V úterý dopoledne, před mimořádným jednáním vlády ČR, se uskutečnilo prostřednictvím videokonference mimořádné jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Jedním z účastníků této debaty byl i předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek, kterému jsme položili několik otázek.

⃰Proč bylo svolání mimořádné jednání předsednictva tripartity a co bylo na jeho programu?

Vláda ČR zorganizovala úterní mimořádné jednání tripartity na základě toho, že opatření, která vláda ČR nařídila kvůli epidemii koronaviru, se dotýkají ekonomiky našeho státu, kdy v řadě výrobních provozu hrozí či již dochází k omezení výroby. Proto jsou zaměstnavatelé a odbory přesvědčeny, že stát musí našim podnikatelům, a podle nás, hlavně zaměstnancům, rychle finančně pomoci. Jde o to, že je nutné do státního rozpočtu přesunout dodatečné finanční prostředky z rezerv českého státu, aby byly zajištěny platby, které mají zaměstnanci dostat z titulu řádného uplatňování zákoníku práce.

Abych byl konkrétní. Tím se myslí jednak nařízení karantény u zaměstnanců a také případně, je-li to kvalifikováno jako překážka práce na straně zaměstnavatele, kdy podnik či firma uzavře provoz, a to buď v důsledku nařízení vlády či z výrobních důvodů, protože má nedostatek materiálu, který potřebuje pro další výrobu. Jako představitelé odborů jsme velice důrazně požadovali, aby se vláda ČR podílela na kompenzacích podnikatelům, protože v tomto případě za to nemohou ani podnikatelé a ani zaměstnanci.

⃰Když se však do státního rozpočtu přidělí další finanční prostředky z rezerv státu, bude deficit státního rozpočtu mnohem vyšší, než je odsouhlasených 40 mld. Kč deficitu, jak upozorňují ekonomové…

Na tom mám jednoduchou odpověď. Sami někteří ekonomové říkají, že lze v mimořádné situaci navýšit deficit státního rozpočtu, pokud budou tyto finanční prostředky dány na investice do dopravní a průmyslové infrastruktury. Sám k tomu podotýkám, že z historie známe několik příkladů, když byly ekonomické problémy, a kdy tehdejší vlády tyto prostředky nevěnovaly dodatečně do rozpočtu. Navíc, v řadě případů i šetřily na nepravém místě. Nakonec se ukázalo, že prostředky na sanaci státního rozpočtu byly mnohem dražší, než by byly peníze, které by se věnovaly na pomoc podnikatelům, a tím i zaměstnancům.

Vzpomeňme si na 90. léta minulého století, kdy tehdejší předseda vlády Václav Klaus přesunul do státního rozpočtu 80 miliard Kč ze samostatného důchodového účtu, který poté zrušil s tím, že se stal součástí státního rozpočtu.

Dalším příkladem této neblahé ekonomické politiky byl i Josef Tošovský, který byl v roce 1998 premiérem přechodné vlády, a který jako tehdejší guvernér České národní banky svým rozhodnutím odčerpal finanční hotovost z trhu. Za jeho působení v čele vlády se Česká republika dostala do ekonomické recese.

Musím se také vrátit k působení bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který byl členem bývalých vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase. Jeho názorem, který v těchto vládách prosazoval, bylo, že je nutné šetřit, což podle něho pomůže české ekonomice, kterou tehdy zasáhla globální ekonomická krize po r. 2008. Mimochodem, tehdy prosadil i výrazné zvýšení daní. Přitom, na druhé straně, za jeho působení vznikla „díra“ ve státním rozpočtu ve výši 1200 miliard korun. Navíc k tomu utratil i dalších 130 miliard korun, které byly určeny na důchodovou reformu, a které, jako rezervu v rozpočtu, ponechal bývalý premiér Miloš Zeman.

⃰Z těchto příkladů, které jste uvedl, by se asi měla česká vláda poučit a hledat řešení v dodatečném přesunu finančních prostředků na výpomoc našim podnikatelům, a tím i zaměstnancům…

Víte, musíte řadu věcí posuzovat i selským rozumem. Řeknu vám, že když hovořím s lidmi při svých jednáních, které mám při svých výjezdech po republice, tak každý občan, pokud jde o peníze, se nejprve ztotožní se svojí peněženkou a až potom, někde hodně, ale opravdu hodně daleko, je jeho zájem o státní rozpočet. Prostě, otázka vyrovnaného či deficitního státního rozpočtu většině našich občanů nic neříká.

Jsem tudíž toho názoru, že čím větší a hlubší propad ekonomiky by nastal v důsledku mimořádných událostí, jako jsou živelné pohromy či epidemie koronaviru, kterou právě prožíváme, tak návrat k prosperitě by byl mnohem dražší. Vláda ČR by si měla být vědoma, že pokud nepomůže podnikatelům, potažmo tím i zaměstnancům, tak propad české ekonomiky bude vysoký. To se projeví následně i ve výběru daní, takže nebude ani vyrovnaný rozpočet nebo alespoň rozpočet s minimálním deficitem. Zastaví se rozvoj celé naší ekonomiky. Firmy nebudou mít peníze a budou postupně mít finanční problémy s financováním výroby.

⃰Jak se to potom projeví dále v ekonomice?

Když dojde k zastavení výroby v řadě průmyslových a potravinářských podniků a podíváme-li se na problematiku státního rozpočtu, tak nakonec zjistíte, že ve svých důsledcích nebude ani na zvyšování důchodů. Proto by vláda ČR měla uvolnit potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Tedy tak, aby jí to umožnilo čerpat vyšší deficit státního rozpočtu. Zde by měla pomoci Českomoravská záruční a rozvojová banka, a to svými programy na pomoc podnikatelům. Navíc, v tomto případě nám má pomoci i Evropská unie, která do České republiky posílá cca 1 miliardu euro, což je zhruba 27 miliard korun.

Ještě bych připomněl, že vláda věnovala na bezúročné půjčky 600 milionů korun. Myslím si, že má pravdu místopředseda vlády Karel Havlíček, který říká, že pokud dostanou banky státní záruku, většinu úvěrů zaplatí Českomoravská záruční a rozvojová banka. Takže, podnikatelé potom dostanou peníze v hotovosti, a to právě potřebují. Dá se říci, že přidá-li vláda ČR dodatečné peníze do státního rozpočtu na pomoc podnikatelům, bude to ku prospěchu celé České republiky.

Myslím si, že by bylo potřeba, abychom prokázali, že jsme Češi a opět, jak jsme i již v minulosti při různých příležitostech dokázali, znovu se semknout. Abychom viděli i ty problémy, kterými žijí běžní občané našeho státu. Protože, jsou-li ve společnosti ekonomické problémy, odnášejí to právě oni, ti obyčejní lidé, kteří žijí svým životem v řadě případů od výplaty k výplatě, od důchodu k důchodu, přičemž jakýkoliv finanční výpadek je pro ně zdrcující. A zároveň k tomu podotýkám, že nebyli lyžovat na alpských ledovcích v severní Italii.

⃰Co tedy v nejbližší době v tomto směru, tedy pokud jde o rozhodnutí vlády ČR, očekáváte?

Pravdou je, že vláda ČR, a jí podřízené instituce, má připraveny další tři programy na pomoc zaměstnanosti, které by měly využít další finanční prostředky z Evropské unie. A další, skoro dvě miliardy korun na podporu podnikání. Současně, jako odbory, chceme, aby všechny dopady na zaměstnance buďto celé nebo z části kompenzovala vláda podnikatelům.