil o 1,9 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňskému srpnu vzrostla o 6,1 procenta.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů v srpnu nižší o 1,4 procenta.
ČSÚ se ve své zprávě rovněž věnuje i zahraničnímu obchodu. Podle ČSÚ zahraniční obchod České republiky skončil letos v srpnu přebytkem 7,6 miliardy korun. Meziročně tak přebytek klesl o 1,6 miliardy. Na zhoršení bilance zahraničního obchodu ve srovnání s loňským srpnem se podle statistiků podepsal pokles přebytku ve zpracovatelském průmyslu. ČSÚ k tomu dále dodává, že meziročně je to mírně horší výsledek. Negativní vývoj zaznamenal především vývoz, ale poklesl i dovoz, který padá dokonce už osmý měsíc v řadě. Přičemž bilance zahraničního obchodu se mírně zhoršila se všemi sousedními zeměmi s výjimkou Slovenska. Oproti loňskému srpnu klesl celkový objem vývozu o 5,4 procenta na 261,7 miliardy korun. Dovoz se snížil o 4,9 procenta na 254,1 miliardy. Ve srovnání s letošním červencem klesl v srpnu vývoz o 2,7 procenta a dovoz o 0,2 procenta.
Bilanci zahraničního obchodu Česka, podle statistiků, nepříznivě ovlivnil meziroční pokles přebytku v obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu o šest miliard korun. Na něm se nejvíc podílel pokles přebytku u motorových vozidel o pět miliard a meziroční zvýšení schodku v obchodu s počítači a elektronickými a optickými přístroji o 4,6 miliardy.
Poklesl naopak deficit v obchodu s ropou a zemním plynem o 3,8 miliardy a také schodek bilance základních kovů o 2,6 miliardy. Zároveň vzrostl přebytek obchodu se stroji a zařízeními o 1,4 miliardy.
V dalších měsících bude, podle analytiků Komerční banky, ale zahraniční obchod své ztráty umazávat, pokud ovšem situaci nezhorší další uzavření domácí ekonomiky. „Za celý letošní rok tak očekáváme přebytek na úrovni 122 miliard korun, což by bylo ve srovnání s loňským rokem o dvacet miliard méně,“ konstatuje ekonomka KB Jana Steckerová s tím, že aktuální výsledek však pro odhad představuje riziko ve směru horšího výsledku.
Přebytek zahraničního obchodu Česka se státy Evropské unie se v srpnu meziročně snížil o 1,5 miliardy korun na 44,2 miliardy. Zhoršila se také mírně i bilance obchodu se státy mimo EU, kde se prohloubil schodek o 0,3 miliardy korun na 35,3 miliardy.