Jsou na místě obavy z rostoucí inflace? Bude pokračovat meziroční nárůst spotřebitelských cen? Co dělat, aby se inflace časem neutrhla ze řetězu? Nad tím vším se zamýšlí redakce serveru Finmag.cz a proto oslovila řadu významných ekonomů a analytiků z oblasti bankovnictví.
Finmag.cz v své zprávě k tomu dále uvádí, že podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu z tohoto týdne vystoupala inflace v dubnu dokonce na 3,1 procenta. Výše, než čekala řada analytiků včetně těch z České národní banky. Je proto dost možné, že se centrální bankéři rozhodnou v dohledné době zvýšit základní úrokovou sazbu, a to zřejmě dokonce několikrát.
Načež zpráva Finmag.cz zároveň konstatuje, že za meziročním nárůstem indexu spotřebitelských cen stálo zejména zdražení pohonných hmot, piva a tabáku. Rostla ale cena většiny položek spotřebitelského koše. „Je pravděpodobné, že v nejbližších měsících uvidíme větší cenové pohyby u položek, kterých se týká rozvolňování protiepidemických opatření, například u oblečení a obuvi a některých služeb. Současná vlna rozvolňování je výrazně rychlejší, než se počítalo, takže je možné, že v květnu uvidíme meziroční míru inflace ještě výše,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka.
I když je inflace vyšší, než se čekalo, řada ekonomů zdůrazňuje, že nejde o něco výjimečného. Například hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal to kometuje, že „po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme“.
Tuto verzi, že se vysoké inflace bát nemusíme, pro Finmag.cz potvrzuje i partnerka PwC a expertka na měnovou politiku Olga Cilečková. Podle ní slovo obavy asi není úplně namístě, nemluvíme o tom, že by se česká ekonomika měla pod tíhou inflace hroutit. Nicméně fakt je, že inflace letos poroste a bude na nejvyšších úrovních za poslední roky. Pod dubnovou tříprocentní úroveň asi hned tak neklesne. Ještě výraznější bude růst cen v segmentech, které budou posledním rokem života s covidem zasaženy nejvíce, jako jsou cestovní ruch či pohostinství a ubytovací služby. Dokáže si představit, že v těchto odvětvích se nárůst cen může krátkodobě vyhoupnout i do dvojciferných čísel. Podle ní důležitou roli bude hrát centrální banka, která má nástroje pro boj s inflací a bude chtít cenovou stabilitu držet v rozumných mezích, i proto lze ve druhé půlce roku čekat zvýšení úrokových sazeb, a to pravděpodobně nejen jednou. S rostoucí inflací bude pokračovat tlak na pozvolné posilování koruny, na to by měli být připravení především exportéři.
Podle Miroslava Zámečníka, ekonomického analytika České bankovní asociace, člena NERV, přestřelování inflačního cíle ČNB je samo o sobě nepříjemné, zejména by ale nepodceňoval riziko, že se nám v Česku inflační očekávání „uhnízdí“. Při 3,1 procenta máme například o 1,4 procentního bodu vyšší dubnovou inflaci než Slovensko s eurem a kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky v zádech. Předběžné odhady Českého statistického úřadu svědčí také o tom, že oživení může být rychlé, a odhady pro letošní rok o více než dva procentní body vyšší, než odhaduje ČNB, uvádějí i bankovní ekonomové v prognóze České bankovní asociace a z mezinárodních institucí naposledy Evropská komise.
„Pointa je v tom, že jestli má naše hospodářství našlápnuto na podstatně rychlejší oživení, než se před pár měsíci uprostřed deprimujících epidemických čísel zdálo, pak není důvod rozhodnutí o zvýšení základních sazeb odkládat,“ uvádí Miroslav Záměčník. Podle něho na poptávkové i nabídkové straně jsou četné tlaky, od průtahů v dodávkách komponentů pro český průmysl přes pokračující strukturální nesoulad na trhu práce až po velký objem odložené spotřeby, která může ´jít na trh´. „Přihodit při první příležitosti čtvrt procenta, není žádný jestřábí manévr proti holubicím, ale signál, že ČNB formuje očekávání a bere svojí protiinflační misi vážně,“ konstatuje Miroslav Zámečník.
