• Zveřejněno: 18.09.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Na rozdíl od jarní fáze koronavirové pandemie nebudou vypínány celé obory, celé fabriky, byť k tomu regionálně může dojít, uvedl ve čtvrtek v Interview ČT24 poslanec KSČM Jiří Dolejš. Proto si myslí, že ekonomické dopady současných a budoucích vládních restriktivních opatření nebudou tak velké jako na jaře. Jeho strana, která podporuje vládní koalici, bude zároveň chtít od kabinetu koncepci, jak uzdravovat veřejné finance. Tedy jak se vypořádat se současným rostoucím zadlužením. Proto mají také výhrady k výpadku, který by způsobilo zrušení superhrubé mzdy.

Jiří Dolejš dále uvedl, že dopady nejnovějších vládních opatření bude nutno řešit cíleně, se zaměřením na konkrétní postižený podnik. Využít by se k tomu měl například i chystaný kurzarbeit. Ten by měl – aspoň podle současného vládního záměru – od listopadu nahradit současný program Antivirus. Vláda ale hledá už druhý týden shodu na jeho parametrech. Potom by však ještě měl kurzarbeit projít parlamentem, aby došlo k novelizaci jeho současné, nepoužitelné, podoby.

KSČM chápe, že zadlužení státu v současné době roste, ale zároveň chtějí od vlády koncepci, jak se s dluhem vyrovnat. Poslanec Jiří Dolejš uvažuje, že to potrvá sedm a více let. Očekává tedy informace, jak se budou deficity postupně snižovat, kde bude stát snižovat své výdaje a zároveň, kde bude zvyšovat své příjmy. 

V této souvislosti, podle Jiřího Dolejše, KSČM má vážné výhrady k navrhovanému zrušení superhrubé mzdy a nové podobě daně z příjmu. Nemá sice nic proti zrušení supehrubé mzdy jako takové, ale očekávala, že místo ní bude sazba 19 procent. „Nevíme, proč vláda chce 15procentní sazbu,“ řekl Jiří Dolejš s tím, že to pak povede k výpadku přes 70 miliard ročně. A to trvale a u důležité daně.

Vládní koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení, v němž se zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Platit by to mělo od ledna příštího roku. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

„Pokud se výpadek nějak nevykompenzuje, tak to pro nás bude nepřijatelné,“ uvedl k tomu poslanec Jiří Dolejš. Prozatím tedy neví, zda se to dá časově stihnout, když vláda počítá s novou podobou daně od ledna příštího roku.

Různé úvahy o vyšším zdanění tabáku, alkoholu, o zavedení digitální daně či sektorové daně, k tomu zatím, podle Jiřího Dolejše, nevedou. Jiří Dolejš nadhodil i úvahu, zda by neměl být více zdaněn také velký kapitál. Nebojí se, že by to vedlo k jeho odchodu do sousedství, protože tam je podle něho zdanění větší než v České republice.

Proti navrhované formě zrušení superhrubé mzdy se vyslovili například i prezident republiky Miloš Zeman či guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Mimochodem, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ve čtvrtek v televizi Barrandov při diskusi o zrušení superhrubé mzdy uvedl, že podle některých údajů by výpadek ve státním rozpočtu nečinil 70 nebo 90 miliard korun, jak se to uvádí v médiích, ale podle některých údajů by činil 110 miliard korun.

  • Zdroj: Česká televize, Televize Barrandov