Poslanci se sejdou na mimořádné schůzi, aby hlasovali o širších změnách v daních. Strany vládní koalice se ale dosud nedohodly na podobě dani z příjmu po zrušení superhrubé mzdy. Premiér Andrej Babiš (ANO) požaduje 15 procent, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) 19 procent. Jak ve svém zpravodajství uvedla Česká televize, podle premiéra ani předsedy sociálních demokratů, to ale neznamená, že by se vládní koalice měla rozštěpit.
Je to jedna z největších daňových změn této koalice, zrušení superhrubé mzdy se dotkne milionů zaměstnanců. Rozhodující pro ně ale je, jak vysoká bude sazba daně a na tom se před čtvrtečním hlasováním vládní koalice neshodla.
Návrhy obou předsedů jdou proti sobě. Zatímco návrh premiéra Andreje Babiše počítá se základní sazbou daně z příjmu 15 procent po zrušení superhrubé mzdy, návrh Jana Hamáčka s 19 procenty.
Podle Jana Hamáčka by schválení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, jak navrhuje premiér, znamenalo problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022, uvedl před zasedáním sněmovny. „Na rozdíl od návrhu pana premiéra, ten můj návrh nelikviduje veřejné finance a nedělá sekeru 90 miliard do rozpočtu. Mé opatření vytváří nárok na rozpočet asi 15 miliard, premiérovo 90, což bude znamenat snížení dostupnosti veřejných služeb,“ uvedl Jan Hamáček.
Návrh premiéra Andreje Babiše má podporu mimo jiné opoziční ODS, ve sněmovně tak pravděpodobně získá většinu. „Rozumíme, proč to podporuje ODS, která vždy chtěla veřejné služby vyhladovět a privatizovat, ale nevím, proč to podporuje premiér,“ dodal Jan Hamáček. ČSSD by se za rok nepodílela na rozpočtu, který by „zásadně podsekával veřejné služby“, dodal vicepremiér.
Rozdílné hlasování ANO a ČSSD, podle Jana Hamáčka, však nebude znamenat „rozlomení vládní koalice“. „Ale bude vidět, jaké jsou programové priority stran. ČSSD je podle nás programově čitelná, možná se vybarví hnutí ANO,“ uvedl Jan Hamáček. Z hlasování ve Sněmovně také bude evidentní, kdo podpoří velký výpadek v rozpočtu. „Není to nic zásadně problematického z pohledu fungování koalice, jsme menšinová vláda, pro celou řadu věcí musíme dohadovat podporu ve sněmovně,“ dodal Jan Hamáček.
Podle člena rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny poslance Jiřího Dolejše (KSČM) je návrh premiéra na zrušení superhrubé mzdy nepřipravený. Uvedl, že vzhledem k sazbám daně z příjmu 15 a 23 procent by znamenal velký výpadek nejen ve státním rozpočtu, ale též v rozpočtu obcí a krajů. Nepřekvapilo jej proto, že představitelé krajů, měst a obcí žádají, aby pozměňovací návrh neprošel, a pokud projde, aby se schválila změna rozpočtového určení daní.
„Premiér argumentuje, že mají obce na účtech rezervy. Situace v obcích je ale různá, a pokud přijdou o tolik miliard v příštím roce, jak mají kofinancovat evropské projekty, rozběhnout investice? Říkáme, že v krizové situaci nám evropské peníze mohou pomoct, ale obce na kofinancování mít nebudou, pokud neprojde změna rozpočtového určení daní a přitom projde Babišův návrh,“ dodal poslanec Jiří Dolejš.
„Jak zrušení superhrubé mzdy, tak změna rozpočtového určení daní je systémový zásah. Přitom my dnes řešíme daně v krizové situaci. Jsem hluboce přesvědčený, že na mimořádnou situaci se má reagovat mimořádně a nemají se schvalovat systémové věci ještě nevydiskutovaným způsobem a na poslední chvíli,“ uvedl Jiří Dolejš. Jako polehčující nevidí ani to, že premiér A. Babiš navrhl danou sazbu daně pouze na dva roky. Podle něho návrh pomáhá spíše vysokopříjmovým lidem, kteří několik tisíc uspoří, a peníze se tak tržně nevrátí do státní kasy.
Jiří Dolejš však upozorňuje, že i předloha vicepremiéra se sazbami daně z příjmu 19 a 23 procent by také, zároveň s navrhovaným zvýšením daňové slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně, měla velké dopady na rozpočet. Konkrétně by sice úprava daně z příjmu stát přišla na 20 miliard korun, dalších 15 miliard by ale byl dopad zvýšené slevy na poplatníka, uvedl.
„My v našem tolerančním patentu rozpočet a daně nemáme, můžeme být svrchovaní, samostatní v našem rozhodování,“ dále k tomu řekl poslanec. „Nemůžu být spokojen a nemohu avizovat, že zásadní návrh způsobu zrušení superhrubé mzdy má naše hlasy,“ dodal Jiří Dolejš.
Návrh daňových změn předpokládá zejména zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám a vyšší zdanění cigaret. Rozpočtový výbor chce do předlohy zařadit také snížení třeba spotřební daně z nafty. Dolejš poznamenal, že pro balíček jako takový je KSČM připravena hlasovat.
Podle Národní rozpočtové rady by pak návrh premiéra Andreje Babiše znamenal výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.
ANO minulý týden přislíbila podporu opoziční ODS v případě, že neuspěje její návrh na jednotnou sazbu 15 procent. K potřebné většině by tak mohlo stačit 78 hlasů poslaneckého klubu ANO a 23 hlasů klubu občanských demokratů.
Přestože se na dani z příjmu vládní strany nedomluvily, v celé řadě jiných věcí mají koaliční partneři, podle Jana Hamáčka, dohodu.
Vládní koalice ANO a ČSSD společně prosadila třeba jednorázový příspěvek důchodcům, nebo se shodla na výměně ministra zdravotnictví. Tehdy ale, Jan Hamáček, naznačil, že pokud by Roman Prymula (za ANO) zůstal šéfem resortu, ČSSD by odešla z vlády.
Andrej Babiš i Jan Hamáček ale věří, že koaliční vláda vydrží do řádných voleb, ty budou příští rok na podzim.
Podle premiéra se vztahy vládních stran zhoršily po krajských volbách. „Bavil jsem se s panem prezidentem o vztazích v rámci koalice, které jsou složité,“ podotkl premiér Andrej Babiš k vládnutí v koaličním formátu.
„Je to nějaká pragmatická dohoda o spolupráci na plnění programového prohlášení, což ten můj návrh je v dikci prohlášení a pan premiér šel nad rámec,“ míní Jan Hamáček.
V programovém prohlášení vlády se píše, že při rušení superhrubé mzdy kabinet navrhne novou sníženou sazbu, a to ve výši 19 procent.
„Případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran,“ stojí také v koaliční smlouvě.
„Byla shoda. Že změnil pan Hamáček asi pod tlakem jeho strany názor … Už není možné, abych něco na tiskové konferenci řekl a teď to odvolával,“ prohlásil k tomu Andrej Babiš.