• Zveřejněno: 09.07.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martinem Engelem:

*Na nedávném volebním Sněmu Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, který se uskutečnil koncem června, jste byl znovu zvolen do funkce jeho předsedy. Na které oblasti českého zdravotnictví chcete zaměřit svoji pozornost především?

Nám, členům Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL), jde především o to, aby se české zdravotnictví, tedy především, pokud jde o nemocniční péči, dostalo na obdobnou úroveň, jako je tomu v řadě vyspělých západoevropských států, ať již jde o přístrojové a další vybavení nemocnic či platy lékařů, zdravotních sester a ostatního zdravotního i nezdravotního personálu v nemocnicích. Lidé u nás by si měli uvědomit, že právě nemocnice jsou těmi institucemi, které v současné době plní svoji významnou roli při záchraně lidského života. Ostatně, průběh pandemie, který jsme od počátku března do této chvíle prožívali, je toho jednoznačným důkazem.

Zároveň musím říci, že my jako zdravotnické odbory, ať již jde o LOK-SČL či Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, již několik let považujeme za nejvážnější problém současného českého zdravotnictví zoufalou personální situaci v českých nemocnicích. Je však potřebné zde poznamenat, že situace je o něco lepší ve fakultních nemocnicích, které řídí stát, na rozdíl od krajských a městských nemocnic, jejichž zřizovateli jsou kraje a města, ale i v soukromých nemocnicích, které jsou rozesety po celém území České republiky.

*Mohl byste konkretizovat, v čem vidíte ty rozdíly?

Když hovoříme o personálním obsazení nemocnic, logicky jsou na tom nejlépe fakultní nemocnice, neboť platy tamějších lékařů a zdravotních sester jsou vyšší, než je tomu v krajských, městských a soukromých nemocnicích. Například platy zdravotních sester ve fakultních nemocnicích se oproti mzdám v krajských, městských a soukromých nemocnicích liší o 5000 až 7000 Kč měsíčně, a to podle druhu nemocnice a příslušného pracoviště.

Právě proto jsou to zejména městské a soukromé nemocnice, které se často potýkají s nedostatkem lékařů. Podle našich odhadů, v České republice, totiž chybí zhruba 2.500 až 3.000 lékařů. Přitom chybí zejména v těch nemocnicích, které se nacházejí spíše v menších městech a v určitých lokalitách, jako je příhraničí. Krásným příkladem tohoto problému se stala na podzim loňského roku nemocnice v Rumburku, kde museli kvůli nedostatku lékařů uzavřít některá oddělení, a do současné doby se řeší otázka, zda nemocnice vůbec přežije. Tedy jestli ji převezme do své struktury Krajská zdravotní, a.s., která zahrnuje původní krajskou nemocnici v Ústí nad Labem a další čtyři bývalé okresní nemocnice v Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově. Přirozeně, že takových příkladů by se u nás našlo více. Jiným příkladem je nemocnice v Sušici, kde rovněž kvůli nedostatku lékařů, se na sklonku loňského roku začala uzavírat některá oddělení. Přičemž v lednu, tedy před vypuknutím koronavirové krize, naštěstí opět alespoň otevřela internu a chirurgii.

*Proto jste ve svém usnesení Sněmu LOK-SČL pořádali vládu, potažmo ministra zdravotnictví, o urychlené řešení této situace…

Zde bych chtěl podotknout, že na tuto zoufalou situaci nedostatku lékařů v nemocnicích a ostatního nemocničního personálu upozorňujeme jednotlivé vlády, které se zde vystřídaly, již řadu let. Neustále slyšíme, a to i od současné vlády, že se na řešení této situace pracuje. Současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to například chce řešit zvýšením počtu studentů medicíny o 10 až 15 %.

Jenže, problém spočívá v tom, že právě mnozí čerství absolventi lékařských fakult se po očku dívají, jako to vypadá na západ od nás, zejména v britských a německých nemocnicích. Když vidí, že ve srovnání se situací v našich nemocnicích, fantastické podmínky, které mají tamější nemocnice, tak se nelze divit, že o odchod do zahraničí mnozí z těchto čerstvých absolventů usilují.

Mohu jen konstatovat, tamější britští či němečtí lékaři mají několikanásobně vyšší plat, než je tomu v našich nemocnicích. Například začínající lékař v Německu bere přes 4000 euro. Navíc, nejde jen o platové a mzdové podmínky. V těchto nemocnicích v zahraničí je úplně jiný systém práce, než je tomu u nás. Naši lékaři především doplácejí na to, že překračují přesčasové hodiny, které musejí odpracovat, aby se nepřetržitá péče v našich nemocnicích zcela nezhroutila. Jako odbory na to upozorňuje neustále a již mnoho let.

