Dnešním dnem 29.1.2019 začínají platit dvě nařízení EU, která objasňují pravidla ohledně majetkových poměrů mezinárodních manželství nebo registrovaných partnerství.

Nová nařízení stanoví jasná pravidla pro případ rozvodu nebo smrti a současně zajišťují, aby v různých členských státech neprobíhala paralelní či dokonce protichůdná řízení, například pokud jde o nemovitosti nebo bankovní účty. Stručně řečeno, poskytují mezinárodním párům větší právní jistotu.

První místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl: „Vstup těchto nařízení v platnost je dobrou zprávou pro rostoucí počet mezinárodních párů v Evropě. Cílem je poskytnout tisícům evropských párů jistotu, co se stane s jejich majetkem, pokud se rozvedou nebo jeden z partnerů zemře. Jsem přesvědčen, že tato nařízení pomohou mnoha evropským párům lépe zvládat tato těžká životní období.“

Komisařka EU pro spravedlnost Věra Jourová dodala: „Nová pravidla zjednoduší a zlevní proces rozdělování společného majetku a lidem, kteří se ocitnou v této obtížné situaci, poskytnou určitou úlevu.Jasné postupy v případě rozvodu či úmrtí partnera může využít více než 16 milionů mezinárodních párů. Na právních nákladech se tak může ušetřit přibližně 350 milionů eur ročně. Vyzývám zbývající členské státy, aby se v zájmu všech mezinárodních párů v EU připojily k této posílené spolupráci.“

Jelikož nebylo možné dosáhnout mezi všemi členskými státy jednomyslnosti, jsou nařízení použitelná v těchto 18 z nich: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Nová nařízení:

·         objasňují, který z vnitrostátních soudů je příslušný napomáhat párům při správě jejich majetku, případně při jeho rozdělení v případě rozvodu, rozluky nebo úmrtí,

·         objasňují, které právo má přednost, pokud by se na případ vztahovaly právní předpisy několika zemí,

·         usnadňují uznávání a výkon soudních rozhodnutí, která byla vydána v jednom členském státě a týkají se majetkových věcí v jiném členském státě.

V uvedených 18 členských státech, které se k posílené spolupráci připojily, žije 70 % obyvatel EU i většina mezinárodních párů v Evropské unii. Tyto členské státy nařízení přijaly v červnu 2016 v rámci posílené spolupráce. Zbývající členské státy se mohou k oběma nařízením kdykoli připojit.

Členské státy, které se této posílené spolupráce neúčastní, budou v přeshraničních případech týkajících se majetkových poměrů v manželství a majetkových důsledků registrovaného partnerství i nadále uplatňovat své vnitrostátní právo (včetně svých pravidel ohledně mezinárodního práva soukromého).

 

Souvislosti

Posílená spolupráce umožňuje skupině nejméně devíti států přijímat opatření, jestliže se nepodařilo dosáhnout dohody na úrovni všech 28 členských států. Ostatní členské státy mají i nadále právo se v případě zájmu k posílené spolupráci připojit (článek 331 Smlouvy o fungování EU).

Dne 16. března 2011 přijala Komise dva návrhy nařízení týkajících se majetkových poměrů mezinárodních párů: jeden pro manželství a druhý pro registrovaná partnerství. Jejich cílem bylo doplnit rámec nástrojů EU pro soudní spolupráci v oblasti rodinného práva. Návrhy musely být v Radě přijaty jednomyslně. V prosinci 2015 Rada dospěla k závěru, že jednomyslnosti mezi 28 členskými státy nelze dosáhnout.

O posílenou spolupráci v oblasti majetkových poměrů mezinárodních párů zahrnujících jak manželství, tak registrované partnerství pak Komisi požádalo 17 členských států. Později se k posílené spolupráci připojil Kypr. Komise oba návrhy, které zohledňují politickou dohodu dosaženou v Radě, opětovně předložila v březnu 2016. Rada pak obě nařízení přijala 24. června 2016. 

Zdroj: Evropská komise