Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci v obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazují znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Jana Maláčová to řekla v nedělním pořadu Partie v televizi Prima.

V úvodu pořadu moderátorka Terezie Tománková se zeptala ministryně Jany Maláčové, proč chce nynější příspěvek a doplatek na bydlení sloučit a nahradit ho jedním příspěvkem, sama uznala, že tento návrh ministerstva práce a sociálních věcí není dokonalý a je připravena ho stáhnout, budou-li v této záležitosti spolupracovat i ministerstvo místního hospodářství a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Jana Maláčová k tomu uvedla, že právě tuto spolupráci obou ministerstev vyžaduje, jako systémové řešení situace ve vyloučených lokalitách v České republice, kde dochází k tomu, že řada dětí zanedbává školní docházku. Proto také navrhovaná novela počítá s tím, že rodičům, jejichž děti by zanedbaly řádnou školní docházku a měly 100 neomluvených hodin za pololetí, by se těmto rodičům snížila dávka na bydlení.

Na to reagovala moderátorka tím, že připomněla slova ekonoma z CERGE-EI a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Štěpána Jurajdy, který před týdnem v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi prohlásil, že odnětím těchto sociálních dávek rodičům, budou postiženy právě tyto děti v těchto vyloučených lokalitách. Tyto sankce zhorší jejich sociální situaci.

Jana Maláčová k tomu prohlásila, že právě nesouhlasí s tím to postojem některých pracovníků sociálních institucí, kteří takto de facto uznávají jako fakt, že určitá část dětí nedokončí řádnou školní docházku. Proto přidělení sloučeného příspěvku na bydlení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí. Svůj postoj zdůvodnila tím, že na základě jejích cest po republice a jejích besed s občany, dospěla k názoru, že je nutné vytvořit systém, který tento nepříznivý stav, kdy část dětí nemá dokončené vzdělání, postupně změní. Proto navrhuje přijmout tuto novelu o sociálních dávkách. Zároveň z jejích slov vyplynulo, že od obou ministerstev očekává, že budou s ministerstvem práce a sociálních věcí na řešení tohoto problému spolupracovat. Současně zdůraznila, že zřízení systémové sociální práce v obcích, by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou.

Současně se zaměřila i na otázku zlepšení sociální situace v obcích. Proto by mělo být možné, že buď ředitelé škol nebo starostové obcí budou moci požádat, pokud budou splňovat určitá kritéria, znaky vyloučených lokalit, o finanční prostředky na dodatečné sociální pracovníky, školní psychology a tak dále. Dále se vyjádřila v tom smyslu, že by nechtěla, aby tito pracovníci od rána do večera administrovali evropské projekty, ale aby to dělali prostřednictvím takzvaných šablon, bez administrativní zátěže. Zároveň však dodal, že toto vše je zatím v jednání.

Dodatečná a dobře zaplacená odborná pomoc by měla podle ministryně ukázat na sociální problémy ve vyloučených lokalitách s tím, že by rodiče měli zájem spolupracovat se sociálními pracovníky. Takže, proto musí přijít i to, že na ně bude vyvíjen nějaký tlak. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Jana Maláčová.

Podle návrhu ministerstva práce by o dávku na bydlení mohli přijít také lidé, kteří by se nesnažili pracovat a nespolupracovali by s úřadem práce.