Z koronavirového propadu se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila i ekonomika Evropské unie. HDP se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil, podle zpravodajství České televize, evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad, hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který, podle zpravodajství České televize, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ministerstvo financí s ohledem na složitou situaci řady daňových poplatníků prodloužilo platnost daňových úlev představených v rámci jarních liberačních balíčků a rozšířilo je o další. Zároveň vyzýváme podnikatele a živnostníky, aby v případě potřeby využívali stávajících možností, které jim nastavení daňového systému přináší. Stávající i nová liberační opatření přehledně shrnujeme v takzvaném Velkém liberačním balíčku.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že hospodářství letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak mělo růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Podle zpravodajství České televize o tom Česká bankovní asociace informovala na on-line tiskové konferenci. Přitom v červencové prognóze očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Kvůli současným restriktivním opatřením může být celkový propad české ekonomiky přes deset procent, varuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. V rozhovoru pro deník Právo také uvedl, že i když jsou současná opatření proti koronaviru nezbytná, budou mít na firmy horší dopady než na jaře, protože mnoho z nich přišlo během první vlny o své finanční rezervy.

Hospodářské škody napáchané druhou vlnou koronavirové epidemie půjdou řádově do miliard korun denně. Budou ale nižší než na jaře. Česká republika i Slovensko si z ekonomického hlediska vedou podobně dobře. A to i z hlediska vládních podpůrných programů. Důležité je, že nedošlo k ochromení zahraniční poptávky. O dopadech koronavirové pandemie na českou a slovenskou ekonomiku diskutovali ve středu ve speciálu CNN Prima NEWS „Česko-slovenský večer“ rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda