V daňovém zvýhodnění benefitů pro zaměstnance budou od 1. ledna 2024 platit určité limity. Když je zaměstnanec dostane ve vyšší hodnotě, něž jak je to v rámci limitu stanoveno, bude muset totiž, za toto překročení výše limitu, zaplatit. Co to konkrétně znamená pro pracovníky i firmy, vysvětluje, pro ekonomický magazín Peníze.cz, expertka na pracovní benefity Lucie Dryáková ze společnosti Deloitte.
Na otázku redakce, že konsolidační balíček zdaňuje benefity nad nově zavedený limit ve výši poloviny průměrné mzdy, a co to znamená, Lucie Dryáková odpověděla, že pro benefity bude pro příští rok platit limit 21.983 korun ročně. Tedy u poskytnutých benefitů do této hodnoty se nic nemění a zaměstnanec za ně nebude nic platit. Nad tento limit se už ale benefity budou chovat jako mzda, tedy zaměstnanec bude, z hodnoty nad limit, odvádět daň z příjmu a zdravotní a sociální pojištění.
Načež dodala, že k určitému omezení u benefitů určitě dojde, a také se zřejmě zredukuje jejich nabídka. Firmy si budou muset udělat pečlivou analýzu toho, jaké benefity doposud poskytovaly, a zda má smysl je poskytovat dále, třeba i proto, že o ně mezi zaměstnanci není až takový zájem. Dojde tedy k revizi stávajících benefitů s tím, že, na základě této i ekonomické analýzy, si firmy nastaví benefity nové.
Na otázku, jaké benefity jsou pravděpodobně nejvíce v ohrožení, odpověděla, že mezi nejoblíbenější a nejvíce využívané patří benefity poskytované formou takzvané cafeterie. Firmy většinou stanoví určitý finanční limit pro zaměstnance, a ti si mohou vybírat z široké nabídky od vitaminových přípravků, placených sportovních aktivit, vstupenek na kulturní akce přes příspěvky na dovolenou po dětské tábory.
Přičemž konstatovala, že právě cafeterie umožnila firmám, aby pokryly zájmy pracovníků rozdílného věku a s rozdílnými potřebami. Mladí lidé využívají spíše nabídku kulturních benefitů nebo příspěvky na cestování. Jiné benefity vybírají lidé, když založí rodinu a mají malé děti, a jiné zase zaměstnanci po padesátce. Proto je cafeterie tak oblíbená, dodala.
Na otázku, zda se nyní nabídka z cafeterie omezí, odvětila, že zřejmě ano. Načež dodala, že firmy ale nenabízejí jen cafeterii, ale řadu dalších benefitů, které se do limitu budou také počítat. Podle ní jde o širokou škálu různých plnění, tedy kromě stravného a příspěvku na penzijní připojištění nebo životní pojištění.
Patří sem například i příspěvek na dovolenou nebo nabídka výhodnějšího ubytování ve firemní chatě či rekreačním zařízení. V tomto případě se bude počítat do limitu ne cena skutečně zaplacená, ale určí se cena v místě obvyklá, případně by měla odpovídat nákladům zaměstnavatele zvýšeným o přiměřenou přirážku.
Dále poznamenal, že problém může také nastat při poskytování dárků k výročím, například při odchodu do důchodu, při práci dvacet let ve firmě, k padesátinám atd. U těch byl roční limit dva tisíce korun. Firmy je poskytovaly třeba navýšením bodů v cafeterii nebo hmotným dárkem. V prvním případě se bude hodnota daru počítat do limitu, ve druhém případě bude podléhat zdanění a pojistnému.
Na otázku, zda to to postihne ještě jiné benefity, odpověděla, že může jít například i nadstandardní zdravotní péči, očkování proti chřipce nebo i to, když firma pozve očního lékaře na nadstandardní preventivní prohlídku zaměstnanců. V takovém případě se bude započítávat do limitu cena vyšetření, cena za vakcínu, v případě zmíněného očního vyšetření náklady na danou akci, které je potřeba alokovat příslušným zaměstnancům. Proto je expertka Lucie Dryáková přesvědčena, že by měla jít včas k zaměstnancům informace, že se něco takového chystá, a že jim to bude započítáno do benefitního limitu, případně zdaněno.
