Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začne šetřit rychlé zdražování potravin z posledních měsíců. U třech položek podrobně zmapuje, jak se vyvíjí jejich cena od farmáře až do regál v prodejně. „Chceme získat skutečně tvrdá data od producentů v celé té vertikále,“ řekl Českému rozhlasu předseda úřadu Petr Mlsna v pořadu Peníze a vliv.
Trojice kontrolovaných komodit patří do základního spotřebního koše, tedy mezi potraviny, bez kterých se české domácnosti neobejdou. „Nebudu je konkrétně zmiňovat, abych neavizoval, kam budeme směřovat,“ vysvětlil Mlsna.
Úředníci se budou zajímat jak o zemědělskou výrobu, tak o zpracovatele a výrobce potravin i o obchodní řetězce, které pak potraviny prodávají. „Chceme ověřit, zdali skutečně existuje dysfunkce na některém stupni toho řetězce. A alespoň u těchto třech základních komodit abychom nemuseli neustále řešit obviňování všech v té vertikále, kdo na tom stávajícím skokovém nárůstu cen vlastně vydělává,“ upozornil Mlsna.
Rozsáhlejší a podrobnější šetření antimonopolnímu úřadu umožňuje novela zákona o významné tržní síle, která platí od začátku ledna. Na jejím základě může úřad kontrolovat subjekty s obratem už od padesáti milionů korun za rok, zatímco dříve to bylo až od pěti miliard korun.
„Do platnosti této novely jsme mohli v podstatě kontrolovat jen maloobchodní řetězce. Těch, které překračovaly obrat pěti miliard, máme asi dvanáct, takže jsme neustále, jak v telefonním seznamu, kontrolovali dvanáct subjektů a nemohli jsme se dostat do dalších stupňů té vertikály,“ popsal předcházející situaci Mlsna.
Česko, podle Eurostatu, patří k zemím, kde potraviny zdražovaly loni nejrychleji. V prosinci byly podle evropského monitoru cen zahrnující ceny zemědělských výrobců, zpracovatelů i pro spotřebitele o více 27 procent vyšší než před rokem, zatímco v Polsku a Německu vzrostly o pětinu, v Itálii a Francii o 13 procent, ale na Slovensku o 29 procent a v Maďarsku o téměř polovinu.
Velký růst spotřebitelských cen konkrétních základních potravin vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Například chléb zdražil za loňský rok oproti ceně roku 2021 o 33 procent, celé kuchané kuře o víc než 36 procent, polotučné mléko trvanlivé o 38 procent a máslo o 43 procent.
Lidé z pohraničí loni proto hojně jezdili nakupovat do Polska či do Německa, kde jsou některé potraviny a další zboží pro domácnost levnější. Podle dat společnosti GfK za nákupy přes hranice mířilo loni už deset procent českých domácností, přičemž nejvíce z nich právě do Polska, a to pro maso, mléčné výrobky, drogerii, cukrovinky a dětský sortiment.
Zemědělci, potravináři ani obchodníci se sami neshodnou, kdo z nich nejvíce v celém tomto řetězci vydělává, a už vůbec ne, jestli někdo z nich neoprávněně.
Například podle majitele pětisethlavého stáda krav a majitele malé mlékárny Miroslava Fesse z Ohař na Kolínsku jsou hlavním viníkem zdražování energie a také růst cen dalších vstupů, jako jsou třeba krmiva. Cena elektřiny se mu loni meziročně zvýšila o 300 procent. Ceny mléka se ale zvedly asi o pětinu a třeba jogurty, které z něj vyrábí, farmář prodává také zhruba o pětinu dráž. Největší zisk mají, podle něho, obchodní řetězce.
To tvrdí i ministerstvo zemědělství či Agrární komora ČR. Obchody ale upozorňují, že jejich ziskovost je jen do tří procent. Zastává se jich však prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Za velkým zdražením je, podle něho, zneužívání inflace a dominantního postavení ze strany velkých dodavatelů.
Jako příklad někteří ekonomové uvádí velkou sílu zemědělsko-potravinářského koncernu Agrofert se stamiliardovým obratem ze svěřenských fondů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle mluvčího firmy Pavla Heřmanského ale v žádném sektoru potravin Agrofert nemá dominantní postavení a odmítá, že by stál za přepáleným zdražováním. „Obecně můžeme říci, že naše ceny rostly výrazně méně, než o kolik nám zdražily energie, suroviny a další vstupy,“ uvedl.
Výsledky šetření antimonopolního úřadu by měly být zřejmě k dispozici koncem dubna. Pokud by úřad získal podezření na zneužití dominantního postavení některého subjektu, zahájil by správní řízení. „Musíte prokázat, že existuje dominantní postavení a že ho někdo zneužil. Sankce je pak až do deseti procent čistého ročního obratu,“ vysvětlil Mlsna.