• Zveřejněno: 04.01.2024
  • Autor: Miroslav Svoboda

V souvislosti s příchodem nového roku 2024 ekonomický magazín Peníze.cz publikoval článek na téma: „Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti a na jak dlouho?“ Z obsahu toto článku jsme pro vás vybrali tyto základní informace:

Jaká je délka podpory v nezaměstnanosti?

Nejprve si článek všímá délky podpory v nezaměstnanosti, kdy uvádí, že čerpání podpory je časově omezené. Starší uchazeči podporu v nezaměstnanosti mohou dostávat déle. Vychází se z toho, že obecně si najdou práci hůře než mladší lidé. Přičemž rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.

Poté článek konstatuje jaká je délka podpory v nezaměstnanosti podle věku a uvádí, že stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:

° pěti měsíců uchazeči do 50 let věku,

° osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let,

° jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku.

Podle Úřadu práce ČR jsou zlomovým okamžikem 50. a 55. narozeniny, a to ve prospěch uchazeče. Jakmile je vám v době žádosti 50 let (včetně dne 50. narozenin), mají uchazeči o podporu nárok na ni po dobu až osmi měsíců. A když o ni požádají v 55 letech (včetně dne 55. narozenin), mohou ji čerpat až jedenáct měsíců.

Takže, podle magazínu Peníze.cz, se ohledně délky podpory v roce 2024, v porovnání s předchozím rokem, nic zásadního nemění.

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti?

Poté se článek zaměřuje na výši podpory v nezaměstnanosti a konstatuje, že tato výše se odvíjí od průměrného měsíčního výdělku uchazeče o podporu, a to za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání s tím, že výše podpory postupně klesá.

° První dva měsíce dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku uchazeče.

° Další dva měsíce klesne na 50 % průměrného čistého výdělku uchazeče.

° Po zbytek podpůrčí doby klesne na 45 % průměrného čistého výdělku uchazeče.

Pokud uchazeči ukončili předchozí zaměstnání sami, a to výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu, dostanou jenom 45 % po celou dobu čerpání podpory, tudíž již od prvního měsíce.

U OSVČ se, místo průměrného výdělku, vychází z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.

Magazín Peníze.cz dále uvádí, že kdo si více vydělával, dostane i vyšší podporu. Ovšem je zde strop, který činí 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 je tedy 24.608 Kč. V roce 2023 to bylo 22.798 Kč. Rozhodující je přitom den (rok) podání žádosti. Pro toho, kdo ji podal ještě v roce 2023, dál platí tehdejší stropy, nezvyšují se od ledna.

Poté se magazín věnuje otázce, kolik uchazeč dostane, když mu skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti? To znamená po pěti, osmi nebo jedenácti měsících marného hledání práce? Základem bude už jenom dávka ve výši životního minima jednotlivce, tedy 4860 Kč. A když, podle úřadu práce, nebude dostatečně aktivní, dají mu jenom existenční minimum ve výši 3130 Kč.

Takže, základní pravidla pro výši podpory zůstávají stejná jako v předchozím roce, pro rok 2024 se mění jen zmíněné stropy.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

V další části se článek zaměřuje na otázku odstupného a podpory v nezaměstnanosti. Uvádí, že od roku 2024 nehraje roli, jestli při ukončení zaměstnání měl uchazeč nárok na odstupné. Úřad práce začne vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.

V letech 2011 až 2023 uchazeč o zaměstnání, který měl nárok na odstupné, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až poté, co odstupné „vyčerpá“. Když měl například nárok na odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až od čtvrtého měsíce.

Na druhou stranu od roku 2024 skončila takzvaná kompenzace. Tu dříve poskytoval úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil. Stát tedy vyplatil odstupné místo firmy a pak ho po ní vymáhal.

Nižší podpora v nezaměstnanosti při dobrovolné výpovědi a dohodě

Když uchazeč dá v předchozím zaměstnání výpověď, jde o dobrovolné ukončení pracovního poměru. Stejně se posuzuje i dohoda se zaměstnavatelem. Za nedobrovolný konec je považována jenom výpověď daná zaměstnavatelem.

Toto rozlišení má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Když uchazeč ukončí pracovní poměr sami nebo dohodou, snižuje se podpora už od prvního měsíce na 45 % předchozího čistého výdělku. Výjimkou jsou situace, kdy uchazeč pracovní poměr ukončil „z vážných důvodů“.

Vážné důvody, při nichž se podpora ani při dobrovolném odchodu z práce nekrátí, definuje zákon o zaměstnanosti poměrně široce:

° nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,

° nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (stupeň II, III nebo IV podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),

° docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,

° místo výkonu zaměstnání druhého manžela (registrovaného partnera) nebo povaha tohoto zaměstnání,

° zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,

° okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, především když nedostal mzdu do 15 dnů po uplynutí data splatnosti,

° jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele.