Ale, vraťme se k německým či britským nemocnicím. Jejich lékaři nejsou stresování plněním obrovského množství přesčasových hodin, jako je tomu u nás. Navíc, tito lékaři mají i tu perspektivu, kdy po určité době praxe na příslušném pracovišti, je zajištěn i jejich odborný růst. K tomu musím poznamenat, že je logické, že právě mladí lékaři, kteří opouštějí studium na našich lékařských fakultách, tolik touží po tom získat tyto zahraniční zkušenosti. Ročně se chystá odejít do zahraničí zhruba 200 až 300 mladých, začínajících lékařů. Takže, návrh ministra zdravotnictví na rozšíření počtu studentů medicíny o 10 až 15 %, lze také posoudit i z tohoto hlediska. Pokud se nezmění systém práce, a ohodnocení v našich nemocnicích, potom hrozí, že těch, kteří by chtěli odejít do zahraničí, bude daleko více.

Navíc, pro toto rozšíření počtu studentů medicíny nejsou k dispozici příslušné kapacity, jako jsou studijní místnosti a hlavně nedostatek pedagogů. Vždyť například lékařská fakulta v Ostravě má obrovský problém obhájit akreditaci studijních oborů všeobecného lékařství, jelikož příslušná akreditační komise upozorňuje ne nedostatek pedagogů pro výuku lékařů v denním studiu. Zde se musím opakovat, právě proto Sněm LOK-ČSL vyzval vládu ČR k urychlenému řešení situace v českých nemocnicích.

*Jenže, někteří lidé vám mohou namítnout, že když naši lékaři odcházejí do západoevropských zemí, k nám mohou zase přicházet lékaři ze Slovenska a dalších středoevropských či východoevropských zemí. Jak to vidíte vy?

Přirozeně, že lékaři ze Slovenska jsou vítanou posilou, protože jsme byli před časem součástí jednoho společného státu. Proto zde není problém, pokud jde o jazykovou bariéru. Ale, co se týká lékařů, kteří by k nám přišli z členských zemí EU ve střední a východní Evropě, tak, po odstranění jazykové bariéry, lze vytvořit podmínky k jejich postupnému zapojení do lékařské praxe v nemocnicích. Ovšem, že zpočátku pod odborným dohledem našich lékařů. Celkově však půjde o jednotlivce nebo desítky lékařů. Nikoliv o stovky lékařů, jak si možná někdo představuje. Přičemž v případě lékařů z Ukrajiny je to mnohem složitější. Musela by se nejprve prozkoumat odborná úroveň těchto uchazečů. Mimochodem, obecně se ví, že někteří z těchto uchazečů jsou schopni předložit i falešné diplomy. Zkrátka, v této záležitosti doporučuji být prostě opatrnější. Mohu jen k tomu dodat, že zahraniční lékaři kritickou situaci nedostatku lékařů v našich nemocnicích nevyřeší.

Jediným řešením, jak to vidíme my, je zlepšit finanční situaci a pracovní podmínky v našich nemocnicích, aby čerství absolventi lékařských fakult, měli zájem pracovat v českém zdravotnictví, a to i v nemocnicích. Kdybychom snížili počet čerstvých absolventů, kteří by odešli do zahraničí, byl by to signál o tom, že se tato situace začne postupně lepšit. To by byl velký úspěch!

*Musím se vrátit k usnesení vašeho sněmu. Jako zásadní podmínku pro zlepšení personální situace ve zdravotnictví považujete navýšení tarifních platů od ledna 2021, a to minimálně o 15 %. Kde na to vláda najde příslušné finanční prostředky?

Zde bych chtěl připomenout, že v dubnu t.r. premiér Andrej Babiš v rozhovoru  sliboval, že se výrazně zlepší platové podmínky lékařů a zdravotníků v nemocnicích. Tudíž, náš požadavek na růst platů zdravotníků o 15 %, je, z našeho hlediska, jen minimální požadavek na to, o čem pan premiér v dubnu hovořil. Mimochodem, kromě zvýšení platů sliboval i výsluhy či dřívější odchod do důchodu.

Na vaši otázku, kde na to vzít peníze, musím odpovědět, že tyto potřebné finanční prostředky leží na účtech zdravotních pojišťoven. Ovšem, zároveň k tomu je potřeba dodat, že oproti loňskému roku, kdy jsme volali o převedení alespoň 25 miliard korun z celkového množství 65 miliard korun, které ležely na účtech zdravotních pojišťoven, se situace letos, díky pandemii koronaviru změnila. Je třeba si přiznat, že díky výpadkům v ekonomice, budou výběry pojistného v letošním roce určitě nižší. Na druhé straně musím ocenit, že premiér Andrej Babiš nakonec splnil to, co jsme požadovali, že došlo k podstatnému zvýšení pojistného za státní pojištěnce, takže na účty zdravotních pojišťoven přibude cca 50 miliard korun. V této souvislosti však musím konstatovat, že pokud budou tyto finanční prostředky i nadále ležet na účtech zdravotních pojišťoven, tak nám, lékařům a ostatním zdravotníkům, nebudou nic platné. Tyto finance by měly být převedeny do zdravotní péče. Především by měly být použity na to, aby se nemocnice trochu stabilizovaly, aby se zlepšilo finanční ohodnocení zdravotníků a aby zbyly i prostředky potřebné pro rozvoj. To je náš názor.

