Evropská unie nebude s Londýnem znovu vyjednávat o dohodě upravující britský odchod z evropského bloku, připomínají unijní špičky od minulého týdne, kdy britský parlament pověřil premiérku Theresu Mayovou opětovným vyjednáváním s EU o rozvodové dohodě a nahrazením tzv. irské pojistky blíže nedefinovaným alternativním řešením.
Dlouhodobý postoj sedmadvaceti zemí bloku zopakovali v Evropském parlamentu předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. Opětovně takový postoj potvrdil včera Barnier na své schůzce s nizozemským premiérem Markem Ruttem.
Podle obou je navržená pojistka jediným fungujícím řešením současné situace. Na alternativním řešení je podle Barniera vycházejícího z rozvodové dohody možné pracovat až v rámci přípravy budoucího partnerství během přechodného období, které má začít den po „oficiálním vystoupení“ 30. března a skončit by mělo na konci příštího roku. Může být ale i delší, jelikož „rozvodová dohoda“ umožňuje tzv. implementační období prodloužit.
Evropská strana je navíc podle Barniera ohledně budoucí ekonomické a další spolupráce s Británií připravena být ještě ambicióznější, než jak předpokládá nyní domluvený text právně nezávazné politické deklarace o budoucnosti vzájemných vztahů.
Junkcer minulý týden slíbil, že s premiérkou, vůči níž prý chová hluboký respekt, bude v těsném kontaktu. „Pečlivě si vyslechnu její nápady, ale také budu zcela jasný, pokud jde o pozici Evropské unie,“ prohlásil.
Schuzka by se podle informací ČTK měla uskutečnit ve ctčtvrt. Dnes má britská premiérka na programu návštěvu Severního Irska, kde pronese projev o plánovaném odchodu Británie z EU.
Britové se začínají smiřovat s realitou?
Od minulého týdne podle médií britská vláda pracuje na návrzích řešení sporu kolem režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem po brexitu, které chtějí předložit EU.
Podle britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta každá z možností ohledně hranice mezi Irskem a Severním Irskem má potenciál. „My je ale teď musíme (tyto varianty) dát dohromady, ujistit se, že berou v potaz obavy EU, a pak o nich budeme diskutovat,“ uvedl šéf britské diplomacie.
Podle něj je navíc „příliš brzy“ říkat, zda bude potřeba odchod Spojeného království odložit.
ČTK v sobotu citovala server The Independent s odvoláním na své zdroje na úřadu vlády, že představitelé britské vlády se začali „vážně zabývat“ možností, že by Británie po odchodu z EU zůstala na trvalo v bezcelní zóně evropského bloku.
Návrhy ohledně celní unie byly podle informací britských médií hlavním tématem středeční schůzky mezi Mayovou a lídrem labouristů Jeremy Corbynem.
Podle The Independent se postup v otázce celní unie s EU připravuje v nejvyšších patrech vlády, která si uvědomuje riziko, že premiérka Mayová by mohla být donucena ke kompromisu s opozicí ve snaze prosadit „rozvodovou“ dohodu s Bruselem.
Trvalou celní unii s EU požadují opoziční labouristé. Předsedkyně vlády údajně stále této variantě, která by jistě pobouřila řadu poslanců Konzervativní strany, nakloněna není. Odchod z celní unie EU totiž představuje během vyjednávání o brexitu jednu z „červených čar“ britské premiérky, jejichž porušení dlouhodobě odmítá.
Podle The Independent se ale premiérka ocitne pod „zuřivým“ tlakem, jestliže se naplní očekávání a nepodaří se jí v nejbližších dnech dosáhnout zásadních změn v otázce irské pojistky.
Nic se (zatím) nemění
Britská strana usiluje o časové omezení či jednostranné vypovězení pojistky. V britských politických kruzích totiž zaznívají obavy, že pojistný mechanismus, který má irsko-severoirskou hranici uchránit před regulérním tvrdým hraničním režimem, v současné podobě skrývá nebezpečí, že Británie zůstane i po brexitu připoutána k unijním strukturám.
Podle šéfa Komise i Barniera ale není možné nynější pojistku, jejíž popis ve speciálním protokolu je přímou součástí „rozvodové smlouvy“ omezit časově či ji podmínit možností jednostranného vypovězení. To by prý zcela popřelo její smysl.
Podle Junckera se navíc pletou ti, kdo doufají, že 26 dalších zemí Unie opustí na poslední chvíli svého irského partnera. „Věc se týká přímo toho, co znamená členství v EU. Irská hranice je evropskou hranicí a patří mezi priority naší Unie,“ upozornil předseda Evropské komise.
Unie podle Junckera nemá zájem a úmysl pojistku spouštět, ale pojistka by nefungovala, kdyby se jí bylo možné jednoduchým způsobem zbavit.
