Jedním z mnoha opatření pro ozdravení veřejných financí, která v minulém týdnu představila vláda, je i přesunutí čepovaného piva ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Vyšší DPH čeká i stravovací služby. Proto se ekonomický magazín Finmag.cz zajímal, jak toto vyšší DPH dopadne na hospody a restaurace, kterým poslední léta zrovna nepřála?
Finmag.cu hned v úvodu svého článku uvádí, že se říká, že vláda, která Čechům zdraží pivo, dlouho nevydrží. Vláda premiéra Petra Fialy se přesto k tomu odhodlala. Načež magazín k tomu dodal, že na tiskové konferenci, na které zástupci vládních stran představili celou řadu opatření, tento krok obhajovali mimo jiné tím, že se zdanění Čechy tolik oblíbeného moku zjednoduší.
Přičemž magazín k tomuto vládnímu tvrzení dodává, že doteď panuje rozdílný přístup k určení DPH u piva v závislosti na tom, zda si ho dá člověk v hospodě, u stánku, nebo doma.
Magazín dále uvádí, že během covidové pandemie se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. Přičemž dodává, že s oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se vrátí předcovidové časy, totiž hatí rostoucí ceny energií a surovin.
Hospodští a provozovatelé restaurací přitom neustále poukazují na pokles zájmu českých konzumentů piva. Do hospod chodí stále míň lidí, a zejména na vesnicích se z odvěkých center společenského dění stávají opuštěné pomníky češství. Například nedávná analýza Plzeňského Prazdroje ukázala, že za poslední čtyři roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo víc než 1300 zařízení, tedy 15 % vesnických hospod. Jen loni jich ubylo 250.
Podle Tomáše Mráze, obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje, zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí, to je v garážích nebo na zahrádkách. Nové hosty tak shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko.
Finamag.cz dále k tomu dodává, že není žádné tajemství, že „celý obor gastronomie v posledních letech vyloženě úpěl“. Po dvou covidových rocích, kdy řada restaurací živořila skrze výdejní okénka, obor loni výrazně zasáhl růst cen prakticky všech vstupů. Ten si ale hospodští nemohli dovolit plně promítnout do koncových cen, protože právě v malých městech jsou zákazníci citliví na jakékoli zdražení.
Průměrná cena čepovaného piva přitom loni vyšplhala, podle dat společnosti Sharpgrid, ze 47 na více než 52 korun. A už teď je jasné, že poroste dál. A to nejen pod tíhou vyšší DPH na samotné pivo, ale i přesunu celých stravovacích služeb ze současné desetiprocentní sazby do nové dvanáctiprocentní.
Redakce magazínu Finmag.cz k tomu, jak to celé dopadne na hospodské a restauratéry uspořádala anketu, v níž se ptala významných osobností pracujících v tomto oboru.
Luboš Kastner, restauratér a garant projektu Moje restaurace AMSP ČR, člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků, odpověděl, že návrhem zvýšení DPH u čepovaného piva je rozhořčen. Uvedl, že, podle jeho názoru, vládní záměr, zejména u DPH, vládě nevyjde, a přispěje ke konzumaci mimo kontrolní dosah, a zároveň i ke krachu podnikatelů v gastronomii, zejména na vesnicích a menších městech. Navíc tu vnímá obrovskou neférovost, kdy vínu dává „moravské politické Palermo“ dárek, ale pivařům, sladařům, pěstitelům ječmene i minipivovarům obrazně řečeno pěstí mezi oči. Víno, jehož prodeje jako jediné kategorii alkoholu dlouhodobě rostou, se podílí z 25 % na prodejích, se 70% podílem importu, ale odvádí pouze 4 % na spotřební dani.
Vláda, podle něho, rozhoduje bez dopadových analýz a v chaosu likviduje covidem nejvíce oslabenou českou gastronomii. Celý proces jednání o balíčku je pro něho plný hořkosti a pocitu zmaru, že zlobovaná politika zvítězila nad racionalitou daty a odborníky podložených argumentů.
