Mechanismus civilní ochrany Unie je struktura pro řešení krizí, která členským státům a zúčastněným státům[1] umožňuje posílit spolupráci v oblasti civilní ochrany, a zlepšit tak prevenci katastrof a připravenost a reakci na ně. Zakládá se na dobrovolných příspěvcích členských států a Evropská komise hraje klíčovou úlohu při koordinaci a spolufinancování.
Jedním z ponaučení, která z vypuknutí koronavirové pandemie vyplynula, je potřeba flexibilnějšího, rychlejšího a reaktivnějšího systému pro odezvu na mimořádné události velkého rozsahu.
Rychlé šíření viru odhalilo některá omezení stávajícího rámce pro řešení krizí. Pokud členské státy souběžně zasáhne tatáž mimořádná událost a nemohou si vzájemně nabídnout pomoc, není EU v současnosti s to dostatečně rychle pomoci tyto kritické nedostatky odstranit, jelikož k tomu nemá vlastní prostředky a musí se spoléhat na dobrovolnou podporu členských států.
Aby se zabránilo situacím, kdy jsou členské státy během krize odkázány jen samy na sebe, je zapotřebí mechanismus civilní ochrany Unie posílit a modernizovat, jak v březnu 2020 požadovala Evropská rada.
Co je hlavním cílem návrhu?
Komise navrhuje, aby se EU a jejím členským státům umožnilo zlepšit připravenost na krize, zejména na ty se závažným dopadem vzhledem k možnému narušení našich ekonomik a naší společnosti, a mohly rychle a pružně reagovat.
Podle návrhu Komise bude EU schopna:
- přímo zajistit odpovídající záchrannou síť kapacit rescEU,
- pružněji využívat svůj rozpočet, aby se mohla účinněji připravit a v případech výjimečné nouze rychleji reagovat,
- disponovat logistickou kapacitou pro poskytování víceúčelových leteckých služeb v případě mimořádných událostí a pro zajištění včasné přepravy a dodání pomoci.
Tyto strategické kapacity budou doplňkem ke kapacitám členských států EU. Měly by být předem strategicky rozmístěny tak, aby se při odezvě na mimořádnou událost zajistilo co nejúčinnější zeměpisné pokrytí.
Tak bude k dispozici dostatečný počet strategických aktiv na podporu členských a zúčastněných států při mimořádných událostech velkého rozsahu a k poskytnutí účinné reakce EU.
Jaké druhy opatření budou podle návrhu financovány?
Modernizovaný mechanismus civilní ochrany Unie poskytne Evropské unii prostředky a logistickou infrastrukturu, které bude možné využít pro různé typy mimořádných událostí, včetně situací s lékařskou záchrannou složkou. EU by tak mohla:
- pořizovat, pronajímat a pronajímat formou leasingu určené kapacity rescEU a vytvářet jejich rezervy,
- plně financovat rozvoj a provozní náklady všech kapacit rescEU, jakožto strategické evropské rezervy pro případ, kdy by byly vnitrostátní kapacity zahlceny,
- posílit financování vnitrostátních kapacit nasazených v rámci Evropského souboru civilní ochrany, aby se zvýšila jejich dostupnost k nasazení,
- zajistit včasnou přepravu a dodání požadované pomoci. To zahrnuje i možnost mezinárodního nasazení odborníků a technické a vědecké podpory pro všechny druhy katastrof, jakož i specifického zdravotnického vybavení a pracovníků, jako jsou „odborníci mobilního zdravotnického týmu“, zdravotní sestry a epidemiologové.
Humanitární pomoc
Jak bude posílena humanitární pomoc EU v rámci nového víceletého finančního rámce?
Komise navrhuje pro humanitární pomoc částku ve výši 14,8 miliardy eur, z čehož 5 miliard eur pochází z nástroje Evropské unie na podporu oživení za účelem posílení nástroje humanitární pomoci.
Navýšený rozpočet odráží rostoucí humanitární potřeby v nejzranitelnějších částech světa. Nástroj humanitární pomoci zajistí na základě konkrétních potřeb poskytování pomoci EU na záchranu a ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zaručení integrity a důstojnosti obyvatel zasažených přírodními katastrofami nebo krizemi způsobenými člověkem.
Výrazně rozšířená rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech posílí opatření EU v reakci na všechny aspekty zdravotní krize, jakož i na další mimořádné situace. V případech, kdy se financování v rámci specializovaných programů ukáže jako nedostatečné, mohou být finanční prostředky směrovány tak, aby byla podpora poskytnuta ve správné chvíli a tak, jak je třeba, prostřednictvím nástrojů EU, jako je humanitární pomoc.
Proč Komise navrhuje zvýšit rozpočet na humanitární pomoc?
Humanitárních krizí ve světě přibývá. V roce 2020 bude humanitární pomoc a ochranu potřebovat téměř 168 milionů lidí, což je oproti 130 milionům v roce 2018 značný nárůst (OCHA, Přehled humanitárních potřeb v roce 2020). Příčinou těchto potřeb jsou konflikty, celosvětová uprchlická krize a stále se zhoršující přírodní katastrofy způsobené změnou klimatu.
Koronavirová pandemie stávající humanitární potřeby dále zvyšuje. Má závažný zdravotní, sociální a hospodářský dopad na společnost na celém světě, a to zejména na nejchudší země. Odhaduje se, že kvůli dopadům pandemie by do konce roku 2020 mohlo být na celém světě až 265 milionů lidí závažně ohroženo hladověním (OCHA, Přehled humanitárních potřeb v roce 2020). Aby bylo možné na tyto rostoucí potřeby reagovat, je třeba rozpočet humanitární pomoci značně navýšit.
EU přizpůsobila svou reakci v oblasti humanitární pomoci s ohledem na potřeby pramenící z koronavirové pandemie. Avšak dopad pandemie a jejích ekonomických důsledků ještě umocňuje stávající potřeby, a proto je o to důležitější, aby Unie měla prostředky na to, aby mohla prokazovat solidaritu se zbytkem světa.