Na otázku, zda se to týká rovněž i mikulášské pro zaměstnance a jejich děti nebo i vánočního večírku, odpověděla, že do limitu nepatří aktivity, které jsou sice kulturního a sportovního charakteru, ale naplňují prvek hromadné aktivity. Takže zaměstnavatel pořádá například zábavní den pro rodiny zaměstnanců nebo uskuteční zájezd na výstavu či na koncert nebo právě uspořádá vánoční večírek. Pokud je zaměstnavatel i pořadatel, nebo si na zorganizování akce najme externího dodavatele, tak je to z limitu na cafeterii vyčleněno. Nicméně i zde je podmínka určité přiměřenosti a obvyklosti.
Následovala otázka, zde se to týká i tzv. teambuildingy neboli otázky zlepšení vztahů na pracovišti, Lucie Dryáková odpověděla, že teambuilding není nikde v zákoně definován, takže můžeme diskutovat o tom, co to vlastně je. Zda je to například příspěvek na sklenku vína kolegům, kteří jdou řešit nějaký pracovní problém do restaurace? Nebo je to cílená povinná aktivita, kdy ráno pracovníky odvezu někam, kde probíhají hry na stmelování kolektivu, různá školení a pak následuje volná zábava?
Podle ní zde bude záležet na tom, co bude výrazně převažovat. Tedy, v případě, že je to součást pracovní náplně, nebude to považováno za benefit. Když budou převažovat volnočasové aktivity, tak to bude cápáno, že jde o benefity. Přičemž podotkla, že bude nutné nějakým klíčem rozpočítat náklady na počet zaměstnanců.
Na otázku, zda se do toho počítají i jazykové kurzy, odpověděla, že ty by se nebála dát mimo benefity, zvlášť v případě angličtiny. Řada firem je mezinárodních či obchodují se zahraničím. Přitom znalost angličtiny je v dnešním globálním světě nutností. Ale pokud firma zaplatí například kurz italštiny, i když její byznys nemá s Itálií nic společného, tak by to považovala za benefit. Vždy půjde o konkrétní situaci či podmínky.
Na otázku, na kolik peněz přijdou benefity nad limit zaměstnance, odpověděla, že benefity poskytnuté nad limit 21.983 korun ročně, se budou chovat jako mzda. Podle ní by to ale zaměstnanci by to neměli vidět tak černě. Dodala, že stále dostanou více, než jim bude sraženo ze mzdy. Když například zaměstnanec dostane rodinnou vstupenku do zoo v hodnotě tisíc korun, a bude tedy již přes limit, tak z toho sice odvede v průměru 26,6 procenta, tedy 266 korun, pořád ještě získala 734 korun navíc.
Zároveň k tomu dodala, že je nutné si ještě něco zásadního uvědomit. Tedy, tím, že se z benefitů nad limit odvádí pojistné, tak to zaměstnanci vstupuje i do výpočtu budoucího důchodu jako vyšší příjem. A také do výpočtu mateřské nebo dlouhodobé nemocenské. S vyšším příjmem se také lépe žádá o hypotéku. Naopak je to pak při platbě alimentů, dodala.
Poté redakce položila otázku, co za překročený limit zaplatí Firmy? Načež Lucie Dryáková odpověděla, že z tisícikoruny bude muset firma odvést pojištění ve výši 33,8 procenta, takže to pro ni bude náklad 338 korun. Jenže zároveň začnou platit nová pravidla u daních z příjmů, která říkají, že si tu tisícikorunu i pojištění může firma za určitých podmínek zahrnout do daňových nákladů. Z částky 1338 korun firma nově ušetří 21 procent, což je korporátní daň platná od roku 2024. Takže se vlastně vrátí zpátky k poskytnuté tisícovce, protože celkové náklady na ni budou ve skutečnosti necelých šest procent. Když si toto firmy uvědomí, tak se nemusí až tak děsit, poznamenala.
