Současná situace v českém zdravotnictví, konkrétně v našich nemocnicích v souvislosti s protestem 6000 nemocniční lékařů z celkového počtu cca 13.000, a to proti zvýšenému počtu přesčasových hodin ze 416 na 832 hodin – to byl ústřední námět obsahu úterní tiskové konference v Praze, kterou svolaly Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče služeb ČR (OSZSP ČR), Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) a Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK).
Po úvodním videu z roku 2019, v němž lékaři vysvětlovali základní problémy své práce v nemocnicích, konstatovala předsedkyně OSZSP Č Dagmar Žitníková, že tato špatná situace nemocničních v roce 2023 trvá i nadále, a že se dokonce prohlubuje.
Po ní se ujal slova předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda, který uvedl, že důvodem takto narychlo svolané tiskové konference bylo tom, že v pátek 20 listopadu se uskutečnilo jednání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky s jejich Sekcí mladých lékařů ČLK a zdravotnickými odbory s tím, že na následnou tiskovou konferenci obou ministrů nebyli zástupci mladých lékařů a zdravotnických odborů pozváni, takže z následných výstupů z tiskové konference v médiích vyplývá, že informace, které se objevily v médiích, byly v rozporu s tím, o čem se během tohoto pátečního setkání obou ministru se zdravotníky hovořilo. Proto byla, podle něho, svolána tato tisková konference, aby se veřejnost dozvěděla, jak se na výsledky tohoto setkání dívají mladí lékaři a zdravotnické odbory.
Jan Přáda v této návaznosti uvedl, že smyslem jejich protestu je především to, že jde o inciativu lidí, kteří chtějí normálně žít. Podotkl, že se to netýká jen mladých lékařů, jak je někdy ve veřejnosti prezentováno, ale i starších, zkušenějších kolegů. Přirozeně, že nejde jen o přesčasové hodiny, ale i o zvýšení základních platů lékařů v nemocnicích.
Předseda LOK-SČL Martin Engel, který vystoupil poté, uvedl, že nanční požadavky, jak požadují lékaři v českých nemocnicích, a zformulovaly zdravotnické odbory, jsou logické. Vždyť například v sousedním Slovensku byla zvýšeny tabulky základních platů lékařů o 40 %, ve srovnání s českými lékaři. Slovenští lékaři dosahují, podle tabulek, které novináři na tiskové konferenci obdrželi, od 3000 do 4000 euro, podle opracovaných let. Takže v přepočtu euro na koruny dostává zasloužilý lékař ve slovenské nemocnici až 100.000 korun, dodal Martin Engel.
Podle Martina Engela nedostatek lékařů v českých nemocnicích řeší tím, že na tyto pracovní pozice nastupují slovenští lékaři, ať již příchodem přímo ze Slovenska či tím, že řada Slováků studuje na českých lékařských fakultách a po absolutoriu fakulty zůstávají pracovat v Čechách a na Moravě. Proto nyní, po zvýšení základních platů na Slovensku hrozí, že tito slovenští lékaři budou odcházet zpět na Slovensko, kde mají mnohem vyšší finanční ohodnocené své práce, než je tomu u nás. Tedy, lepší ohodnocení činnosti, kterou tito lékaři vykonávají pro jejich společnost. Což si tato vláda neuvědomuje, což dokazuje svými škrty v rozpočtech na zdravotnictví.
Martin Engel k tomu dále uvedl, že když se, jako představitel lékařských odborů, zúčastňoval setkání zdravotnických zemí Visegrádské skupiny (V4), tak dříve České republice patřilo první místo, nyní se však nalézá na chvostu. Načež poté konstatoval, že požadavky lékařů zná ministr Válek od 18. září, kdy se uskutečnilo setkání zdravotnických odborářů s ministrem zdravotnictví v sídle české lékařské komory. Dnes je 24. října, zatím k potřebným změnám nedošlo.
V těchto požadavcích, jak dále podotkl Martin Engel, nejde jen o jednonásobné navýšení přesčasových hodin, ale také i zvýšení tarifů v tabulkách. Přičemž dodal, že zdravotnické odbory nesouhlasí s názorem, který se nyní na veřejnosti objevuje, že by ministerstvo zdravotnictví zvýšilo platy jen sloužícím lékařům přesčasové hodiny, nikoliv těm, kteří do služeb nenastupují. Podle Martina Engela lékaři jsou všichni, takže zvýšení platů si zaslouží i ostatní.
