• Zveřejněno: 19.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Na programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, neboli tripartity, které se uskutečnilo 18. listopadu 2019 v Úřadu vlády ČR, bylo především projednání zvýšení minimální mzdy pro rok 2020. Dále to byly digitální agenda, reformní opatření ve školství, stav implementace elektronického potvrzení pracovní neschopnosti (e-neschopenka), přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a situace v zemědělství, to je především řešení kůrovcové kalamity a analýza ekonomických důsledků přemnožení hraboše polního.

Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy pro rok 2020

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v úvodu tiskové konference po jednání tripartity uvedl, že vláda ČR čekala do dnešního dne, jak dopadnou jednání odborů a zaměstnavatelů. Rozptyl v názorech, jak zvýšit minimální mzdu, je mezi podnikateli a odbory zásadní. Zároveň konstatoval, že vláda ČR nečekala, že se obě strany takto nedohodnou.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy (SPD) ČR Jana Rafaje je částka zvýšení minimální mzdy o 700 Kč maximální možností, neboť pro zaměstnavatele a podnikatele je vyšší částka neúnosná. Prohlásil, že částku 700 Kč, v podstatě navrhuje Svaz průmyslu a obchodu ČR, zatímco někteří zaměstnavatelské svazy navrhovali ještě nižší částky. Například Svaz českých a moravských výrobních družstev požadoval, aby minimální mzda pro rok 2020 vůbec nevzrostla. Takže zaměstnavatelé se nakonec domluvili na částce 700 Kč a vyšší zvýšení minimální mzdy odmítají.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS Josef Středula zopakoval argument oborů, aby minimální mzda byla zvýšena na 15.000 Kč měsíčně. V této souvislosti čeští odboráři argumentují tím, že ekonomika i nadále roste a přitom v sousedních zemích, tj. na Slovensku a Polsku, by měla být minimální mzda zvýšena v příštích dvou, třech letech na 60 % průměrné mzdy, zatímco u nás odbory bojují za to, aby minimální mzda činila 50 % průměrné mzdy. To by se podle oborů mělo změnit.

K této situaci se mimo jiné vyjádřila v médiích i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která prohlásila, že když se tripartita neshodla na zvýšení minimální mzdy, tak rozhodnout bude muset vláda ČR. Proto, ihned po skončení jednání tripartity, požádal premiéra Andreje Babiše o svolání jednání koaliční rady, aby se na této platformě obě koaliční strany na konečné sumě domluvily. Podle Jany Maláčové, není na co čekat, jelikož situace si vyžaduje co nejrychlejší řešení.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.

Vládní kabinet bude navrhované nařízení projednávat nejspíš nejdřív na konci listopadu. K předpisu se třemi variantami je možné totiž do 26. listopadu podávat připomínky, teprve po jejich vypořádání by měla vláda rozhodovat. Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří verzí nezohledňuje jejich návrh. "Velice se nám nelíbilo, že ani jedna z variant není od zaměstnavatelů. Ani jedna z částek není také zdůvodněna," uvedl viceprezident SPD ČR Jan Rafaj.

Josef Středula k tomu prohlásil, že česká ekonomika se pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15.000 korun je z pohledu odborů jediný možný.

Reformní opatření v oblasti školství

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka tripartita také jednala o situaci ve školství. V této souvislosti poznamenal na adresu školských odborů, že podle premiéra Andreje Babiše byla nedávná jednodenní stávka v regionálním školství v podstatě zbytečná, protože neměla takový ohlas mezi základními a středními školami, jak bylo původně prezentováno. Zvláště když v posledních letech stoupá plat učitelů s tím, že oněch 45.000 Kč měsíčně, jak před časem slíbil premiér Andrej Babiš, dostanou během dvou let, tj. do roku 2021. Nyní mají 38.00O Kč, a částky 45.000 Kč dosáhnou postupným navýšením platů. Takže podle členů vlády 10 % růstu platů pro rok 2020 učitelé letos dosáhli, a to ve výši 8 % a 2 %. Takže vláda sliby plní.

