Evropská komise vydala nedávno studii, která se zabývá budoucím vývojem trhu práce a zaměřuje se na vlivy, které budou v následujících letech zásadní pro vytváření pracovních pozic a dovednosti, které budou muset zaměstnanci v blízké budoucnosti ovládat. Studie se zaměřuje na tři oblasti, a to na to, jaká je souvislost mezi novými technologiemi, pracovními místy a organizací práce, pracovní místa, která vytváří digitální platformy a probíhající strukturální změny na trhu práce.
Studie uvádí, že díky digitální transformaci nedojde pouze k vytvoření nových a zaniknutí některých současných pracovních míst, ale dojde především k velké změně v tom smyslu, jaké budou povinnosti zaměstnanců a jaké k jejich vykonání budou zapotřebí dovednosti. Důležité tedy bude, jak budou zaměstnanci flexibilní, jak budou reagovat na nové pracovní metody, organizaci práce a pracovní nástroje. Jako první se tato změna bude týkat zaměstnání, která vyžadují relativně nízkou kvalifikaci a úroveň vzdělání, nevyžadují komplexní sociální interakci a jsou rutinního typu. Naopak nově vznikající místa budou vyžadovat výborné využívání sociálních dovedností a minimálně základní znalost informačních a komunikačních technologií. Komise očekává také velký nárůst pracovních pozic, které budou vyžadovat kombinaci digitálních a komunikačních nebo plánovacích dovedností. Nárůst počtu těchto pozic je patrný již nyní.
Jako jeden z hlavních problémů identifikuje studie nedostatek digitálních dovedností u zaměstnanců. Téměř 40 % zaměstnanců má totiž nulové nebo téměř žádné digitální dovednosti. Navíc tempo nově vystudovaných „ajťáků“ není dostatečné rychlé a tato mezera mezi dostupnými a potřebnými ICT pracovníky se rozšiřuje. Kromě toho výuka v rámci EU neklade dostatečný důraz na rozvoj nekognitivních dovedností, jako je například komunikace, plánování nebo práce v týmu. Přitom právě kombinace těchto nekognitivních dovedností a ICT znalostí bude podle studie na trhu práce čím dál více žádaná. Změnou podle Komise projde také způsob, jakým budou zaměstnanci zvyklí pracovat. Očekává se nárůst nových forem zaměstnání, například formou práce na částečný úvazek nebo práce na dálku s využitím mobilních technologií.
Dalším trendem bude nárůst takzvané platformové práce, která souvisí s rozvojem digitálních platforem. Tento druh práce se vyznačuje volnou pracovní dobou a nahodilostí, kdy platformová práce často slouží jako přivýdělek k běžnému zaměstnání. Přestože je podle průzkumu Komise platformová práce v porovnání s ostatními druhy zaměstnání stále málo zastoupená, její význam začíná nabírat na důležitosti. Jak studie uvádí, 11 % populace mezi 16 a 74 lety v roce 2018 alespoň jednou poskytla služby prostřednictvím online platforem, přičemž v roce 2017 to bylo 9,5 %. Jak již bylo zmíněno, pro většinu z nich je tato forma pouze přivýdělkem, přičemž jako hlavní zdroj příjmů tuto práci uvádí pouze 1,4 % populace v produktivním věku.
Komise dále uvádí, že i přes jasný vliv technologických změn ovlivňují strukturu trhu práce a forem zaměstnání další faktory, zejména úroveň urbanizace jednotlivých regionů nebo úroveň deindustrializace. Proto lze mezi jednotlivými regiony v rámci EU pozorovat značné rozdíly. Asi třetina regionů v období 2002 až 2017 zaznamenala zvýšenou polarizaci pracovních míst, co se týče vysoce a nízce placených míst. Regiony s velkými městy vykazují vyšší míru vysoce placených pracovních pozic oproti dalším regionům v daném členském státě, což potvrzuje dlouhodobý trend. Sbližování míry vysoce placených pracovních pozic v okrajových regionech EU v porovnání se střední a severní Evropou ale probíhá pomalu. Například míra málo placených míst je v některých okrajových regionech až dvakrát větší, než v regionech, které jsou ve středu EU.