Nejnovější přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě, který byl zveřejněn dne 20.12.2016, přináší povzbudivé výsledky.

Byly vytvořeny přibližně tři miliony pracovních míst a vzrostla zaměstnanost, díky níž se daří odstraňovat chudobu. Míra nezaměstnanosti nicméně zůstává vysoká, přičemž mezi jednotlivými členskými státy jsou výrazné rozdíly. Trh práce a společnost se budou muset přizpůsobit novým formám práce.

Letošní přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace (krátce jen „přehled“) se zaměřil na zaměstnanost jako prostředek boje proti chudobě, na digitalizaci a měnící se svět práce, úlohu sociálního dialogu, rozdíly mezi členskými státy a integraci uprchlíků na trhu práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová prohlásila: „Letošní přehled nám ukazuje, že úsilí, které jsme vynaložili v minulých letech, přináší ovoce. Naše ekonomiky vytvářejí další pracovní místa a disponibilní příjmy domácností se zvyšují. Avšak mnozí lidé, i když pracují, jsou stále chudí. Z toho vyplývá, že nejde jen o to vytvářet pracovní místa, ale tato místa musí být kvalitní. Kromě toho se společnost i trh práce mění, a to vlivem nových technologií a nových forem práce. To s sebou přináší nové příležitosti, ale i nové problémy, a my musíme zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. S těmito problémy se hodláme vypořádat pomocí evropského pilíře sociálních práv a nových iniciativ v rámci naší agendy pro nové dovednosti.“

Zaměstnaných Evropanů bylo 232 milionů, což je nejvyšší dosud naměřený počet. V minulém roce byly vytvořeny tři miliony pracovních míst, přičemž u většiny z nich se jedná o trvalá místa. Zaměstnání na plný úvazek občany ve většině případů účinně chrání před chudobou. Podíl obyvatel EU ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (23,7 %) je nejnižší za posledních pět let.

Nicméně 8,3 % Evropanů (podle údajů z října 2016) je stále bez práce a přehled zdůrazňuje, jak obtížné bylo v období po krizi (2008–2013) vrátit se do zaměstnání: pouze asi jednomu z osmi nezaměstnaných se podařilo najít trvalé zaměstnání na plný úvazek do tří let. Nezaměstnanost mladých lidí je stále vyšší než 20 %, což je i nadále závažný problém.

Budoucnost práce se mění v souvislosti s nárůstem digitalizace ekonomiky, zejména v důsledku vzniku digitálních platforem a ekonomiky sdílení, které přinesou nové pracovní příležitosti, zejména v podobě samostatné výdělečné činnosti. Investice do informačních a komunikačních technologií sice mezi lety 2005 až 2010 zajistily asi třetinu hospodářského růstu EU, přesto však je v této oblasti stále mnoho neobsazených pracovních míst. Pro plné využití výhod digitalizace mají zásadní význam investice do dovedností.

Po hluboké recesi v roce 2009, kdy výrazně vzrostly rozdíly, se nyní objevují slibné známky obnovující se konvergence. Přesto přetrvávají značné rozdíly a trhy práce a politiky a instituce v oblasti sociální ochrany v jednotlivých zemích EU si tváří v tvář ekonomickým šokům vedly velmi rozdílně.

V roce 2015 a v prvních devíti měsících roku 2016 bylo členským státům předloženo téměř 2,2 milionu žádostí o azyl. Uprchlíci však při začleňování na naše trhy práce čelí překážkám, jako je nižší úroveň vzdělání a nedostatečné jazykové znalosti. Investice do jejich vzdělávání a jazykových dovedností a snazší uznávání dovedností budou klíčem ke zjednodušení integrace uprchlíků na trhy práce. To přispěje k navýšení lidského kapitálu EU v kontextu stárnoucí společnosti.

Jelikož tyto nové formy zaměstnání mohou stírat rozdíly mezi zaměstnavateli a pracovníky, vznikají nové problémy ohledně úlohy, kterou mohou hrát sociální partneři a sociální dialog při řešení aktuálních problémů na trhu práce. Přehled vymezuje způsoby, jak by sociální partneři mohli na tyto problémy účinně reagovat, a sice zastupováním těchto nových typů pracovníků a zaměstnavatelů a spoluprací s veřejnými orgány. V několika členských státech se například čím dál častěji za sociální partnery považují i nové typy digitálních společností, jako je Uber, a jejich přidružení pracovníci.

Přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě uvádí nejnovější trendy v zaměstnanosti a sociální oblasti a zabývá se také předpokládanými obtížemi a možnými politickými kroky. Je to hlavní zpráva Evropské komise, která poskytuje důkazy a analýzy a zkoumá trendy a budoucí problémy.

Existuje mnoho konkrétních příkladů toho, jak hodlá Komise řešit problémy, na které upozorňují tyto roční přehledy. Stěžejní iniciativou je evropský pilíř sociálních práv, jehož konečný návrh bude předložen počátkem příštího roku po rozsáhlé konzultaci, která byla zahájena v březnu 2016. Hlavním cílem tohoto pilíře je maximalizovat šance na nalezení zaměstnání, zajistit, aby trhy práce a společnost byly otevřené pro všechny, a podporovat obnovující se vzestupnou konvergenci v eurozóně a v EU-28 jako celku.

Zvýšíme své úsilí v rámci agendy pro nové dovednosti, kterou jsme zahájili v červnu 2016, aby bylo možné nadále investovat do dovedností, které lidem umožní lépe splňovat požadavky trhu práce. Patří sem mimo jiné plánované spuštění projektu týkajícího se odvětvové spolupráce v oblasti dovedností na začátku příštího roku. Související „nástroj pro vytvoření dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí“ má být spuštěn rovněž v první polovině roku 2017. Tento nástroj bude podporovat včasnou identifikaci, viditelnost a uznání dovedností a kvalifikací žadatelů o azyl, uprchlíků a dalších migrantů.

Úsilí Komise o snižování nezaměstnanosti obecně a nezaměstnanosti mladých lidí konkrétně již přináší výsledky. Ve srovnání s rokem 2013 je nyní mladých lidí bez práce o 1,6 milionu méně a mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je o 900 000 méně. Prodloužením platnosti záruky pro mladé lidi, navýšením finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a nedávno představenou iniciativou pro další investice do evropské mládeže hodlá Komise maximalizovat šance mladých lidí na pracovním trhu.