Zatímco, podle předsedy ČMKOS Josef Středuly, premiér Andrej Babiše počátkem letošního roku prohlásil, že učitelé by měli dostat přidáno ve výši 15 % platu. Sliby se mají plnit, dodal Josef Středula.

Na tento názor předsedy odborů kontroval ministr Karel Havlíček, že premiér Andrej Babiš tuto formulaci vyslovil v době, kdy mínil, že toto zvýšení umožní další vývoj naší ekonomiky během letošního roku, ale nakonec se ukázalo, že růst ekonomiky byl o něco nižší, takže proto bylo odsouhlaseno oněch 10 % růstu platů učitelů.

Do diskuse k této otázce, se zapojil i viceprezident SPD ČR Jan Rafaj, který za zaměstnavatele vyjádřil podporu školských odborům v tom smyslu, že podnikatelé jsou toho názoru, že investice do vzdělání patří k těm základním záležitostem, na které by se český stát měl zaměřit.

Zaměstnavatelé zatím nedostali k testování e-neschopenku

Jan Rafaj se také věnoval otázce zavedení e-neschopenky, kdy prohlásil, že zaměstnavatelé zatím nedostali k testování nové elektronické neschopenky, které se v Česku mají používat od ledna. Obávají se toho, že se spuštění nového systému nemusí obejít bez obtíží. Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro jednání uvedlo, že přípravy postupují podle plánu tak, aby e-neschopenky od ledna fungovaly.

"Pro zaměstnavatele jsou e-neschopenky zatím trošku Columbova žena. Všichni o nich mluví, ale nikdo je neviděl. V tuto chvíli nejsou pro zaměstnavatele k dispozici. Žádný ze zaměstnavatelů je neotestoval," uvedl Jan Rafaj.

Podle Jana Rafaje, pokud mají firmy začlenit e-neschopenku do svých systémů, nemohou ji dostat na poslední chvíli.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. Po nástupu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se práce na e-neschopence daly do pohybu, spuštění se ale odložilo na leden 2020. Zaměstnavatelé pak dostali vládní příslib, že elektronické neschopenky začnou fungovat od letošního července současně se zrušením karenční doby. V provozu měl být na šest měsíců ale jen provizorní systém. Od plánu se tedy upustilo a od ledna se má spustit plná nová verze.

Digitální agenda

Vicepremiér Karel Havlíček se také věnoval otázce digitální agendy. Dá se říci, že při porovnání České republiky s ostatními evropskými státy v oblasti digitalizace lze konstatovat, že vznikem komplexního programu Digitální Česko dochází k výraznému posunu v mezinárodních měřítcích. Vláda pracuje na akceleraci výstavby sítí 5G. Akční plán, který odstraňuje břemena výstavby je již vládou schválený.

Kůrovcová kalamita a strategie dalšího rozvoje lesů

Podle tiskové zprávy vlády ČR k dalším projednávaným agendám pondělního jednání tripartity, se konstatuje, že v roce 2018 došlo v ČR k napadení smrkové hmoty v objemu cca 18 mil. m3. V letošním roce je predikovaný odhad celkového ročního objemu napadeného dřeva cca  20 - 25 mil. m3. Kraje Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský a Středočeský hlásí nejvýraznější zhoršení situace. Došlo k úpravě dotačních programů na podporu investic do lesnické techniky. Rovněž jsou zvýhodněny investiční úvěry. V oblasti dalšího rozvoje lesů byla navržena koncepce, která má za cíl zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.

Hraboš polní a možnosti boje s ním

Tisková zpráva vlády ČR dále uvádí, že svým rozsahem se jedná o situaci, která tu za posledních 30 let nebyla. Po prudkém nárůstu populace hraboše v srpnu 2019 lze očekávat zlom a pokles populace v podzimních měsících. Společným cílem je stanovit jasný mechanismus náhrady škod.

Příprava dopravních staveb se stavebními náklady nad 300 mil. Kč

Tisková zpráva vlády ČR konstatuje, že dodržení termínů předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a na úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. U vybraných staveb lze vydat stanoviska EIA ve zrychleném režimu.