V pátek 24. května a v sobotu 25. května budeme vybírat našich 21 zástupců do Evropského parlamentu. Volby se bezpochyby nevyhnou rostoucímu populismu a nacionalistickým náladám, což se odrazí na složení křesel v Evropském parlamentu. Po ustanovení nového Parlamentu nás čeká nominace a následné potvrzení nové Komise. Jaký bude výsledek voleb a jak bude probíhat ustanovení nových institucí?

Politické rozložení křesel v Evropském parlamentu po volbách

Obecně se očekává zvýšení počtu parlamentních křesel pro populisty a nacionalisty, což povede ke snížení počtu křesel dvou největších politických skupin v Evropském parlamentu. Očekává se, že v důsledku voleb dojde ke změně přibližně poloviny poslanců. Odhaduje se, že nejsilnější stranou v Evropském parlamentu zůstane Evropská lidová strana, druhou pak Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů, následována Aliancí liberálů a demokratů na třetím místě. Vše se bude odvíjet od případné reorganizace mezi skupinami. Některé národní strany či hnutí by se mohly připojit k jiným skupinám a po volbách mohou vzniknout i nová uskupení. Do Parlamentu budou také zvoleni poslanci za politická uskupení, která dnes nejsou v Evropském parlamentu přítomna. Jedná se například o nové strany a hnutí, které se v posledních letech objevily na vnitrostátní úrovni. Jednou z nich je Macronova „La République en Marche“, jejíž poslanci by měli vzhledem ke své politické povaze směřovat k Alianci liberálů, ale Macronovou ambicí je vytvořit koalici politického středu. Novou parlamentní skupinu musí tvořit minimálně 25 poslanců, kteří pocházejí alespoň ze čtvrtiny členských států EU. Pokud jde o nově zvolené české poslance do Evropského parlamentu, bude zajímavé sledovat, kam bude směrovat Pirátská strana. Další otázkou je Brexit. Velká Británie přislíbila, že volby do Evropského parlamentu vyhlásí. Odejde-li z EU, zůstanou v Parlamentu volná křesla. Před schválením prodloužení přechodného období byl dohodnut systém přerozdělení křesel a jejich snížení z dnešních 751 na 705.

Ustanovení nové Komise a role Spitzenkandidátů

Orgány EU předpovídají, že nová Komise bude zvolena na druhém plenárním zasedání Parlamentu v říjnu. To znamená, že inaugurační plenární zasedání nově zvoleného Parlamentu by se mělo konat v červenci a na svém druhém červencovém plenárním zasedání bude mít Parlament první příležitost, aby zvolil předsedu Komise. Během září a října by se měla konat první slyšení kandidátů na komisaře. To je však velmi ambiciózní plán. Může se stát, že se Rada s Parlamentem neshodnou na kandidátech na komisaře či na samotném předsedovi Komise, což může celý proces zpozdit. Evropské politické skupiny chtějí v letošních volbách uplatnit systém tzv. špičkových kandidátů, kteří vzejdou z voleb. Politické strany, až na výjimky, nominovaly své tzv. Spitzenkandidáty, kteří by se měli v případě výhry dané politické skupiny stát předsedou Evropské komise. Evropští lídři členských států však dali jasně najevo, že nebudou svázáni procesem Spitzenkandidátů, který není upraven smlouvami EU. Smlouvy o EU vyžadují, aby Rada kvalifikovanou většinou jmenovala předsedu Komise, kterého schválí následně Evropský parlament, a vzala v potaz výsledky voleb. Velkou šanci na zvolení předsedou Komise má s ohledem na předpověď výsledků voleb aktuální Spitzenkandidát Evropských lidovců německý europoslanec Manfred Weber. Nicméně se může stát, že Rada nakonec navrhne svého kandidáta. V bruselských kuloárech se hovoří o Michelu Barnierovi, současném vyjednavači pro Brexit.