Na otázku, jestliže se budou benefity nad limit chovat jako běžný příjem, zda by nebylo lepší, když už se firma rozhodne limit překročit, dát raději zaměstnanci místo benefitu peníze, Lucie Dryáková odpověděla, že se to nabízí. Ale když firma poskytne nad limit, místo benefitu, peníze, tak to není jen v jednorázovém nákladu na měsíční mzdu, ale vstupuje to i do náhrad, tedy zvýší se tím například náklady na odstupné, na nemocenskou hrazenou zaměstnavatelem, na dovolenou. To by pro firmy znamenalo další náklady.
Na otázku, že i když se stravné do limitu se nepočítá, přesto i u něho platí nová pravidla, odpověděla, že stravné je nejrozšířenějším benefitem, které poskytuje, podle odhadů, asi 90 procent firem. Nově se sjednocují podmínky pro všechny tři typy stravného, tj. stravenky, závodní jídelny a stravovací paušál. Hlavní výhoda může být to, že nově zaměstnavatel dostane do nákladů celou hodnotu stravenky, tedy nikoliv jen 55 procent (maximálně 107,10 Kč) jako letos.
Pokud se bude jednat o stravování plně hrazené zaměstnavatelem, a hodnota nepřekročí zákonný limit, který se pro příští rok očekává přibližně 116 korun, zaměstnanec za takové stravování nebude muset nic doplácet.
Ovšem, pokud zaměstnanec dostane například stravenku ve výši 150 korun, tak částka nad limit bude pro zaměstnance zdanitelným a zpojistnitelným příjmem. To samé bude platit u jídelen. Tedy, jestliže jídelna bude mít náklady s marží na jednu porci ve výši 120 korun a zaměstnanci mají jídlo zdarma, pak rozdíl mezi 120 a 116 korunami bude nově podléhat odvodům.
Na otázku, že zhruba 40 procent zaměstnavatelů poskytuje také příspěvek na penzijní spoření nebo životní pojištění, zda se i zde něco mění, odpověděla, že ten se do nového limitu vůbec nepočítá, stojí stranou. A u tohoto příspěvku se pro zaměstnance nic nemění. Jen v případě nového důchodového investičního produktu si zaměstnanec bude moci z daní odečíst vyšší částku.
Na otázku redakce, zda bylo nuné benefity takto omezit, Lucie Dryáková odpověděla, že slyšela argument, že nabídka benefitů z cafeterie nahrazovala u některých pracovníků mzdu, a stát tak přicházel o daně. Jenže, podle ní, to až tak úplně nefunguje. Cafeterie nízkou mzdu zaměstnancům nenahradí. Pokud bude mít zaměstnanec nízký příjem, tak první, co potřebuje, je zaplatit nájem, energie, jízdné, potřebuje se najíst, koupit si oblečení. A pokud na to nebudete mít ze mzdy, tak z benefitů toto nezaplatí.
Načež dodala, že nedokáže predikovat, jestli stát opravdu vybere více. Společnost Deloitte má přehled o volnočasových benefitech poskytovaných prostřednictvím cafeterií či benefitových karet, ale nemáme přehled o dalších plnění, která byla poskytována mimo tyto systémy.
Zároveň uvedla, že hovoříme-li o zaměstnavatelích z řad velkých nadnárodních korporací, většinou mají určitou danou zaměstnaneckou politiku a zásadně ji měnit nechtějí. Pokud totiž potřebují špičkové odborníky, a to nejen z IT sektoru, pak musí vymýšlet způsob, jak si je udržet či získat. Takže většina své benefity v určité míře zachová. U menších firem se teprve uvidí, kam se budou ubírat, protože se, podle jejího názoru, se zatím zabývaly především novelou zákoníku práce a benefity budou řešit až nyní.