Ekonom Martin Mašát, portfoliomanažer investiční společnosti Partners, píše pro Finmag.cz, že obavy z inflace jsou samozřejmě na místě. Podle něho i „Česká národní banka pomalu začíná chápat, že jí ceny opět utečou“. Připomněl, že naposledy, kdy inflace byla dlouhodoběji pod cílovou úrovní dvou procent, to bylo v roce 2016! Přitom květnová prognóza centrální banky zvedla odhad růstu cenové hladiny razantně z 2 na 2,7 procenta. Načež nedávno zveřejněná inflace za duben dosáhla 3,1 procenta, a to je teprve začátek uvolňování a euforického chování lidí, kteří celý rok nemohli pořádně nic nakoupit. Zároveň upozornil, že problém není jen na straně poptávky, ale i nabídky, a že strmý růst cen komodit, nedostatek součástek a extrémní zdražení mezinárodní dopravy nebo cen ropy budou také tlačit ceny nahoru. Přičemž, podle něho, zdražování dopadne i na běžné zboží a služby a nebude schované jen v cenách bytů. Připomněl, že úroky půjdou postupně kvůli inflaci a neochotě levně půjčovat také nahoru. „Oddychnou si konzervativní investoři, protože dluhopisy konečně ponesou smysluplný úrok na hony vzdálený nule a budou mít šanci dlouhodobě pobíjet inflaci,“ dodal.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka KoroNERV-20, Helena Horská uvedla, že se rozjíždí se postšoková inflace, případně, že jsme na začátku proinflační dluhové spirály. Konsatovala, že dubnová inflace poskočila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, a to v době, kdy ještě neotevřely obchody a služby. Zatímco znovuotevřené obchody s běžným spotřebním zboží včetně oděvů a obuvi přivítaly zákazníky slevami, u služeb se čeká pravý opak. Zdražení. Podle ní nás postkoronavirové ceníky mohou překvapit. „Nenechme se ale v následujících měsících zaskočit inflací nad třemi procenty. Po odeznění postkovidové nákupní horečky by sílící koruna, zklidnění růstu nákladů produkce a cen vstupů a koneckonců i vyšší srovnávací základna měly inflaci zkrotit, alespoň aspoň trochu. Pod dvě procenta se přesto jen tak nepodívá, ale strašit nad pětkou by neměla,“ uvedla Helena Horská. Podle ní nesmíme zapomínat, že index spotřebitelských cen pořád ještě v postkomunistických zemích je z téměř třetiny tvořen potravinami. Služby, kterých se zdražování bude týkat především, mají v našem průměrném koši stále nízkou váhu. „A že vaše individuální či pocitová inflace bude vyšší, je ale velmi pravděpodobné,“ dodala.
Ekonomka Helena Horská dále uvedla, že předchozí pandemie neměly trvalý a výrazný vliv na inflaci v postižených zemích. Podle ní, ale vždy platí, že jednou to „poprvé“ musí přijít. Konstatovala, že obavám z vysoké inflace nahrávají problémy s dodávkami materiálů a vstupů po celém světě. Ty by ale, podle ní, s postupným otevíráním ekonomik měly odeznít. Dále upozornila, že české domácnosti, které díky zrušení superhrubé mzdy a snížení sazby daně z příjmů, mají v průměru o osm procent vyšší čisté příjmy, je nejspíš neutratí hned, ne nutně v České republice, a ne nutně za spotřební zboží. Podle ní budou hledat výhodné uložení, a jak už bývá dobrým českým zvykem do nemovitostí, umění, akcií, drahých kovů. Načež poznamenala, že kéž by část těchto prostředků šla na podporu začínajícího podnikání, inovací, vzdělávání.
Ekonom Josef Tětek, ambasador hardwarové peněženky Trezor, uvedl pro Finmag.cz, že inflace ve smyslu nafukování peněžní zásoby je tu odjakživa, respektive od té doby, co státy disponují peněžním monopolem bez návaznosti na zlato. Podle něho nafukování peněžní zásoby se v minulých letech příliš nepromítalo do indexu cen spotřebního koše, a to z více důvodů: koš obsahuje jen vybrané položky s arbitrárními vahami, u daných položek se mohla snižovat kvalita se zachováním ceny (tzv. šuntace) nebo se u nich zmenšovalo balení se zachováním ceny (tzv. smrskflace).
Načež Josef Tětek poznamenal, že před inflací bychom se měli chránit nehledě na růst indexu cen spotřebního koše. Je zapotřebí se chránit primárně před rozmělňováním kupní síly peněz, které se projevuje nejen ve spotřebních cenách. Dosahuje-li růst peněžní zásoby okolo desíti procent ročně, což je česká realita, mělo by stejným tempem růst i naše jmění, jinak chudneme. To je bohužel důsledek státního peněžního monopolu, a pro mnoho lidí je nereálné držet tempo s takovou devalvací kupní síly. Ti poté přispívají na reálné snižování dluhové zátěže státu a jiných dlužníků. Objem dnešních dluhů je opravdu enormní a jen těžko si lze představit jiné východisko než pozvolný bankrot ve formě inflace, na niž doplatí držitelé státních peněz a státní věřitelé, mezi které bohužel patří například budoucí penzisté.