*Na sněmu jste rovněž vyhlásili požadavek na zavedení jednotného systému odměňování na základě platových tabulek. Co tím konkrétně sledujete?

To souvisí s tím, jak jsme již o tom hovořili, že je značný finanční rozdíl mezi platy ve fakultních nemocnicích a mzdami v krajských, městských a soukromých nemocnicích, zejména u zdravotních sester. Mimochodem, potvrzují to i pravidelné zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), které dostáváme. Právě v posledních statistických údajích je uvedeno, že rozdíl mezi platem a mzdou zdravotních sester činí právě oněch 7000 Kč. K tomu mohu jen podotknout, že u lékařů je to obdobné. Proto my, jako odbory, žádáme, aby za stejnou či obdobnou práci byla vyplácena odměna ve stejné výši. Jsem toho názoru, že každý, kdo pracuje v určité profesi, si zaslouží odpovídající plat. Je sice logické, že ve státních zařízeních jsou platy lékařů, ve srovnání se mzdami v soukromých nemocnicích, vyšší. Ale nechceme, aby se výše platů a mezd rozcházela jenom proto, že to tak zřizovatel prostě, podle jeho vlastního názoru, stanoví.

*Ještě se vás musím zeptat, jak to u nás vypadá s pokrytím nepřetržitých služeb v nemocnicích praktickými lékaři, aby se tak lépe uvolnily kapacity nemocničních lékařů pro práci na operačních odděleních či pro lůžkovou péči?

Musím konstatovat, že nepřetržité provozy v nemocnicích jsou zajišťovány pouze nemocničními lékaři. Přitom, jak je známo, pokud ještě někde náhodou existuje lékařská služba první pomoci, tak počet těchto pracovišť soustavně klesá. Takže, pohotovostní službu zajišťují prakticky nemocnice. To z hlediska jejího zajištění v příštích několika letech není, podle nás, únosné. Stát by se měl zamyslet, jakým způsobem angažovat praktické lékaře, aby se opět, po letech do lékařské pohotovostní služby, zapojili. Myslíme si, že zatím nad tím tato vláda, stejně jako ty předchozí, jenom bezmocně přešlapuje. Protože, asi nikomu se nechce píchnout do vosího hnízda. Jenomže, čas utíká, a má-li nemocnice zodpovědně plnit svoji roli neodkladné péče při záchraně lidského života, musejí se kapacity nemocničních lékařů uvolnit pro toto jejich poslání.

*Sněm LOK-SČL rovněž poděkoval všem zdravotníkům za zvládnutí krize v minulých měsících. Zároveň apeloval na předsedu vlády ČR, aby v součinnosti s odborovými organizacemi zajistil splnění slibů, které veřejně deklaroval 18. dubna 2020. Vyslyšel vás?

Musím uvést, že odměny dostali nejprve zdravotníci, kteří byli v takzvané první linii, to je ti, kteří léčili či zajišťovali svojí činností léčbu těch pacientů, kteří byli nemocní virem COVID-19. To je v naprostém pořádku, že tito naši lidé, kteří byli sami v  riziku ohrožení života, tyto odměny získali. Ale, jako zdravotnické odbory, tj. Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, jsme při zhodnocení této situace, jak v uplynulých týdnech a měsících probíhala v jednotlivých nemocnicích, dospěli k názoru, že mimořádné odměny si zaslouží všichni pracovníci nemocnic, kteří v době pandemie v uplynulých týdnech a měsících sloužili. Vždyť zdravotníci, a všichni ostatní, a to i přes významná rizika, prostě dělali svoji práci. To je, že přes nedostatek osobních ochranných pomůcek poskytovali pacientům péči, kuchaři vařili, uklízečky uklízely, údržbáři, stejně jako IT pracovníci, chodili po nemocnici po jednotlivých odděleních, i když v tu chvíli nemohli vědět, zda se nepotkávají s lidmi nemocnými COVID-19. Dělali vše, co bylo třeba, a to na úkor sama sebe, svých rodin. Proto jsme toho názoru, že vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, by neměla práci těchto lidí opomenout.

Faktem, že na tuto situaci jsme jako odbory poukazovaly dost dlouho, ale dobré je, že nakonec jsme byli vyslyšeni. Takže na setkání zdravotnických odborů s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, k němuž došlo 7. července, jsme byli panem premiérem ujištěni, že mimořádné odměny dostanou všichni zaměstnanci, kteří v době pandemie pracovali.

Mimochodem, český stát to vyjde asi na 10 miliard korun, jak to při jednání oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Premiér Andrej Babiš nám sdělil, že celý dotační titul by měl být připraven do konce července, takže věříme, že to již lidé uvidí na svých účtech co nejdříve. Přirozeně, že jsme rádi, že vláda ČR vyslyšela naše argumenty, a že ocenila práci opravdu všech, kteří pomohli, aby se tato pandemie zvládla, a aby náš zdravotnický systém nezkolaboval, jako se to stalo například v Italii či ve Španělsku. Za to patří premiérovi Andreji Babišovi poděkování!