Martina Ferencová, výkonná ředitelka, Český svaz pivovarů a sladoven, řekla, že přesun čepovaného piva do základní sazby DPH považuje za nesystematický krok, který poškodí zejména provozovatele hospod a restaurací, ale také stovky minipivovarů, které jsou na prodeji čepovaného piva závislé. Navíc je to opačný trend, než se vidí v řadě zemí, včetně Slovenska a Velké Británie. Dále poznamenala, že přes 50 % gastronomických zařízení neprodává teplé jídlo a jejich příjem je tedy závislý na prodeji piva a dalších nápojů. Pokud ceny vlivem vyššího DPH vzrostou, povede to k dalšímu odlivu hostů z hospod a restaurací. Hospody jsou, jak zdůraznila, přitom důležitým a často jediným společenským centrem v menších městech a na vesnicích. Snížení návštěvnosti hospod a restaurací, a jejich případné zavírání, ve svém důsledku povede k nižšímu výběru DPH, než jak vláda plánuje.
Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí, Plzeňský Prazdroj, uvedl, že nižší sazba DPH na čepované pivo je spojená se službou, kterou hospodští poskytují svým zákazníkům v hospodě. Byla zavedená proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech, a ty stále trvají. Po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod, nyní čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Pivo je navíc, pro velkou část podniků, zásadním ekonomických hybatelem, především pak pro ty malé vesnické. Zvýšení DPH bude mít negativní dopad jak na podnikatele, tak i na koncového spotřebitele. Protože zvláště lidi na vesnicích jsou výrazně senzitivní na jakékoliv zdražování. Z ekonomického hlediska dojde k poklesu výkonu oboru a ve výsledku i nižšímu výběru daní.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, konstatoval, že zvýšení DPH u stravovacích služeb či třeba točeného piva je ranou zejména venkovským hospodám, které mizí už od doby covidu. Na druhou stranu, snižování DPH se gastropodnikům v uplynulých letech dostalo coby kompenzace za zavedení EET. Jestliže byla EET zrušena, není už co kompenzovat. Nicméně vláda i tak mohla, a podle něho měla, právě také gastropodniky od zvýšení daní ušetřit. Provozují je často činorodí lidé, zástupci střední vrstvy, které by neměla trestat, protože se o sebe chtějí a dokážou starat sami. Naopak, „vláda mohla ještě více osekat třeba dotace, z nichž tyjí například dotační podnikatelé nebo jiné neproduktivní struktury paraziticky napojené na politické kruhy“.
Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, řekl, že DPH byla vždy jedním ze stěžejních témat Asociace, a v minulosti se Asociace zasadila o přesun stravovacích služeb do snížené sazby, tj. od roku 2016, a následně o přesun do nejnižší sazby (10 %) pro ubytovací a stravovací služby v roce 2020. Současnou problematikou změn v DPH se Asociace zabývá od konce loňského roku, připravila jsme také analýzu, kterou předala premiérovi Petru Fialovi a ministru financí Zbyňku Stanjurovi.
Vláda, jak dále uvedl Václav Stárek, tedy vyslyšela požadavky a argumenty provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, aby služby ubytování a stravování zůstaly ve snížené sazbě. Podle něho je to trend, kterým se vydává celá Evropská unie ve snaze podpořit nejen cestovní ruch, ale také služby s intenzivním podílem lidské práce.
Přes původní debaty a návrhy, které se postupně objevovaly ve veřejném prostoru, vláda tedy nepřistoupila k přesunu těchto služeb do základní, tedy nejvyšší sazby, což by znamenalo nárůst o 11 procentních bodů oproti současné situaci, a existenční problémy pro mnohé podnikatele v oboru. To je, podle Václava Stárka, pozitivní zpráva jak pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb, tak pro jejich zákazníky.
Finamag.cz v závěru svého článku konstatuje, že zveřejněný „návrh dvouprocentního nárůstu sazby není (čímž míní stravovací a ubytovací služby) nijak zásadní, a lze jej akceptovat v zájmu ozdravení veřejných financí a zjednodušení daňového systému“.