• Zveřejněno: 15.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Seškrtat růst výdajů na obranu o 10 miliard a nechat je jako rezervu pro boj s pandemií – to je požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na příští rok. České televizi to řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ochotná o tomto požadavku jednat. Menšinová vláda ANO a ČSSD, kterou KSČM jako jediná ve sněmovně podporuje, bude schvalovat rozpočet příští pondělí.

Česká armáda měla, podle nedávné dohody ministryně financí s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO), dostat v příštím roce rekordních 85 miliard korun. To znamená o téměř 13 miliard korun více než letos.

Jenže tyhle peníze zatím nemá jisté. Proti se postavila KSČM, bez níž zatím nemá vláda dost hlasů na prosazení svého letošního nejdůležitějšího zákona, tedy státního rozpočtu na rok 2021.

„Chtěli by, aby se deset miliard převedlo z rozpočtu ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy,“ uvedla ministryně Alena Schillerová. To potvrdila i poslankyně Miloslava Vostrá. „Než věnovat finanční prostředky do děl, když to řeknu velmi lidově, tak pro nás je spíš zásadní, aby tyto prostředky byly věnovány na jakousi rezervu pro boj s covidem,“ prohlásila.

Ministryně financí A. Schillerová je ochotná o požadavku jednat. „Vždycky zaplatíte nějakou politickou daň. Já opakuji, že nejhorší by bylo, kdybychom nedostali podporu pro rozpočet v této těžké době a hospodařili s rozpočtovým provizoriem,“ zdůrazňuje Alena Schillerová svou prioritu.

Pokud by vláda na návrh KSČM přistoupila, dostala by sice armáda oproti letošku stále ještě téměř o tři miliardy víc, v poměru k plánovanému hrubému domácímu produktu (HDP) by ale výdaje na obranu naopak mírně klesly. Česká republika se přitom zavázala, že do roku 2024 bude dávat na obranu dvě procenta HDP. V dnešních číslech to představuje minimálně o 42 miliard víc než letos.

Kromě nákupů nové techniky za miliardy chystá armáda v příštím roce i nábor lidí. Přijmout hodlá až tisícovku nových vojáků. A také stovku zaměstnanců do obslužných profesí.

Nejvyšší ústavní činitelé (kromě nepozvaného předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS) se koncem září v Lánech opět přihlásili k dosažení závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu České republiky. Kdy se tak stane, ale ve společném prohlášení po schůzce v Lánech neuvedli, napsala agentura ČTK.

Česká republika se zavázalo do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Naopak ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po jednání řekl, že závazek k roku 2024 je stále platný.

Vláda potřebuje vyjednat podporu pro rozpočet do začátku listopadu, kdy budou poslanci schvalovat celkové příjmy, výdaje a schodek. Žádná jiná strana, než KSČM, zatím o podpoře rozpočtu se schodkem 320 miliard neuvažuje.

  • Zdroj: Česká televize