Koncept alternativního řešení pro irsko-severoirskou hranici, který nyní britská sněmovna žádá, není podle Junckera konkrétním plánem a funkčním řešením. To, že alternativy k irské pojistce neexistují dává najevo zejména klíčové Irsko.
O tom, že EU neuvažuje nad právně závazným ujištěním týkajícím se irské pojistky, které by mohlo zajistit podporu brexitové dohodě v britské Dolní sněmovně, včera potvrdil na setkání s britskými poslanci generální tajemník EK Martin Selmayr.
Britská konzervativní poslankyně Andrea Jenkynsová, která je zastánkyní tvrdého brexitu, na twitteru po schůzce napsala, že se Selmayra ptala, zda někdy britská premiérka žádala o odstranění irské pojistky z brexitové dohody. „Konstatoval, že si není vědom toho, že by o to žádala, a že určitě nežádala jeho. Konstatoval také, že britská vláda nepožádala o znovuotevření jednání,“ napsala poslankyně.
Jednota EU27 nad brexitem
Žádné jiné reálné řešení problému irské hranice, než je takzvaná irská pojistka vepsaná do aktuální brexitové dohody, nevidí ani německá ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. „Rozhodně nepřijmeme mezi Irskem a Severním Irskem hranici v normálním slova smyslu. To je něco, co jsme od začátku jasně říkali,“ uvedla Barleyová minulý týden v rozhovoru s irskou veřejnoprávní stanicí RTÉ.
Podobně i německý ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden prohlásil, že jeho země stejně jako celá EU stojí v otázce podoby brexitu pevně za Irskem, pro které je existence pojistky zásadní.
I český premiér Andrej Babiš brání odchod Británie z Unie na základě dohody, kterou již obě strany dojednaly. Zmínil to na čtvrtečních interpelacích minulý týden. Bránil také jednotný postup EU v tom, že již není možné znovu otevírat nová jednání o „rozvodové dohodě“.
Jednotu 27 unijních zemí již minulou středu hájil český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) při schůzce ústavních činitelů na Hradě.
Vyloučil to, že by se ČR snažila dohodnout s Británií na bilaterální bázi. „V tuto chvíli bychom rádi udrželi jednotu EU27, abychom koordinovali svůj další postup s ostatními členy Evropské unie,“ řekl ministr. Jednostranně podle něj nelze nalézt řešení. Nechtěl předjímat, zda by EU mohla ustoupit dalším britským požadavkům na dohodu o vystoupení. „Potřebujeme vědět, co přesně britská strana chce, jaké vidí možnosti, abychom dosáhli dohody,“ řekl.
Proti novému otevírání vyjednané dohody se postavil i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, podle něhož je divoký rozchod Británie a ostatních 27 zemí stále reálnější hrozbou.
Odchod Británie z EU bez dohody očekává rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, podle níž takovému scénáři nasvědčuje řada signálů. Uvedla to při příchodu na páteční neformální jednání ministrů zahraničí členských zemí EU v Bukurešti. Stala se tak jedním z prvních významných evropských politiků, kdo takovou možnost – na kterou se EU a její členské země stále intenzivně připravují – připustil před televizními kamerami.
Německo tříští brexitovou unijní jednotu?
Unijní jednotu nad podobou brexitu prolomil minulý týden mluvčí německé CDU/CSU pro brexit Detlef Seif. Podle Finance Times považuje odmítnutí Unie opětovně otevřít jednání nad „rozvodovou dohodou“ za nezodpovědné a riskantní v nynější situaci.
Hlasování britského parlamentu z minulého týdne naopak považuje za výrazný posun, který ukázal, že britští poslanci neodmítají rozvodovou dohodu jako celek, ale jen irskou pojistku. Navíc dodal, že rozšíření dvouleté lhůty pro vyjednávání odchodu (podle článku 50 Smlouvy o EU) je nyní nevyhnutelné, a navrhl rozšířit jednání až do konce příštího roku, kdy má naopak skončit tzv. přechodné období spuštěné po 29. březnu. Oddálení data odchodu však minulý týden britští poslanci zamítli.
Německá kancléřka Angela Merkelová zase včera při návštěvě Tokia vyjádřila přesvědčení, že pat kolem irské hranice se ještě stále dá vyřešit, bude ale třeba nalézt kreativní řešení, informovala agentura DPA.
Merkelová vyjádřila přesvědčení, že existují „určitě možnosti“, jak zachovat jednotnost vnitřního trhu a zároveň splnit „přání nemít pokud možno žádné kontroly na irské hranici mezi Severním Irskem a Irskem“.
Předsedkyně německé vlády ale zároveň vyloučila, že by se mohla opět otevřít již vyjednaná brexitová dohoda. „To není na pořadu dne,“ uvedla. Merkelová přitom znovu zopakovala, že hlavní nyní je, aby Británie řekla, co vlastně chce.