Německý spolkový sněm (Bundestag) minulý týden schválil takzvanou základní penzi pro 1,3 milionu nejchudších důchodců a důchodkyň. Dávku stát začne vyplácet od roku 2021. Podle zpravodajství serveru Novinky.cz o tom informovala veřejnoprávní televize ARD na svém serveru Tagesschau.de. Ročně toto opatření stát vyjde na 1,3 miliardy eur (34,7 miliardy korun).

Jak k tomu uvedl server listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), zhruba 70 procent lidí, kteří budou mít na základní důchod nárok, tvoří ženy.

Zpráva dále uvádí, že stát nebude lidem vyplácet žádnou fixní částku a nebude jim ani dorovnávat důchod do nějaké pevně dané částky, jak by název napovídal. Místo toho se bude jednat o individuální přídavky založené na zásluhovosti.

O dávku se nicméně nikdo nemusí hlásit. Správa sociálního zabezpečení sama automaticky posoudí data finančního úřadu a vypočítanou dávku začne posílat všem, kdo na ni budou mít nárok.

Na příspěvek budou mít nárok jen ti chudí důchodci, kteří se alespoň 33 let účastnili systému sociálního pojištění. Na maximální příspěvek 404,86 eura (10.800 korun) má potom teoreticky nárok člověk, jehož doba pojištění nebo náhradní doba pojištění činila alespoň 35 let.

Při výpočtu dávky se však berou z celkové doby pojištění v potaz jen ty roky, kdy občan vydělával více než 30 procent a méně než 80 procent základní mzdy.

Na plný příspěvek mohou dosáhnout důchodci, jejichž důchod činí maximálně 1250 eur (33.350 korun) u jednotlivců a 1950 eur (52 tisíc korun) u párů. Z částky nad tuto hranici se ze základního důchodu odečte 60 procent. Pokud tedy důchodce pobírá důchod 1300 eur, novou dávku dostane, ale sníží se mu o 30 eur.

Zpráva rovněž vysvětluje, že v Německu se nárok na důchod počítá podle takzvaného bodového systému. Pro důchodce žijícího v bývalé NDR má každý bod hodnotu 31,89 eura, na západě jde o 33,05 eura. Za každý rok, který se do základního důchodu započítává, se každému, kdo pobírá průměrnou mzdu, připočte bod. Pokud si někdo vydělá jen 80 procent průměrné mzdy, připíše si 0,8 bodu, pokud si vydělá 120 procent, započítá se mu 1,2 bodu a podobně.

Výpočet základního důchodu je odvozen právě od tohoto bodového systému. Za každý rok, kdy se příjem důchodce pohyboval mezi 30 a 80 procenty, se mu body mohou dorovnat až na 0,8 bodu. Maximálně však může jít o 35 let a výsledná částka se následně ještě o 12,5 procenta sníží.

Tagesschau.de uvádí dva konkrétní příklady, jak tento výpočet vypadá v praxi. Sekretářka se dvěma dětmi z někdejšího Západního Německa s 38 lety účasti na pojištění nebo náhradní doby má aktuálně nárok na důchod 754 eur. Protože ale 12 z 26 měsíců neměla vyšší příjem než 30 procent průměrné mzdy, základní důchod se jí vypočítá jen z 26 let, kdy si vydělávala 70 procent průměru. K 754 eurům tedy dostane přídavek 75 eur, celkem bude nově pobírat 829 eur.

Druhým příkladem je prodavačka s Drážďan, tedy z bývalé NDR, která si odpracovala 39 let a vydělávala 60 procent průměrné mzdy. Aktuálně pobírá důchod 746 eur, po zavedení základního důchodu bude mít ještě nárok na přídavek 195 eur. Celkem tedy bude nově pobírat 941 eur.

V Německu žije celkem zhruba 21 milionů důchodců. Nová dávka by se měla týkat 1,3 milionu z nich.