Hlavně poslední bod (ale třeba také školní docházka) poskytuje velký prostor pro obhajobu dobrovolného opuštění předchozí práce. Rozhodnutí, zda jde o vážné důvody, a zda souhlasí se skutečností, však nakonec bude záležet na úřadu práce. Když zamítne i případné odvolání, může uchazeč ještě zkusit obrátit se na soud.

Takže: Když uchazeč dal výpověď nebo odešel dohodou, měl by některý ze zmíněných důvodů uvést hned při žádosti o podporu. A pokud jste přistoupil na dohodu, místo toho, aby mu zaměstnavatel dal výpověď, měl by výslovně zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Kromě výše podpory to hraje roli i pro nárok na odstupné.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Základní podmínkou nároku na podporu v nezaměstnanosti je mít, během posledních dvou let (před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání), alespoň polovinu této doby (tedy přinejmenším 12 měsíců) důchodové pojištění, které za zaměstnance odváděl, či mohl odvádět, zaměstnavatel, případně uchazeč sám, a to jako OSVČ.

Potřebnou dobu pojištění může uchazeč získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob zaměstnání. Mezi ně patří:

° osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,

° pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (úplná závislost), pokud jde o osobu blízkou nebo pokud s uchazečem trvale žije a společně hradí náklady na své potřeby,

° dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy s akreditovanou organizací, nebo veřejná služba, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,

° osobní péče o osobu mladší 10 let, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I,

° trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, pokud si ji uchazeč nepřivodil úmyslně a pokud vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,

° příprava osoby se zdravotním postižením k práci.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek uchazeč nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:

° pobírá starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),

° šest měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostal výpověď za hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci,

° šest měsíců před zařazením do evidence dostal výpověď za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,

° má nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostane podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem),

° má povolený přivýdělek (takzvané nekolidující zaměstnání),

° nemůže se stát ani uchazečem o zaměstnání (třeba proto, že ještě podniká, nebo má příjem z členství v představenstvu, bere odměnu za funkci jednatele či společníka...).

Zpřísnění podmínek pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti

Zásadní změnou od ledna 2024 je prodloužení doby, kdy je možné znovu čerpat podporu v nezaměstnanosti. Zpřísnění míří na spekulanty, kteří předchozí systém zneužívali.

Pokud uchazeč podporu dočerpal (dostával ji po celou takzvanou podpůrčí dobu – tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku), může ji znovu dostávat až po odpracování nejméně devíti měsíců. Současně platí základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Pokud uchazeč podporu nedočerpal (přestal ji dostávat před uplynutím celé podpůrčí doby, tedy dříve než za pět, osm nebo jedenáct měsíců), může ji znovu dostávat celou (od začátku) až po odpracování nejméně šesti měsíců. I tady zůstává základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Když uchazeč podporu nedočerpal, a potom pracuje méně než šest měsíců, může dočerpat jen její zbytek, nikoliv ji dostávat znovu celou (od začátku).

Jak vysoká je podpora při rekvalifikaci?

Při rekvalifikaci dělá podpora v zásadě 60 % předchozího průměrného čistého výdělku uchazeče. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.

I zde funguje strop, nicméně je vyšší než u podpory v nezaměstnanosti. Při rekvalifikaci nastoupené v roce 2024 můžete dostat maximálně 27.578 Kč měsíčně (65 procent úředně stanovené průměrné mzdy v ČR). Pro rekvalifikaci započatou v roce 2023 zůstává maximální výše podpory 25.549 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti bez doložení výdělku

Může se stát, že uchazeč nemůže doložit svůj předchozí výdělek, nebo u něho vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když zkusil začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončil na úřadu práce.

Když splní další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají mu v roce 2024 výši podpory v nezaměstnanosti takto:

° za první dva měsíce 6365 Kč měsíčně (jako 15 procent průměrné mzdy v ČR),

° za další dva měsíce 5092 Kč měsíčně (jako 12 procent průměrné mzdy v ČR),

° po zbytek podpůrčí doby 4667 Kč (jako 11 procent měsíční průměrné mzdy).

Při rekvalifikaci půjde po celou dobu o 5940 Kč měsíčně (14 procent měsíční průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku).

Přivýdělek uchazeče o zaměstnání

Když uchazeč dostává podporu v nezaměstnanosti, nesmíte si současně přivydělávat, ani trochu.

Omezený přivýdělek, říká se mu nekolidující zaměstnání, je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpá. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli.

Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, to znamená 9450 korun v roce 2024. Když si vydělá více, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje. Podmínkou je pracovní či služební poměr nebo dohoda o pracovní činnosti (nikoliv dohoda o provedení práce).

Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi, jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.

Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

  • Zdroj: Peníze.cz