Vláda se chystá změnit způsob výpočtu, kterým stanoví důchodový věk. Lidé by měli v důchodu strávit 21,5 roku, ovšem v průměru. Podle serveru Novinky.cz, které převzaly článek sesterského deníku Právo, v praxi v budoucnu budou ve skutečnosti do penze chodit později. Dotkne se to lidí narozených po roce 1965, tedy i nyní pokročilých padesátníků.
Změna má sice vstoupit v platnost sice již za dva roky, ale, podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se projeví nejdříve v roce 2031, takže se vztahuje právě na populaci narozenou po roce 1965.
„Důchodový věk bude stanovován každoročně podle dat Českého statistického úřadu o průměrné změně dožití pro muže a ženy ve věku padesáti let,“ potvrdila deníku Právo mluvčí ministerstva Eva Davidová.
Mezi jednotlivými ročníky narození by se přitom hranice neměla posouvat o více než dva měsíce.
Pro některé nynější padesátníky se tak, podle Davidové, nezmění nic a části se věková hranice pro penzi posune maximálně o šest měsíců.
S dalšími roky zřejmě bude posouvat věkový limit dále, takže mladší ročníky budou do penze nastupovat i po 66 letech. Ministerstvo nepočítá s tím, že by čtyřicátníci chodili do důchodu později než v 67 letech.
V současnosti je tomu tak, že se věk odchodu do penze pro každý další ročník postupně zvyšuje s tím, že se u žen ještě zohledňuje počet dětí. U mužů, bezdětných žen a žen s jedním dítětem by se měl ustálit v roce 2030 na 65 letech, a právě zde se již jedná o ročník 1965.
U žen se dvěma dětmi bude dosaženo hranice 65 let v roce 2031, u žen se třemi a více dětmi v roce 2034.
Ministerstvo odůvodňuje změny v důchodech nutností srazit deficit důchodového systému. Bez nich by se nároky na státní kasu kvůli důchodům v roce 2050 vyšplhaly na pět procent hrubého domácího produktu. V dnešních penězích by to znamenalo 350 miliard korun navíc.
Podle opozice i některých odborníků je ale plán nedomyšlený.
Podle stínového ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) argumentace, že se bude posouvat věk odchodu do důchodu, protože se zvyšuje věk dožití, je postavená na vodě. To je přece u každého člověka individuální, dodal. Navíc, podle něho, je důležitý i věk dožití ve zdraví, to znamená, jak dlouho člověk vydrží v důchodu, aby si ho mohl užít. Podle Aleše Juchelky by se nadále mělo do penze chodit nejpozději v 65 letech.
Vstřícně se k návrhu nestavějí ani odbory. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek říká, že má „pocit, že tady ministr Marian Jurečka šlápl trochu vedle“. Svůj postřeh odůvodnil tím, že když se vezme, že nyní muži odcházejí do důchodu v 64 letech, a připočtete se oněch 21,5 roku, které ministr Jurečka slibuje, tak jsou tito lidé na věkové hranici dožití až 85 let. Ale muži se v průměru dožívají výrazně nižšího věku, dodal Vít Samek. „Takže kdyby chtěl uplatnit toto pravidlo, tak bych mu musel, jako odborář, tleskat, protože by to znamenalo snižování důchodového věku,“ podivil se a podotkl, že mu není jasné, z jakých dat ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vychází.
Podle redakce deníku Právo poslední důchodové ročenky z roku 2021 ukazují, že průměrný věk dožití seniorů byl 81,86 roku s tím, že trávili v penzi takřka 24 let. MPSV samo poté odkázalo redakci deníku Právo na údaje v ročence z roku 2018, kde jsou data víceméně podobná.
Statistici před dvěma lety spočítali naději na dožití u mužů, jimž bylo toho roku padesát let, v průměru na dalších 26,2 roku. U žen to bylo průměrných 31,8 roku. U mužů byl tedy předpoklad dožití v průměru do zhruba 76 let, u žen do téměř 82 let.
Průměrnou dobu strávenou v důchodu ovšem ovlivňují i důchody lidí, kteří odešli do penze dříve.
Vedle lidí, kteří využijí možnost předčasné penze, mohou dříve do důchodu horníci, podnikoví záchranáři a hasiči. O tom, jaké další těžké profese by odcházely dříve, aktuálně ministerstvo práce debatuje s resortem zdravotnictví.