Poté si opět vzala slovo Dagmar Žitníková, která uvedla, zdánlivě to vypadá na to, že české zdravotnictví funguje, ale opak je pravdou. Vždyť dnes, kvůli nedostatku lékařů, dochází k odsunutí termínu různých ošeření pacientů, k odložení jejich operací atd. Načež k tomu poznamenala, že v současné době je pro nemocnice velmi těžké získat odborného specialistu. Podle ní, je prý z ministerstva zdravotnictví slyšet, že lékařům a ostatním zdravotníkům bylo přidáváno na platech, ale lidé ve zdravotnictví chtějí garanci ve formě zvýšení tarifů v platových tabulkách. Zkrátka, bez peněz dnes lidi neudržíte, poznamenala s tím, že se týká zdravotnictví, jako jiných oborů. V průběhu tiskové konference dále zaznělo, že výpověď přesčasové práce podalo dosud 6000 ze zhruba 13.000 nemocničních lékařů, kteří chodí do služeb. Podle Dagmar Žitníkové přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci. Načež zdravotnické odbory tedy především požadují snížen přesčasových hodin a zvýšení základních výdělků bez přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až 4000 lékařů a až 5000 sester.
Jak dále zdravotnické odbory informovaly, podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104.652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. Měsíčně odpracovali v průměru 20,4 hodiny přesčasů. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80.331 korun. Příplatky, odměny a náhrady činily 29 procent částky. Přesčasových hodin bylo 8,1 za měsíc. Podle odborů a mladých lékařů má personál v nemocnicích ale stovky přesčasových hodin, mluví o práci za hranicí legality. Ale politici jsou toho názoru, že tyto přesčasy jsou pro lékaře dobrovolné. Výsledkem této nespravedlnosti, jak říkají lékaři, je to, že je začali vypovídat.
Pokud jde o růst platů, podle Martina Engela by lékaři měli, podle své odbornosti a praxe, pobírat od 1,5násobku do trojnásobku průměrné mzdy. Zdravotní sestry, podle Dagmar Žitníkové, by měly vydělávat od průměrné mzdy do jejího dvojnásobku. Zdravotničtí odboráři k tomu dodali, že od průměrné částky by se odvíjely i příjmy dalších profesí. Vláda, podle mnich, se zvýšením tarifů nepočítá.
Zdravotničtí odboráři dále připomněli, že ministr Válek uvedl, že by do růstu odměn mělo v příštím roce putovat 6,8 miliardy korun, což podle odborářů není plnou zárukou toho, že část z těchto peněz se dostane lékařům a zdravotním sestrám do jejich peněženek při výplatě. Proto požadují zvýšení tabulkových tarifů, aby zdravotnici měli jistotu, že tyto peníze dostanou.
V této souvislosti zdravotničtí odboráři rovněž poukázali na to, že ministr zdravotnictví slíbil počátkem roku zvýšení platů nemocnicím s tím, že například ve FN Bulovka se tak dosud nestalo.
Jak zdravotničtí odboráři již dříve uvedli, tak ministr zdravotnictví může toto nařídit fakultním nemocnicím a zdravotnickým zařízením v gesci ministerstva zdravotnictví, ale již nikoliv krajským, městským nemocnicím či nemocnicím v soukromých rukou.
Pokud jde o výpovědi přesčasové práce, tak nejvíce se k tomuto problému přirozeně vyjádřil předseda Selce mladých lékařů ČLK Jan Přáda, který řekl: „Pevně doufám, že k 1. prosinci k výpovědím nedojde. Kdybychom se nedohodli, tak by to opravdu vedlo k omezení péče, minimálně plánované,“ uvedl Jan Přáda. „To číslo je takové, že od 1. prosince hrozí i v těch největších nemocnicích omezení péče až na ty nejvíce akutní případy,“ dále poznamenal Jan Přáda. Odvolání těchto výpovědí po páteční schůzce, podle něho, není pravděpodobné. „Vzhledem k tomu, že další body, které jsme předložili před šesti týdny, byly smeteny ze stolu, že o nich tady vůbec není prostor hovořit, tak nemůžeme souhlasit s tím, že vyřešíme jenom jednu část,“ řekl. „Musíme snižovat počet přesčasů, ale zároveň pracovat na tom, aby byli lékaři v základní pracovní době zaplacení, aby byli konkurenceschopní na trhu práce,“ dodal. Jan Přáda dále odhadl, že kvůli způsobu komunikace na centrální úrovni i v nemocnicích roste procento lékařů, kteří namísto výpovědi z přesčasové práce plánují z nemocnic odejít, protože za takovýchto podmínek pracovat nechtějí. „V tento moment je málo pravděpodobné, že by lékaři stahovali výpovědi přesčasů nebo definitivní výpovědi,“ řekl Jan Přáda. Uvedl také, že někteří lékaři čelí ve svých nemocnicích za podané výpovědi šikaně a jejich zástupcům, včetně Jana Přády, je telefonicky či e-maily vyhrožováno.
Podle Jana Přády, i obou zdravotnických odborářů, je, kromě změny příslušných pasáží zákoníku práce, řešením i odbourání administrativy pro lékaře, posílení digitalizace či přilákání lidí z ambulancí do služeb díky lepšímu ohodnocení.