Josef Tětek zdůraznil, že v zásadě existují dva způsoby, jak se proti státní měnové politice bránit. Zaprvé je možné stát se „cantillon insiderem“ a investovat do oblastí, kam proudí nové peníze jako první, to je do finančních trhů, nemovitosti a podobné. Zadruhé je možné tuto hru úplně opustit a spořit si v neutrálních penězích s předvídatelnou měnovou politikou, tedy v bitcoinu.
Hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV Lukáš Kovanda na dotaz serveru Finmag.cz odpověděl, že inflace bude! Každý se musí připravit, prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
Nejprve ten pravděpodobnější scénář, dominující inflace cen aktiv, jehož pravděpodobnost je zhruba 80 procent. Podle něj se po pandemii v zásadě naváže na předpandemický vývoj. Spotřebitelská inflace se ukáže jako přechodný jev a nejpozději od roku 2023 se globálně vrátí dezinflační a deflační tendence. Na ně budou centrální banky reagovat ještě intenzivnějším tištěním nových stovek miliard. Nafukovat se tedy budou ceny akcií i nemovitostí, zatímco úrok na bankovních vkladech se sníží leckdy, a častěji než dnes, do záporu. Přikázáním číslo jedno pro takový scénář je mít co nejvíc vlastních peněz investováno, přičemž je druhořadé, v čem přesně. Hlavně mít minimum úspor na účtu v bance, kde je bude požírat záporný úrok tak vydatně, že se nám o tom zatím ani nezdá.
Podle Lukáše Kovandy druhý scénář má pravděpodobnost zhruba 20 procent. Souhra důvodů demografických, geopolitických a dalších způsobí trvalejší nárůst spotřebitelské inflace. Centrální banky budou muset s úroky nahoru, omezit tištění miliard. Předluženým státům zdraží financování natolik, že se ocitnou na pokraji bankrotu. Spadnou akcie i nemovitosti. Při vyšším úroku na dluhopisech totiž budou chtít investoři vyšší výnos i od nemovitostí. Toho se dosáhne kombinací dalšího zvýšení nájmů a poklesu cen realit. Poptávka po nich ochabne i kvůli vyššímu úroku na hypotékách. V krajním případě dojde k těžké globální recesi, akciovému krachu a ke dramatickému, v České republice zhruba třetinovému propadu cen realit. Určitým uchovatelem hodnoty by v takovém případě bylo jen málo aktiv, třeba zlato, případně některé kryptoměny. Kryptoměnám by se mělo dařit v obou scénářích, zase ale hrozí, že proti němu právě z toho důvodu až násilně zakročí stále nervóznější státy a jejich centrální banky. Zároveň platí, že úspory na účtu v bance budou citelně ztrácet na každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci.
Podle ekonoma České spořitelny a člena vedení České společnosti ekonomické Michala Skořepy se inflace v dalších několika měsících velmi pravděpodobně udrží na zvýšené úrovni kolem tří procent. Půjde ale jen o dočasné efekty koronakrize a pak návratu ekonomiky do normálu. Podstatou bude posun relativních cen na potřebné nové úrovně, kdy například kvůli vyšší poptávce zdraží vše, co obsahuje mikročipy. Případné přerůstání těchto přechodných efektů v plošnější a dlouhodobější pohyby by bylo signálem, že celková poptávka je příliš silná. Není nic, co by České národní bance bránilo v takovém případě rychle zvednout sazby a tím inflaci postupně vrátit zpátky k cíli ČNB, to je ke dvěma procentům.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se inflace v České republice vymkla prognózám a dostala se mimo své toleranční pásmo. Pravděpodobnou příčinou je rozvolňování restriktivních opatření proti koronaviru. Lidem v průběhu pandemie narostly úspory v průměru o 27 tisíc na osobu a nyní se předpokládá, že je začnou utrácet. Vyšší spotřeba přitom logicky bude tlačit na růst spotřebitelských cen.
Výsledkem by mohlo být rychlejší zvyšování úrokových sazeb ČNB. To by mělo nahrávat k posilování kurzu koruny. Rovněž lze očekávat, že se začnou zvyšovat úrokové sazby na hypotékách, ve kterých se v poslední době točí rekordní množství peněz. Růst sazeb by však na hypoteční trh mohl přinést ochlazení.
Obavy z vysoké inflace nezasahují jen Českou republiku, podobná diskuze se vede i ve světě a má výrazný dopad na tamější akciové trhy.