Přesnější měření spotřebovaného tepla i rozsáhlejší a častější informace o skutečném využívání teplé vody, vytápění a chlazení. Tak zní jedny z hlavních požadavků revidované evropské směrnice o energetické účinnosti. České domácnosti si ale na nová pravidla musí ještě počkat.

Kdo šetří, má za tři. Úspory energií mohou ulevit nejen peněženkám běžných občanů, ale přispívají také k udržitelnosti celé ekonomiky.

Evropská unie tlačí členské státy ke zvyšování energetických úspor skrze směrnici z roku 2012. Revize směrnice z roku 2018 přitom zavádí nová pravidla pro sledování spotřeby tepelné energie z bytových jednotek. Lidé by díky tomu měli získat přesnější a mnohem častější informace o své spotřebě.

Část nových pravidel měla být zavedena do června loňského roku, zbytek pak do října. Česko ale nezvládlo včas nové požadavky evropské legislativy zavést do českého práva.

Za zpoždění může koronavirus

Dle informací ministerstva průmyslu a dopravy (MPO), které má spolu s ministerstvem pro místní rozvoj implementaci unijní směrnice na starosti, se Česku podařilo legislativu přijmout do svého právní řádu pouze částečně. České úřady o tom informovaly Evropskou komisi v polovině loňského roku.

„Komise dala ČR v dané věci odklad, potřebné právní úpravy jsou nyní v legislativním procesu,“ uvedlo na dotaz redakce tiskové oddělení MPO. Za zdržení údajně může koronavirová pandemie, která zásadním způsobem změnila národní legislativní plán a postup.

Očekávalo se, že by k dokončení přenesení unijních závazků do české praxe mělo dojít do poloviny tohoto roku, nyní se ale zdá, že reálný je příští rok nebo až rok 2023.

„Kdy dojde k dokončení transpozice nelze nyní předjímat,“ dodala Miluše Trefancová, mluvčí MPO.

Podle Petra Holuba ze Šance pro budovy by bylo možné promítnout požadavky do některého ze zákonů, který se zrovna v českém parlamentu projednává. Nabízí se zákon o hospodaření s energií nebo energetický zákon.

„Pokud by to nevyšlo, tak klasickou legislativní cestou vládního návrhu to bude muset řešit až nová vláda a nová sněmovna (po letošních říjnových volbách, pozn. red.), tam je dle mého realisticky nejdřívější účinnost od 1. 1. 2023, spíše ale později,“ domnívá se odborník na energetickou účinnost a náročnost budov.

Přesnější údaje o spotřebě energie a tepla

Za normálních okolností by Česku hrozilo zahájení řízení o neplnění povinností. Dosavadní neplatnost unijních požadavků má ale ještě jiný negativní dopad. Správci bytového fondu v této situaci neví, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou požadavky směrnice přeneseny do národní legislativy.

Směrnice jednak požaduje postupné nahrazování zastaralých měřidel a instalaci dálkově odečitatelných měřičů dodávaného tepla a teplé vody a indikátory pro rozdělování nákladů. Jaké parametry by tyto mechanismy měly mít, unijní právo neříká. Nechává v tom členským státům volnou ruku, aby zohlednily místní podmínky.

Plošně by tyto nástroje měly fungovat od roku 2027. Výjimkou budou pouze místa, kde by tyto mechanismy nebyly účinné nebo by byly příliš nákladné.

Tento požadavek nicméně nebude pro české domácnosti žádnou novinkou. V praxi už se totiž technické vybavení pro dálkové odečty využívá.

„Ve věci povinnosti instalace dálkově odečitatelných měřičů či indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění v podmínkách velkých bytových družstev a správců bytového fondu je tento trend již nastaven, a i bez ohledu na povinnost danou zákonem budou ve většině případů tyto dálkově odečitatelné technologie nahrazovat technologie původní,” uvedl loni Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Konec pochůzkového měření

Více vrásek dělá poskytovatelům služeb i samotným družstvům nová informační povinnost. Doposud se uživatelé o své reálné spotřebě dozvídali jednou ročně na základě tzv. pochůzkových odečtů, kdy pracovník, který odečítá hodnoty, chodí od domu k domu a zapisuje stavy elektroměrů a vodoměrů.

Tomu by nyní mohl být díky dálkovým odečtům konec. Záležet bude podle Petra Holyszewského, vedoucího technického oddělení Měřidel a rozsahů (MaR) společnosti ENBRA, právě na české definici dálkově odečitatelných přístrojů.

Pochůzkáři by ale mohli skončit také kvůli požadavkům na častější zjišťování stavu spotřebované vody a energie. Postupně by se nájemníci a majitelé bytů měli dozvídat tyto údaje jednou měsíčně elektronicky.

„Problém nevidíme v povinnosti zřízení portálu a samotném zpřístupnění informací, ale v nesmyslné povinnosti opakovaně každý měsíc prokazatelně informovat příjemce služeb o možnosti náhledu na portál. Jaký způsob vyrozumění bude považován za prokazatelný? Písemně? Prostým či doporučeným dopisem? Elektronickou zprávou na ověřenou e-mailovou adresu?” upozornil na nejasnost Hanák.

Nové požadavky budou mít dopad i na samotnou podobu vyúčtování. To by mělo jasněji umožňovat srovnání spotřeby a ceny.

Výhody i nevýhody nového mechanismu

Veškeré povinnosti přispějí k přesnějšímu sledování spotřeby a častější kontrole případného nelegálního ovlivňování vodoměrů. Zároveň se omezí nutnost navštěvovat byty jejich majitelů a nájemníků.

Za problematické ale vidí odborníci využití těchto mechanismů v bytových domech o malém počtu bytů. Zde si totiž správu i rozúčtování služeb provádí samostatně.

„Na jednu stranu vidíme zřejmé provozní náklady, které bude nezbytné vynakládat v průběhu roku na zajištění ‚informačního systému‘, na straně druhé však nejsou žádné očekávatelné finanční úspory, které by související náklady zdůvodnily. Tato průběžná informovanost bude zcela jistě ‚rozúčtovatelskými‘‎ firmami zpoplatněna,” vysvětlil Martin Hanák ze svazu bytových družstev. Doporučuje proto, aby česká legislativa vymezila způsob posouzení nákladové efektivity a smysluplnosti provedení požadovaných opatření.

V podobném duchu hodnotí očekávané změny i Holyszewski.

„Od 1.1.2022 bude poskytování častých informací o vyúčtování nebo spotřebě povinné každý měsíc. To přinese nutnost implementace dálkových způsobu odečtu jiným než pochůzkovým způsobem. Počet komunikujících zařízení s dálkovým automatickým odečtem bude po 1.1.2027 hodně přes 5 milionů. Pro srovnání – v ČR je přibližně 14 milionů aktivních SIM karet. Vybudování takto rozsáhlé odečtové sítě pro indikátory, vodoměry a měřiče tepla si vyžádá obrovské finanční náklady, které v důsledku budou muset zaplatit majitelé bytů,“ varoval Holyszewski.

Jak nákladné zavedení nových pravidel bude závisí zejména na tom, jak si čeští zákonodárci s revidovanou evropskou legislativou poradí a v jaké konkrétní podobě ji překlopí do národního právního řádu.