Jednotný elektronický portál poskytující evropským občanům, ať již v roli zaměstnanců, studentů nebo podnikatelů, informace ohledně práce, žití a podnikání v jiné členské zemi EU by měla umožnit nová iniciativa Evropské komise pod názvem Jednotná digitální brána.

Evropská komise si je vědoma příležitostí, které internet skýtá. Zároveň si uvědomuje celou řadu nedostatků jednotlivých elektronických stránek a nástrojů online, stejně jako jejich roztříštěnosti, kvůli které se občan v záplavě informací ztrácí. Podporu jednotnému portálu sdružujícím existující platformy a kontaktní místa v minulosti již vyjádřila Skupina na vysoké úrovni pro podnikatelské služby, Evropský parlament a Komise v celé řadě doporučení. Ve své Strategii k jednotnému digitálnímu trhu z 6. května 2015 a Strategii k vnitřnímu trhu zboží a služeb z 28. října 2015 Komise uvádí návrh jednotné digitální brány jako jednu z iniciativ pro letošní rok. Podporu pro vytvoření konceptu Jednotné digitální brány vyjádřily i členské státy na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 29. února 2016. Ministři ve svých závěrech zopakovali potřebu posílit a zlepšit dostupnost a uživatelskou přívětivost elektronických nástrojů EU jako Jednotná kontaktní místa pro směrnici o službách, Kontaktní místo pro výrobky, systém SOLVIT, IMI systém či Your Europe.

Pozadu nezůstává ani občanská společnost, která návrh sjednocení internetových stránek a nástrojů pod jednu střechu vítá. Zásadním nedostatkem internetu je, že informace bývají často neúplné a neaktuální. To je pro občany zavádějící a ztěžuje tak možnost dohledat relevantní informace klíčové pro danou činnost. Zároveň bývá těžké administrativní záležitosti provést online. Ne všechny členské státy umožňují administrativní postupy provádět přes internet. Neexistuje tak jednotný postup napříč EU, který by občanům umožnil přeshraničně vyřídit požadované formality. V tomto ohledu přijala Komise Akční plán eGovernementu pro léta 2016-2020, který by měl usnadnit realizaci administrativních postupů online včetně zakládání firem.

Přestože existuje napříč institucemi EU podpora Jednotné digitální bráně, je tato iniciativa prozatím v plenkách. S cílem získat podněty od občanů ohledně jejich představy a potřeb, jak by tento jednotný portál měl fungovat, zahájila Evropská komise 26. července veřejnou konzultaci, která poběží do 21. listopadu 2016.

Veřejná konzultace je rozdělena do tří separátních dotazníků zaměřených na občany, podnikatele a veřejné orgány. Přestože jsou dotazníky určeny primárně jednotlivcům, mohou své příspěvky zasílat také odbory, spotřebitelské organizace či asociace zastupující podnikatelskou sféru. Komise se respondentů dotazuje, s jakými potížemi se při vyhledávání informací o uplatňované národní nebo evropské legislativě setkávají. Dále Komisi zajímá, jak probíhají administrativní postupy, tj. do jaké míry je možné formality vyřešit online. Jedná se například o registraci k dani z přidané hodnoty, registraci k službám sociálního pojištění nebo vyžádání profesní karty. V neposlední řadě se Komise dotazuje, jaké mají občané zkušenosti s poradenstvím národních orgánů v případě personalizované služby. Občané tak mohou Komisi v rámci dotazníku upozornit na potíže, se kterými se v praxi na vnitřním trhu setkávají. Může se jednat o speciální požadavky na ověření a překlad dokumentů, neaktuálnost informací v cizím jazyce, nemožnost informace dohledat online či nemožnost procedury dokončit přes internet (nekompatibilní elektronické podpisy či nemožnost provádět platby online). 

Evropská komise ve svém počátečním hodnocení dopadu iniciativu popisuje jako jednotnou digitální bránu, která by měla poskytnout uživatelům platformu, na níž naleznou odkazy na ostatní již existující portály, kontaktní místa a sítě. Vedle toho by portál měl umožnit dokončit administrativní procedury v jednotlivých členských státech online.

Lze se tedy domnívat, že předpokladem funkčnosti této jednotné brány je funkčnost zdrojů, ze kterých bude portál čerpat. Znamená to, že základním kamenem budou národní internetové stránky (ale i evropské), které musí být aktuální nejen v národním jazyce, umožňovat dokončení procesu online a poskytovat poradenství i občanům z jiné členské země. Práce tedy bude spočívat na bedrech členských států, které se musí k této iniciativě přihlásit zodpovědně. Stranou nezůstane ani Evropská komise, jejíž internetové stránky a nástroje jsou značně roztříštěné a doposud nebyly sjednoceny pod jednu střechu. Neexistuje například jednotný portál všech výzev evropských programů. Co je toho příčinou? Proč se samotné Komisi nedaří informace umístit na jeden portál? Obávám se, že dokud nebude Komise vzorným příkladem pro členské státy, nebude úkol realizace jednotné brány lehký.

Přesto potřeba jednotného místa je pro evropské občany klíčová. Dokazuje to i skutečnost, že nejvíce využívaným nástrojem při vyhledávání informací o potřebných formalitách v zahraničí a administrativních postupech či aplikovaných pravidlech je fulltextový vyhledávač Google. Hned za ním vévodí národní internetové stránky a nástroje. Teprve poté se občané při vyhledávání uchylují k internetovým stránkám Evropské komise. Je tedy jednotná digitální brána nutná? Posuďte sami a zapojte se do veřejné konzultace Evropské komise!